bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech Bible (COL) Dr. Rudolf Col (1947)
/
Matthew 27
Matthew 27
Czech Bible (COL) Dr. Rudolf Col (1947)
← Chapter 26
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 28 →
1
Když se pak rozednilo, uradili se všichni velekněží a starší lidu proti Ježíšovi, že ho vydají na smrt.
2
A svázaného přivedli ho k vladaři Pontskému Pilátovi a odevzdali mu ho.
3
Tehdy vida Jidáš, který ho zradil, že jest odsouzen, z lítosti vrátil třicet stříbrných velekněžím a starším se
4
slovy: „Zhřešil jsem, poněvadž jsem zradil krev spravedlivou!“ Ale oni řekli: „Co nám do toho, to je tvá věc!“
5
I pohodil stříbrné v chrámě, odešel odtud a oběsil se osidlem.
6
Velekněží však vzali stříbrné a pravili: „Nesmějí se vložiti zpět do pokladny, neboť je to mzda za krev.“
7
A po poradě koupili za ně pole hrnčířovo k pohřbívání poutníků.
8
Proto se to pole až do dneška nazývá [Hakeldama, to jest] Pole krve.
9
Tehdy se naplnilo, co předpověděl prorok Jeremiáš slovy: „A vzali třicet stříbrných, mzdu to za člověka tak oceněného, kterého za tolik ocenili synové izraelští,
10
a dali je za pole hrnčířovo, jak mi ustanovil Pán.“
11
Ježíš pak stál před vladařem. I otázal se ho vladař: „Ty jsi král židovský?“ Ježíš mu řekl: „Ano, já jsem.“
12
A když velekněží a starší na něho žalovali, neodpověděl nic.
13
Tu mu řekl Pilát: „Neslyšíš, jak hrozné věci proti tobě svědčí?“
14
Ale On mu neodpověděl na žádné slovo, až se vladař velmi divil.
15
O slavnosti propouštíval vladař lidu jednoho vězně, kterého chtěli.
16
Měl pak tehdy pověstného vězně jménem Barabáše.
17
Když se tedy sešli, řekl jim Pilát: „Koho chcete, abych vám propustil, Barabáše či Ježíše, jenž se nazývá Mesiáš?“
18
Věděl totiž, že ho vydali ze závisti.
19
Ale když seděl na soudné stolici, vzkázala mu jeho manželka: „Nic neměj s tímto spravedlivým; neboť jsem dnes ve snách kvůli němu mnoho vytrpěla.“
20
Avšak velekněží a starší přemluvili lid, aby žádali o Barabáše, Ježíše však aby nechali zahubit.
21
I promluvil vladař a řekl jim: „Kterého z těch dvou chcete, abych vám propustil?“ A oni řekli: „Barabáše!“
22
Dí jim Pilát: „Co tedy mám učiniti s Ježíšem, který se nazývá Mesiáš?“ Všichni odpovídají: „Ať jest ukřižován!“
23
Dí jim vladař: „Co zlého učinil?“ Ale oni křičeli ještě hlasitěji: „Ať jest ukřižován!“
24
Vida tedy Pilát, že nic nezmůže, ale že bouře roste, vzal vodu, a umývaje si ruce před lidem, pravil: „Nevinen jsem krví tohoto spravedlivého. To je vaše věc!“
25
A všechen lid odpověděl: „Krev jeho na nás i na naše děti!“
26
Tu jim propustil Barabáše. Ježíše dal zbičovat a vydal jim ho, aby byl ukřižován.
27
Tehdy vedli vladařovi vojáci Ježíše do soudní budovy, shromáždili k němu celou četu,
28
svlékli ho a přioděli jej šarlatovým pláštěm.
29
A spletli korunu z trní, vložili mu ji na hlavu a do pravice mu (dali) třtinu. Klekali před ním a posměšně pravili: „Zdráv buď, králi židovský!“
30
Když ho poplivali, vzali třtinu a bili ho po hlavě.
31
A když se mu naposmívali, svlékli s něho plášť a oblékli ho v jeho roucho. Pak ho odvedli, aby ho ukřižovali.
32
Když vycházeli, potkali jednoho muže z Kyreny, jménem Šimona. Toho přinutili, aby nesl jeho kříž.
33
A přišli na místo jménem Golgota, to jest (v překladě) „Lebka“.
34
I dali mu píti vína smíšeného se žlučí. Okusil, ale napíti se nechtěl.
35
Když ho pak ukřižovali, rozdělili si jeho roucho, metajíce o ně los, [aby se naplnilo, co předpověděl prorok slovy: „Rozdělili si má roucha, a o můj oděv metali los.“]
36
A sedíce hlídali ho tam.
37
I dali mu nad hlavu nápis o jeho vině: „Tento je Ježíš, král židovský.“
38
S ním také ukřižovali dva lotry, jednoho po pravici, druhého po levici.
39
Ti, kteří tudy chodili, potřásajíce hlavami, rouhali se mu takto:
40
„Ha, jenž boříš chrám Boží a ve třech dnech jej zase stavíš, pomoz sám sobě! Jsi-li Syn Boží, sestup s kříže!“
41
Podobně se mu posmívali i velekněží se zákoníky a staršími a pravili:
42
„Jiným pomohl, ale sám sobě pomoci nemůže; je-li králem izraelským, ať sestoupí nyní s kříže, a my uvěříme v něho!
43
Doufal v Boha, ať ho nyní vysvobodí, má-li v něm zalíbení; vždyť pravil:,Syn Boží jsem.'“
44
Taktéž ho tupili i lotři, kteří byli s ním ukřižováni.
45
Od šesté hodiny pak nastala tma po celé krajině až do hodiny deváté.
46
A kolem deváté hodiny zvolal Ježíš silným hlasem: „Eli, Eli, lamma sabaktaní,“ to jest „Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?“
47
Někteří pak z těch, kteří tam stáli, to slyšeli a pravili: „Eliáše volá tento!“
48
A hned jeden z nich běžel, vzal houbu, namočil ji do octa a nabodnuv ji na třtinu, dával mu píti.
49
Jiní však říkali: „Počkej, ať uvidíme, přijde-li Eliáš ho vysvobodit!“
50
Ale Ježíš zvolal silným hlasem a vypustil duši.
51
A hle, opona chrámová se roztrhla ve dvě půle od vrchu až dolů, země se otřásla, skály se rozpukly
52
a hroby se otevřely. A mnoho těl zesnulých světců vstalo a po jeho vzkříšení
53
vyšli z hrobů, vešli do svatého města a ukázali se mnohým.
54
Když setník a ti, kteří s ním byli u Ježíše na stráži, viděli zemětřesení a to, co se dělo, báli se velice a pravili: „Skutečně, Syn Boží byl tento!“
55
Bylo pak tam také mnoho žen, které tomu zpovzdálí přihlížely. Ty už z Galileje doprovázely Ježíše a posluhovaly mu.
56
Mezi nimi byla Maria Magdalena a Maria, matka Jakubova a Josefova, a matka synů Zebedeových.
57
Když pak nastal večer, přišel jeden bohatý člověk z Arimathie, jménem Josef, který byl také učedníkem Ježíšovým.
58
Ten přišel k Pilátovi a požádal o tělo Ježíšovo. Pilát rozkázal tělo mu vydati.
59
A Josef vzav tělo, zavinul je v čisté plátno
60
a položil do svého nového hrobu, který dal (už) dříve ve skále vytesati. Ke dveřím hrobovým přivalil veliký kámen a odešel.
61
Byly pak tam Maria Magdalena a druhá Maria; seděly proti hrobu.
62
Druhého dne, který byl po pátku, sešli se velekněží a farizeové u Piláta
63
a řekli: „Pane, my jsme se rozpomenuli, že ten svůdce ještě za živa řekl:,Po třech dnech vstanu.'
64
Rozkaž tedy hlídati hrob až do třetího dne, aby snad jeho učedníci nepřišli a neukradli ho a lidu neřekli:,Vstal z mrtvých.' I byl by poslední klam horší než první.“
65
Řekl jim Pilát: „Máte stráž, jděte, hlídejte ho, jak dovedete!“
66
I odešli a opatřili hrob stráží a zapečetili kámen.
← Chapter 26
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 28 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28