bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech Bible (SKRABAL) 1951 - Dr Pavel Škrabal
/
Matthew 22
Matthew 22
Czech Bible (SKRABAL) 1951 - Dr Pavel Škrabal
← Chapter 21
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 23 →
1
A Ježíš k nim znovu promluvil v podobenstvích.
2
„Nebeské království je podobno králi, který vystrojil svatbu svému synu.
3
I poslal své služebníky, aby zavolali pozvané (hosty) na svatbu, ale ti nechtěli přijít.
4
Po druhé poslal jiné služebníky se vzkazem: ´Řekněte pozvaným: Hle, připravil jsem hostinu, moji býci a krmný dobytek je zabit a všechno je připraveno. Pojďte na svatbu!´
5
Ale oni nedbali a odešli, jeden na své pole, jiný zase za svým obchodem.
6
Ostatní dokonce pochytali jeho služebníky, pohaněli je a zabili.
7
Tu se král rozhněval, poslal svá vojska a zahubil ony vrahy a město jim zapálil.
8
Potom řekne svým služebníkům: ´Svatba je sice připravena, ale pozvaní nebyli hodni.
9
Jděte tedy na rozcestí a pozvěte na svatbu každého, koho najdete´.
10
I vyšli oni služebníci na cesty a shromáždili všechny, které nalezli, zlé i dobré, a naplnila se svatební síň stolovníky.
11
Když vstoupil král podívat se na stolovníky, spatřil tam člověka, který nebyl oděn do svatebního roucha.
12
I praví mu: ´Příteli, jak jsi sem mohl vejít bez svatebního roucha?´A on oněměl.
13
Tehdy řekl král sluhům: ´Svažte mu ruce i nohy a uvrhněte ho do temnot venku. Tam bude pláč a skřípání zuby.´
14
Mnoho je totiž povolaných, ale málo vyvolených.“
15
Tehdy se farizeové vzdálili a radili se, jak by ho chytili v řeči.
16
I poslali k němu své učedníky s herodiány s dotazem: „Mistře, víme, že jsi pravdivý a učíš Boží cestě podle pravdy a nedbáš na nikoho, neboť nikomu nestraníš.
17
Pověz nám tedy, co se tobě zdá: Je dovoleno dávat císaři daň, či ne?“
18
Ježíš poznal jejich zlobu a řekl: „Proč mě pokoušíte, pokrytci?
19
Ukažte mi daňový peníz!“ A podali mu denár.
20
On se jich pak zeptá: „Čí je tento obraz a nápis?“
21
Řeknou: „Císařův“. Tu jim praví: „Dávejte tedy, co je císařovo, císaři, a co je Božího, Bohu.“
22
Když to uslyšeli, podivili se; i nechali ho a odešli.
23
Toho dne k němu přistoupili saduceové, kteří praví, že není vzkříšení, a otázali se ho:
24
„Mistře, Mojžíš řekl: Zemře-li kdo bez potomka, má si vzít manželku po něm jeho bratr a zplodit svému bratru potomstvo.
25
Bylo u nás sedm bratří. První se oženil a zemřel, a poněvadž neměl potomka, zanechal svou manželku svému bratrovi.
26
Podobně i druhý a třetí až po sedmého.
27
Naposledy pak ze všech zemřela ta žena.
28
Kterému z těch sedmi bude tedy žena patřit při vzkříšení? Vždyť všichni ji měli.“
29
Ježíš jim však odpověděl: „Mýlíte se, ježto neznáte ani Písma, ani Boží moc.
30
Neboť při vzkříšení se ani nezení ani nevdávají, nýbrž jsou jako Boží andělé v nebi.
31
O vzkříšení mrtvých pak jste nečetli, co vám Bůh řekl:
32
Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jakobův! Není Bůh mrtvých, nýbrž živých.“
33
A zástupy, když to uslyšely, žasly nad jeho učením.
34
Když farizeové slyšeli, že umlčel sadduceje, sešli se
35
a jeden z nich, znalec Zákona, se ho otázal s úmyslem zkoušet ho:
36
„Mistře, které je největší přikázání v Zákoně?“
37
A on mu pravil: „Miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.
38
To je největší a první přikázání.
39
Druhé pak je mu podobné: Miluj svého bližního jako sám sebe.
40
V těchto dvou přikázáních záleží celý Zákon i Proroci.“
41
Když se farizeové shromáždili, otázal se jich Ježíš:
42
„Co myslíte o Mesiáši? Čí je syn?“ Odpovědí mu: „Davidův.“
43
Praví jim: „Jak to tedy, že ho David nazývá v duchu Pánem, když říká:
44
Řekl Pán mému Pánu: Seď po mé pravici, dokud nepoložím tvé nepřátele za podnož tvým nohami?
45
Jestliže ho tedy David nazývá Pánem, jak to, že je jeho syn?
46
A nikdo mu nemohl odpovědět (ani) slovo. A od toho dne se už nikdo neodvážil tázat se ho.
← Chapter 21
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 23 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28