Mark 13

Czech Bible (SYK) 1922 Dr. Jan Ladislav Sýkora

← Chapter 12 Jump to: Chapter 14 →

1A když vycházel z chrámu, pravil k němu jeden z učeníků jeho „Mistře, pohleď, jaké to kamení a jaké stavby!“

2A Ježíš řekl jemu: „Vidíš všecky tyto stavby veliké? Nezůstane tu kámen na kameni, který by nebyl rozbořen.“

3A když se posadil na hoře Olivetské proti chrámu, Petr a Jakub a Jan a Ondřej otázali se ho v soukromí:

4„Pověz nám, kdy budou tyto věci? A které bude znamení, když všecko to bude se míti vyplňovati?“

5A tu Ježíš jal se k nim mluviti: „Hleďte, ať vás nikdo nesvede;

6neboť mnozí přijdou ve jménu mém a řeknou:,Já jsem‘; a svedou mnohé.

7Když pak uslyšíte boje a pověsti o bojích, ať se nepolekáte, neboť musí to nastati; ale ještě není konec.

8Neboť povstane národ proti národu a království proti království, a bude zemětřesení po místech i hlad. Počátek to bolestí.

9Mějte se však sami na pozoru, neboť vydají vás soudům a v synagogách budou vás bíti, i před vladaře a krále budete postaveni pro mne na svědectví jim.

10Ale dříve musí evangelium býti hlásáno mezi všemi národy.

11A když vás povedou, aby vás vydali, nestarejte se napřed, co byste mluvili, nýbrž to mluvte, co v tu hodinu bude vám dáno; neboť ne vy to jste, kteří mluvíte, nýbrž Duch svatý.

12Vydá pak bratr bratra na smrt a otec dítko své, a povstanou dítky proti rodičům a budou je zabíjeti,

13a budete v nenávisti u všech pro jméno mé. Kdo však vytrvá do konce, ten spasen bude.“

14„Když pak uzříte ohavnost, zpuštění, ana stojí, kde nemá, - kdo to čte, rozumějž, - tehda kdo jsou v judsku, utecte na hory,

15a kdo na střeše, nesestupuj do domu aniž vcházej, aby vzal něco z domu svého,

16a kdo (bude) na poli, nevracej se nazad, aby vzal roucho své.

17Běda pak těhotným a kojícím v oněch dnech.

18Modlete se, aby to nebylo v zimě.

19Neboť budou to dnové takového soužení, jakého nebylo od počátku tvorstva, které Bůh stvořil, až dosavad, aniž kdy bude.

20A kdyby Pán nebyl ukrátil dnů těch, nebyl by zachován nižádný člověk; ale pro vyvolené, které vyvolil, ukrátil těch dnů.

21A tehdy řekne-li vám kdo:,Hle, tuto jest Kristus, hle, tamto‘, nevěřte.

22Neboť povstanou nepraví Kristové a nepraví proroci a budou činiti zázraky a divy, aby svedli, kdyby možno bylo, i vyvolené.

23Mějte se tedy na pozoru; hle, předpověděl jsem vám to všecko.“

24„Ale v těch dnech po onom soužení slunce se zatmí a měsíc nedá světla svého,

25a hvězdy budou padati s nebe a moci nebeské budou se pohybovati.

26A tehdy uzří Syna člověka přicházeti v oblacích s mocí a slávou velikou.

27A tehdy pošle anděly své a shromáždí vyvolené své ode čtyř větrů, od končin země až do končin nebe.“

28„Od stromu fíkového pak naučte se podobenství. Když ratolest jeho již omladne a listí vyrazí, víte, že blízko jest léto;

29tak i vy, když uvidíte, že tyto věci se dějí, vězte, že blízko jest přede dveřmi.

30Vpravdě pravím vám: Nepomine pokolení toto, až všecky tyto věci se stanou.

31Nebe a země pominou, ale slova má nepominou.“

32O tom dni však neb hodině neví nikdo, ani andělé v nebi ani Syn, leč (jedině) Otec.

33Mějte se na pozoru, bděte, a modlete se; neboť nevíte, kdy ten čas přijde.

34Jako člověk, který odcestoval opustiv dům svůj a dav služebníkům svým plnou moc, každému dílo jeho, a vrátnému přikázal, aby bděl.

35Bděte tedy, neboť nevíte, kdy Pán domu přijde, zdali večer neb o půlnoci, neb o kuropění, neb ráno,

36aby přijda nenadále, nenalezl vás spících.

37Co však pravím vám, všechněm pravím: Bděte!“

← Chapter 12 Jump to: Chapter 14 →