bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech Bible (SKRABAL) 1951 - Dr Pavel Škrabal
/
John 12
John 12
Czech Bible (SKRABAL) 1951 - Dr Pavel Škrabal
← Chapter 11
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 13 →
1
Šest dní před velikonocemi přišel Ježíš do Bethanie, kde byl Lazar, kterého Ježíš vzkřísil z mrtvých.
2
Uchystali mu tam večeři a Marta posluhovala, a Lazar byl jeden z těch, kteří s ním byli u stolu.
3
Tu Marie vzala libru drahocenné masti pravého nardu, pomazala Ježíšovi nohy a utřela mu je vlastními vlasy; a dům se naplnil vůní z té masti.
4
Než jeden z jeho učedníků, Jidáš Iškariotský, který ho měl zradit, řekne:
5
„Proč se ta mast neprodala za tři sta denárů a nedalo se (to) chudým?“
6
To však pravil ne ze starostlivosti o chudé, nýbrž proto, že byl zloděj a že si ukládal stranou z příspěvků do měšce, který měl.
7
Ježíš tedy řekl: „Nech ji, ať to uchová ke dni mého pohřbu!
8
Vždyť chudé máte s sebou vždycky, mne však vždycky nemáte.“
9
Četný zástup Židů se dověděl, že je tam; i přišli nejen kvůli Ježíšovi, ale aby viděli i Lazara, kterého vzkřísil z mrtvých.
10
Veleknězi se však uradili, že zabijí taky Lazara,
11
protože mnoho Židů kvůli němu odcházelo a přidávalo se k víře v Ježíše.
12
Když druhý den uslyšel hojný zástup, který přišel na svátky, že Ježíš jde do Jerusalema,
13
vzal palmové ratolesti, vyšel mu vstříc a volal: „Hosana! Požehnaný, jenž přichází ve jménu Páně, izraelský král!“
14
Ježíš pak nalezl oslátko a vsedl na ně, jak je psáno:
15
Neboj se, siónská dcero! Hle, přichází tvůj král a sedí na oslátku.
16
Jeho učedníci tomu zprvu nerozuměli, ale když byl Ježíš oslaven, rozpomenuli se, že to bylo o něm psáno a že mu to učinili.
17
Takto tedy vydával o něm svědectví zástup, který s ním byl, když zavolal Lazara z hrobu a vzkřísil ho z mrtvých.
18
Proto mu také šel zástup vstříc, neboť uslyšeli o tom zázraku, který udělal.
19
Tu si farizeové řekli: „Vidíte, že vůbec nemáte úspěchu; hleďte, celý svět odešel za ním!“
20
A někteří z těch, kdo vystoupili klanět se o svátcích, byli Řekové.
21
Ti tedy přistoupili k Filipovi, který byl z Bethsaidy v Galileji, a prosili ho: „Pane, rádi bychom viděli Ježíše.“
22
Filip jde a řekne to Ondřejovi, Ondřej a Filip zase jdou a řeknou to Ježíšovi.
23
Ježíš jim odpoví: „Přišla hodina, aby byl oslaven Syn člověka.
24
Vpravdě, vpravdě vám pravím: Neodumře-li pšeničné zrno v zemi, do které padne, zůstává samo; ale odumře-li, přináší hojný užitek.
25
Kdo miluje svůj život, ztratí ho, a kdo nenávidí svůj život na tomto světě, uchrání ho pro život věčný.
26
Jestliže mi kdo slouží, ať mě následuje, a kde jsem já, tam bude i můj služebník. Jestliže mi kdo slouží, toho poctí můj Otec.
27
Nyní je má duše rozechvěna; a co mám říci? Otče, ochraň mě před tou hodinou? Než proto jsem přišel do této hodiny.
28
Otče, oslav své jméno!“A přišel hlas z nebe: „Oslavil jsem a ještě oslavím.“
29
Zástup, který tam byl a uslyšel to, pravil, že zahřmělo. Jiní říkali: „Anděl k němu mluvil.“
30
Ježíš odpověděl: „Ten hlas nepřišel kvůli mně, nýbrž kvůli vám.
31
Nyní nastává soud nad tímto světem, nyní vládce tohoto světa bude vypuzen ven.
32
A až já budu vyzdvižen od země, potáhnu všechny k sobě.“
33
A toto říkal, aby naznačil, jakou smrtí zemře.
34
Zástup mu tedy odpověděl: „My jsme slyšeli ze Zákona, že Mesiáš zůstává na věky; a jak to, že ty pravíš: ´Syn člověka musí být vyzdvižen´? Kdo je ten Syn člověka?“
35
Ježíš jim tedy řekl: „Ještě krátký čas je světlo mezi vámi. Choďte, dokud máte světlo, aby vás nezachvátila tma; vždyť kdo chodí ve tmě, neví, kam jde.
36
Dokud máte světlo, věřte ve světlo, abyste měli ve světle účast.“ Když to Ježíš řekl, odešel a skryl se před nimi.
37
Ačkoli tedy učinil před nimi takové zázraky, nevěřili v něj,
38
aby se splnilo, co řekl prorok Izaiáš: Pane, kdo uvěřil tomu, co od nás slyšel? A komu byla zjevena moc Páně?
39
Proto nemohli věřit, neboť opět Izaiáš řekl:
40
Zaslepil jim oči a zatvrdil jim srdce, aby očima neviděli a svým srdcem nechápali a neobrátili se a abych je neuzdravil.
41
Toto řekl Izaiáš, protože viděl jeho slávu a mluvil o něm.
42
Přesto i mnoho z předáků v něj uvěřilo, ale kvůli farizeům to nevyznávali, aby nebyli vyloučeni ze synagogy.
43
Měli totiž raději chválu lidskou než chválu Boží.
44
Ježíš pak zvolal: „Kdo věří ve mne, nevěří ve mne, nýbrž v toho, který mě poslal,
45
a kdo vidí mne, vidí toho, který mě poslal.
46
Já, světlo, přišel jsem na svět, aby nezůstával ve tmě nikdo, kdo věří ve mne.
47
A bude-li kdo poslouchat mé řeči, a nebude je zachovávat, nesoudím ho já; vždyť jsem nepřišel, abych svět soudil, ale abych svět spasil.
48
Kdo mnou pohrdá a nepřijímá moje řeči, má svého soudce. Slovo, které jsem mluvil, to ho bude soudit v poslední den.
49
Neboť já jsem nemluvil sám ze sebe, nýbrž Otec, který mě poslal, ten mi dal příkaz, co mám říci a co mám mluvit.
50
A vím, že jeho příkaz je věčný život. Co tedy já mluvím, mluvím tak, jak mi pověděl Otec.
← Chapter 11
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 13 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21