Lamentations 5

Czech SNC

← Chapter 4 Jump to:

1Ach, Hospodine, vzpomeň si na všechno, co nás potkalo. Pohlédni na nás a uvidíš, jak jsme potupeni.

2Všechno, co bylo naše, nám vzali cizinci, kteří se nastěhovali dokonce i do našich domů.

3Připravili nás o otce a učinili z našich matek vdovy.

4Nutí nás kupovat si vlastní pitnou vodu a draze nám prodávají dokonce i obyčejné dříví na topení.

5Naši pronásledovatelé jsou nám neustále v patách, takže nemáme klidu a jsme na pokraji vyčerpání.

6Museli jsme se podřídit Egyptu a Asýrii, abychom měli alespoň co jíst a nezemřeli hlady.

7Naši předkové se provinili a zahynuli a my stále ještě sklízíme plody jejich nepravostí.

8Ti, kdo byli dříve našimi otroky, nám nyní vládnou a není nikoho, kdo by nás z jejich moci vysvobodil.

9Abychom se najedli, nasazujeme svůj vlastní život, neboť všude kolem jsou ozbrojení nepřátelé.

10Kůži máme hlady vysušenou a rozpálenou jako pec.

11Protivníci znásilnili naše ženy a dívky v Jeruzalémě i v ostatních judských městech.

12Vlastníma rukama oběsili přední muže našeho národa a čest starých a moudrých je znevažována.

13Mladíky nechávají dřít u svých mlýnů a chlapce nechávají klesat pod těžkým nákladem dříví.

14Staří už nesedávají v městských branách a mladí dávno přestali vesele zpívat a hrát.

15Z našich srdcí se vytratila radost a veselé tance nahradil zármutek.

16Ztratili jsme svou moc a slávu i výsadní postavení. Provinili jsme se a spravedlivě za to pykáme!

17Právě proto srdce každého z nás umdlévá a kalí se nám zrak.

18Vždyť Jeruzalém leží v troskách, mezi kterými se potulují už jen šakali.

19Ach, Hospodine! Tvá vláda je věčná a tvůj trůn stojí nepohnutě po všechny generace.

20Proč jsi nás na takovou dobu opustil a stále na nás zapomínáš?

21Hospodine, jestliže jsi nás již zcela nezavrhl a tvé rozhořčení nepřesáhlo všechny hranice, ukaž nám cestu zpět k tobě, abychom se mohli vrátit, a dej, aby všechno bylo jako dříve.

← Chapter 4 Jump to: