Romans 13

Slovenian (Prekmurska NZ and Psalmi (1928))

← Chapter 12 Jump to: Chapter 14 →

1Vsáka düša víšešnjim oblástam podložna bojdi. Ár nega oblásti; nego od Bogá. Štere oblásti so pa: od Bogá so zrendelüvane.

2Záto, kí prôti stáne oblásti, Božemi rendelüvánji stáne prôti. Kí pa prôti stáno: samí sebi sôdbo vzemejo.

3Ár so poglavnicke nej na strájh tim dobročinéčim; nego hüdo delnikom. Ščéš se pa nê bojati oblásti? to dobro číni i meo boš od njé hválo.

4Ár je Boži sluga tebi na dobro. Či boš pa hüdo činio; boj se. Ár zobstom ne nosi meča. Ár je Boži sluga zadomostitel vu srditosti tomi hüdočinéčemi.

5Záto potrêbno se je podati nej samo za volo srditosti: nego i za volo düšnevêsti.

6Ár záto i dáčo dávate: ka so Boži slugi vtom istom vsigdár paščlivi.

7Dájte tak vsákomi, ka ste dužni: komi dáčo, dáčo; komi vámo, vámo; komi strájh, strájh; komi poštenjé, poštenjé.

8Nikomi nikaj dužni ne bojdte; nego naj edendrügoga lübite. Ár, kí drügoga lübi, právdo je spuno.

9Ár eta pravda: ne praznüj, ne vmori; ne kradni; ne svedoči krívo; ne poželi; i či je ešče kákša drüga zapovid, vu etoj rêči se zdržáva, vetoj: lübi blížnjega, tvojega, kako samoga sebé.

10Lübéznost blížnjemi hüdô ne dela. Záto punost právde je lübéznost.

11I tô činte, znajôči vrêmen; ka je vöra, naj že z sna gori stanemo. Ár je zdaj bliže k nám zveličanje: nego gda smo vervali.

12Nôč je preminola; dén se je pa priblížo: odvržmo záto ta dela kmice i oblêčmo rožjé svetlosti.

13Liki vudné, pošteno hodmo: nej v oblosünosti i pianosti; nej vpostelnicaj i vhotlivostaj; nej vu njefki i nenávidnosti:

14Nego oblêčte Gospon Kristuš Jezuša; i na têla tak skrb ne mête; ka bi je hránili na poželênje.

← Chapter 12 Jump to: Chapter 14 →