bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech Bible (SYK) 1922 Dr. Jan Ladislav Sýkora
/
Hebrews 6
Hebrews 6
Czech Bible (SYK) 1922 Dr. Jan Ladislav Sýkora
← Chapter 5
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 7 →
1
Proto pominouce počáteční vyučování o Kristu, přistupme k věcem dokonalejším a neklaďme znova základu pokáním ze skutků mrtvých a věrou v Boha,
2
učením o křtech a vzkládání rukou, o zmrtvýchvstání a o soudě věčném.
3
A to učiníme, dopustí-li Bůh.
4
Neboť jest nemožno, aby ti, kteří jednou byvše osvíceni a okusivše daru nebeského, stali se účastni Ducha svatého
5
a okusili také dobrého slova Božího i sil věku budoucího
6
a (potom) padli, opět se obnovili ku pokání, (a to proto), poněvadž Syna Božího si znova křižují a v posměch vydávají.
7
Země zajisté, která pije dešť často na ni přicházející a plodí bylinu příhodnou těm, kteří ji vzdělávají, dostává požehnání od Boha;
8
vydává-li však trní a hloží, jest zavržitelna a kletbě blízká, a konec její jest spálení.
9
Nadějeme se však do vás, miláčkové, věcí lepších a blízkých spáse, ačkoliv tak mluvíme.
10
Neboť Bůh není nespravedliv, aby zapomenul na vaše jednání a na lásku, kterou jste ukázali k jménu jeho tím, že jste sloužili a sloužíte věřícím.
11
Přejeme si však toužebně, aby každý z vás jevil touž horlivost vzhledem k plné naději (naší) až do konce,
12
byste neochabli, nýbrž následovníky byli těch, kteří věrou a trpělivostí (dědictvím) docházejí zaslíbení.
13
Neboť Bůh čině zaslíbení Abrahamovi a nemaje nikoho většího, skrze něhož by přísahal, přisáhl skrze sebe sama
14
řka: „Jistě požehnám ti hojně a rozmnožím tě velice.“
15
A tak on trpělivě očekávaje, dosáhl zaslíbení.
16
Lidé totiž přísahají skrze většího (než jsou sami), a ukončením všech rozepří jejich, tak, aby věc byla utvrzena, jest přísaha.
17
Proto Bůh, chtěje tím více ukázati dědicům zaslíbení nezměnitelnost svého úradku, přičinil přísahu,
18
abychom dvěma věcmi nepohnutelnými, v nichž klamati Boha nelze, měli mocnou útěchu my, kteří jsme se utekli, abychom se chopili a drželi předložené naděje,
19
kterou máme jako kotvu duše bezpečnou i pevnou a vcházející do vnitřku opony,
20
kamž jako předchůdce pro nás vešel Ježíš, stav se veleknězem na věky podle řádu Melchisedechova.
← Chapter 5
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 7 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13