Hebrews 3

Czech Bible (SYK) 1922 Dr. Jan Ladislav Sýkora

← Chapter 2 Jump to: Chapter 4 →

1Proto bratří věřící, účastníci nebeského povolání,

2pozorujte apoštola a velekněze našeho vyznání, Ježíše, kterýž jest věren tomu, jenž ho ustanovil, jakož i Mojžíš (byl věren) v celém domě jeho;

3neboť on byl uznán za hodna tím větší slávy než Mojžíš, čím větší čest má stavitel než dům.

4Každý totiž dům staví se od někoho, ten však, jenž postavil všecko, jest Bůh.

5A Mojžíš byl sice věrný v celém domě jeho jako služebník k osvědčení toho, co se mělo hlásati,

6Kristus však jako Syn nad domem svým; jeho domem jsme my, ačli důvěru a chloubu naděje zachováme pevně až do konce.

7Proto, jak praví Duch svatý: Dnes-li uslyšíte hlas jeho,

8nezatvrzujte srdce svého jako v Rozhořčení, jako v den Pokušení na poušti,

9kde otcové vaši mě pokoušeli, zkoumali mě, ač viděli má díla

10po čtyřicet roků. Proto jsem se rozhněval na pokolení toto a řekl jsem: „Ustavičně bloudí srdcem.“ Ale oni nedbali cest mých,

11takže jsem přisáhl ve hněvu svém: „Nevejdou do mého odpočinutí“,

12hleďte, bratři, aby snad nebylo v některém z vás zlého srdce nevěrného, takže by odpadlo od Boha živého,

13nýbrž povzbuzujte se vespolek každého dne, pokud se říká „dnes“, aby se nezatvrdil některý z vás klamem hříchu.

14Neboť jsme se stali účastníky Kristovými, ačli pevně zachováme počátek bytnosti až do konce,

15pokud se říká: „Dnes-li uslyšíte hlas jeho, nezatvrzujte srdce svého, jako v Rozhořčení“.

16Neboť někteří uslyševše, rozhořčili se, ale ne všichni ti, kteří vyšli z Egypta pod Mojžíšem.

17Nuže, na koho hněval se po čtyřicet roků? Ne-li na ty, kteří zhřešili, jejichž těla zahynula na poušti?

18A komu přisáhl, že nevejdou do jeho odpočinutí, leč těm, kteří byli nevěrní?

19I vidíme, že nemohli vejíti pro nevěru.

← Chapter 2 Jump to: Chapter 4 →