bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech Bible (SYK) 1922 Dr. Jan Ladislav Sýkora
/
John 4
John 4
Czech Bible (SYK) 1922 Dr. Jan Ladislav Sýkora
← Chapter 3
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 5 →
1
Když tedy Ježíš seznal, že fariseové uslyšeli, že Ježíš nabývá více učeníků a více křtí než Jan,
2
(ačkoliv Ježíš sám nekřtil, nýbrž učeníci jeho),
3
opustil Judsko a odešel opět do Galilee.
4
Musil však jíti Samařskem.
5
I přišel k městu samařskému, jménem Sychar, poblíže pole, které Jakub dal svému synu Josefovi.
6
Byla pak tam studnice Jakubova. Proto Ježíš, jsa cestou unaven, posadil se tak u studnice. Bylo kolem šesti hodin.
7
Tu přišla jedna žena ze Samařska vážit vody. Ježíš řekl: „Dej mi píti.“
8
Neboť učeníci jeho odešli do města, aby nakoupili pokrmů.
9
I řekla mu ta žena Samaritánka: „Kterak ty jsa žid žádáš ode mne píti, ježto já jsem žena samaritánská?“ Židé totiž neobcují se Samaritány.
10
Ježíš odpověděl ji: „Kdybys znala dar Boží a kdo jest ten, jenž ti praví:,Dej mi píti‘, ty bys ho poprosila, a dal by ti vody živé.“
11
Dí mu žena: „Pane, ani nemáš, čím bys navážil, a studna jest hluboká; odkud tedy máš vodu živou?
12
Zdaliž ty jsi větší, než otec náš Jakub, který nám dal tu studnici, a sám z ní pil i synové jeho a dobytek jeho?“
13
Ježíš odpověděl jí: „Každý, kdo pije z vody této, žízniti bude opět; kdo však se napije z vody, kterou já mu dám, nebude žízniti navěky;
14
nýbrž voda, kterou já mu dám, stane se v něm pramenem vody vytryskující do života věčného.“
15
Dí k němu žena: „Pane, dej mi té vody, abych (již) nežíznila ani nechodila sem vážit.“
16
Ježíš řekl jí: „Jdi, zavolej muže svého a přijď sem.“
17
Žena odpověděla: „Nemám muže.“ Dí jí Ježíš: „Dobře jsi řekla:,Nemám muže‘;
18
neboť pět mužů jsi měla, a ten, kterého nyní máš, není tvým mužem. To jsi pověděla pravdivě.
19
Dí mu žena: „Pane, vidím, že ty jsi prorok.
20
Otcové naši klaněli se na této hoře, a vy pravíte, že v Jerusalemě jest místo, kde náleží se klaněti.“
21
Ježíš řekl jí: „Ženo, věř mi, že přichází hodina, kdy nebudete se klaněti Otci ani na této hoře ani v Jerusalemě.
22
Vy se klaníte tomu, čeho neznáte; my se klaníme tomu, co známe, poněvadž spása jest ze židů.
23
Avšak přichází hodina, a nyní jest (tu), kdy praví ctitelé budou se klaněti Otci v duchu a v pravdě; neboť i Otec hledá takových, kteří by se mu (tak) klaněli.
24
Bůh je duch, a ti, kteří se mu klanějí, v duchu a v pravdě mají se mu klaněti.“
25
Dí mu žena: „Vím, že přijde Messiáš, (který slove Kristus): když tedy přijde on, oznámí nám všecko.“
26
Ježíš řekl jí: „Já to jsem, jenž mluvím s tebou.“
27
A v tom přišli učeníci jeho a divili se, že mluví se ženou; přece však nikdo neřekl: „Čeho si přeješ?“ aneb „Proč s ní mluvíš?“
28
Tu nechala žena konev svou a odešla do města a řekla o něm lidem:
29
„Pojďte a vizte člověka, který mi pověděl všecko, co jsem učinila; není-li on Kristus?“
30
Vyšli tedy z města a brali se k němu.
31
Mezitím učeníci jeho prosili ho řkouce: „Mistře, pojez.“
32
Ale on řekl jim: „Já mám pokrm k jídlu, o němž vy nevíte.“
33
Pravili tedy učeníci vespolek: „Zdali kdo přinesl mu jísti?“
34
Ježíš řekl jim: „Můj pokrm jest činiti vůli toho, jenž mě poslal, a dokonati dílo jeho.
35
Nepravíte-liž vy: Ještě čtyři měsíce, a bude žeň? Hle, pravím vám:,Pozdvihněte očí svých a podívejte se na krajiny, že jsou již bílé ke žni.
36
A kdo žne, béře odplatu a shromažďuje užitek k životu věčnému, aby se radoval, i ten, kdo seje, i ten, kdo žne.
37
V této věci pravdivé jest zajisté přísloví:,Jiný jest, jenž rozsévá, a jiný, jenž žne.‘
38
Já jsem vás poslal žnouti, o čem jste nepracovali; jiní pracovali, a vy jste vešli v práce jejich.“
39
Z onoho města pak mnoho Samaritánův uvěřilo v něho pro slova ženy, která vydávala svědectví: „Pověděl mi všecko, co jsem činila.“
40
Když tedy Samaritáni přišli k němu, prosili ho, aby pobyl u nich. I pobyl tam dva dni.
41
A mnohem více jich uvěřilo v něho pro slovo jeho.
42
I pravili ženě: „Věříme již nikoli pro tvoji řeč; neboť sami jsme slyšeli a víme, že tento jest vpravdě Spasitelem světa.“
43
Po dvou dnech pak vyšel odtud a odebral se do Galilee;
44
neboť Ježíš sám vydal svědectví, že prorok není ve vážnosti ve své otčině.
45
Když tedy přišel do Gsililee, Galilejští přijali ho (radostně), neboť viděli všecko, co činil v Jerusalemě o slavnosti; byli totiž také oni přišli na slavnost.
46
Přišel tedy zase do Kány galilejské, kdež byl proměnil vodu ve víno. A byl jeden úředník královský v Kafarnaum, jehož syn byl nemocen.
47
Ten uslyšev, že Ježíš přichází z Judska do Galilee, odebral se k němu a prosil ho, aby přišel a uzdravil syna jeho; neboť počínal umírati.
48
I řekl k němu Ježíš: „Neuzříte-li zázraků a divů, neuvěříte.“
49
Dí jemu úředník královský: „Pane, pojď, prve než umře syn můj.“
50
Dí jemu Ježíš: „Jdi, syn tvůj jest živ.“ Člověk ten uvěřil slovu, které mu pravil Ježíš, a šel.
51
Když pak byl již na cestě, služebníci jeho potkali se s ním a zvěstovali (mu), že syn jeho jest živ.
52
I otázal se jich na hodinu, ve kterou se mu ulevilo. A oni mu řekli: „Včera v hodinu sedmou přestala mu zimnice.“
53
Poznal tedy otec, že to byla ona hodina, ve které mu Ježíš řekl: „Syn tvůj jest živ.“ I uvěřil v něho on sám i celý dům jeho.
54
To byl druhý zázrak, který Ježíš učinil opět (v Káně), když přišel z Judska do Galilee.
← Chapter 3
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 5 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21