Romans 14

Czech Bible (SKRABAL) 1951 - Dr Pavel Škrabal

← Chapter 13 Jump to: Chapter 15 →

1Slabého ve víře přijímejte, ale ne abyste rozsuzovali smýšlení.

2Jeden totiž je přesvědčen, že smí jíst všecko; jiný je slabý a jí zeleninu.

3Ten, kdo jí, nepohrdej tím, kdo nejí; a kdo nejí, nesuď toho, kdo jí, neboť Bůh ho přijal.

4Kdo jsi ty, že soudíš cizího služebníka? Stojí-li nebo padá-li, to je věc jeho pána. Bude však státi, neboť Pán je mocný udržeti ho zpříma.

5Dále někdo dává přednost jednomu dni před druhým, pro jiného pak je jeden den jako druhý; každý měj vlastní plné přesvědčení.

6Kdo více cení některý den, cení ho pro Pána; a kdo jí, Pánu jí, neboť děkuje Bohu; a kdo nejí, Pánu nejí, a také děkuje Bohu.

7Vždyť žádný z nás nežije sobě a žádný neumírá sobě.

8Neboť žijeme-li, Pánu žijeme; umíráme-li, Pánu umíráme. Ať tedy žijeme nebo umíráme, náležíme Pánu.

9Proto zajisté Kristus zemřel a ožil, aby panoval nad mrtvými i nad živými.

10Proč tedy ty soudíš svého bratra? Nebo proč také ty pohrdáš svým bratrem? Všichni zajisté budeme stát před soudní Boží stolicí.

11Vždyť je psáno: Jako že jsem živ, praví Pán, každé koleno poklekne přede mnou a každý jazyk vyzná Boha.

12Proto každý z nás vydá počet Bohu sám za sebe.

13Nesuďme tedy jeden druhého; ale to spíše usuzujte, že nemáte dávat bratru příležitost k úrazu nebo k pádu.

14Vím a jsem přesvědčen v Pánu Ježíši, že nic samo v sobě není poskvrněné; jen tomu se něco stává poskvrněným, kdo by to za poskvrněné pokládal.

15Ale zarmucuje-li se tvůj bratr pro pokrm, již nejdeš podle lásky. Neuváděj svým pokrmem do záhuby toho, za něhož Kristus zemřel.

16Proto nevydávejte v potupu své dobro.

17Vždyť království Boží nezáleží v pokrmu a nápoji, nýbrž ve spravedlnosti, v pokoji a radosti v Duchu svatém.

18Kdo tak slouží Kristu, líbí se Bohu a lidé ho uznávají.

19Nuže, snažme se o to, co je k pokoji a co je k vzájemnému vzdělání.

20Nekaz pro pokrm Boží dílo. Všecko je sice čisté, ale je to pro člověka zlo, když (tím) pohoršuje, a přesto jí.

21Je dobré nejíst masa a nepít vína a nečinit nic, proč se tvůj bratr uráží [nebo se pohoršuje nebo se stává slabým].

22Přesvědčení z víry, které máš, si ponech pro sebe před Bohem. Blažený ten, kdo neodsuzuje sám sebe v tom, k Čemu se rozhoduje.

23Kdo však pochybuje, a přesto jí, je odsouzen, poněvadž nejí z (přesvědčení) víry. Všecko pak, co není z (přesvědčení) víry, je hřích.

← Chapter 13 Jump to: Chapter 15 →