Hebrews 5

Czech Bible (SYK) 1922 Dr. Jan Ladislav Sýkora

← Chapter 4 Jump to: Chapter 6 →

1Každý totiž velekněz, jsa brán z lidí, ustanovuje se pro lidi ve věcech, které se vztahují k Bohu, aby přinášel dary a oběti za hříchy,

2(a to takový), který by mohl lítost míti nad nevědomými a bloudícími, jsa též sám obklíčen slabostí;

3a proto má za hříchy obětovati jak za lid, tak za sebe.

4A nikdo nebere té důstojnosti sobě sám, nýbrž jsa povolán od Boha, jakož i Aron.

5Tak ani Kristus neosobil si sám důstojnosti velekněze, nýbrž (dal mu ji ten), jenž k němu pravil: „Syn můj jsi ty; já dnes zplodil jsem tebe“,

6jakož i na jiném místě dí: „Ty jsi kněz navěky podle řádu Melchisedechova.“

7On obětoval za času pozemského života svého s křikem silným a se slzami prosby a modlitby tomu, jenž mohl jej vysvoboditi ze smrti, a byl vyslyšen pro svou uctivost

8a přes to, že byl Synem Božím, konal poslušnost tím, co vytrpěl,

9a byv dokonán stal se příčinou věčné spásy všem, kteří ho poslouchají,

10nazván byv od Boha veleknězem podle řádu Melchisedechova.

11O tom jest nám mluviti mnoho, a to věci těžko vysvětlitelné, poněvadž jste se stali liknavými ku slyšení;

12neboť majíce vzhledem k času býti učiteli, potřebujete opět, aby vás někdo poučoval o tom, které jsou první počátky učení o Bohu, a stali jste se potřební mléka a ne pokrmu tuhého.

13Každý totiž, kdo požívá ještě mléka, je nezkušený ve slově spravedlnosti, neboť jest dítě; ale pro dokonalé jest pokrm tuhý, pro ty, kteří mají mysl návykem vycvičenou k tomu, aby rozeznávala dobré i zlé.

← Chapter 4 Jump to: Chapter 6 →