Matthew 11

Czech Bible (COL) Dr. Rudolf Col (1947)

← Chapter 10 Jump to: Chapter 12 →

1A když Ježíš dokončil napomenutí svým dvanácti učedníkům, odešel odtud učit a kázat v jejich městech.

2Když Jan uslyšel v žaláři o skutcích Kristových,

3poslal k němu [dva] ze svých učedníků se vzkazem: „Ty jsi ten, který má přijíti, anebo máme čekati jiného?“

4Ježíš jim odpověděl! „Jděte a zvěstujte Janovi, co jste uslyšeli a uviděli:

5Slepí vidí, chromí chodí, malomocní se očišťují, hluší slyší, mrtví vstávají z mrtvých, chudým se zvěstuje evangelium,

6a blahoslavený, kdo se nebude horšiti nade mnou!“

7Při jejich odchodu počal Ježíš mluviti k zástupům o Janovi:

8„Co jste vyšli na poušť vidět? Třtinu větrem se klátící? Nebo co jste vyšli vidět? Člověka v měkkém rouchu? Hle, ti, kteří nosí měkká roucha, jsou na dvorech královských.

9Co jste tedy vyšli vidět? Proroka?

10Zajisté, pravím vám: více než proroka. Neboť to je ten, o němž je napsáno:,Hle, já posílám svého posla před tváří tvou, který ti připraví cestu před tebou.'

11Vpravdě pravím vám: Mezi narozenými z ženy nevystoupil nikdo větší nad Jana Křtitele. Avšak i nejmenší v království nebeském je větší než on.

12Ale od časů Jana Křtitele až dosud trpí království Boží násilí a násilníci je uchvacují.

13Všichni Proroci totiž i Zákon až do Jana to předpověděli.

14A chcete-li to uvěřiti, on jest Eliáš, který má přijíti.

15Kdo má uši k slyšení, slyš!“

16„Komu však připodobním toto pokolení? Podobá se chlapcům, kteří sedíce na náměstí, volají k druhům:

17,Pískali jsme vám, a netančili jste; naříkali jsme, a nekvíleli jste.'

18Neboť přišel Jan, nejedl ani nepil, a říkají:,Má zlého ducha.'

19Přišel Syn člověka, jedl a pil, a praví:,Hle, člověk žrout a pijan vína, přítel celníků a hříšníků!' Ale ospravedlněna byla ta moudrost svými skutky.“

20Tehdy počal vytýkati městům, v nichž se událo nejvíce jeho zázraků, že se nedala na pokání:

21„Běda tobě, Korozain! Běda tobě, Bethsaido! Neboť kdyby se byly udály v Tyru a Sidonu ty zázraky, které se děly u vás, byly by se již dávno daly v žínici a popelu na pokání.

22Avšak pravím vám: Tyru a Sidonu bude v soudný den lehčeji než vám.

23A ty, Kafarnaum, copak budeš povýšeno až do nebe? Až do pekla sjedeš! Neboť kdyby se byly v Sodomě udály ty zázraky, které se děly v tobě, stála by podnes.

24Avšak pravím vám: Sodomské zemi bude v soudný den lehčeji než tobě!“

25Za onoho času promluvil Ježíš takto: „Velebím Tě, Otče, Pane nebe i země, žes tyto věci skryl před moudrými a opatrnými, a žes je zjevil maličkým;

26ano, Otče, že se ti tak zalíbilo.

27Všechno je mi dáno od mého Otce, a nikdo nezná Syna, leč Otec, a nikdo nezná Otce, leč Syn, a komu by to chtěl Syn zjeviti!“

28„Pojďte ke mně všichni, kteří se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím!

29Vezměte mé jho na sebe a učte se ode mne, neboť já jsem tichý a pokorný srdcem; a naleznete pokoj pro sebe.

30Neboť mé jho je sladké a mé břímě je lehké.“

← Chapter 10 Jump to: Chapter 12 →