bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech Kralichka 1998
/
Acts 21
Acts 21
Czech Kralichka 1998
← Chapter 20
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 22 →
1
Jakmile jsme se tedy s nimi rozloučili, vypluli jsme a přímým směrem jsme přijeli na [ostrov] Kós a druhý den na Rodos a odtud do Patary.
2
[Tam] jsme našli loď, která plula do Fénicie, nastoupili jsme [na ni a] vypluli.
3
Když se nám pak [začal] ukazovat Kypr, nechali jsme ho po levé straně. Pluli jsme do Sýrie a přistáli v Týru, protože tam měla loď vyložit náklad.
4
A když jsme nalezli učedníky, zůstali jsme tam sedm dní. Ti říkali Pavlovi skrze Ducha, aby nechodil do Jeruzaléma.
5
Po naplnění těch dnů jsme se vydali na cestu a všichni nás vyprovázeli [i] s ženami a dětmi až za město, [kde] jsme na břehu poklekli a modlili se.
6
A když jsme se spolu rozloučili, nastoupili jsme na loď a oni se vrátili domů.
7
My jsme se pak z Týru vydali na další plavbu a dorazili jsme do Ptolemaidy. Pozdravili jsme bratry a zůstali jsme u nich jeden den.
8
Nazítří jsme [my], kdo jsme byli s Pavlem, odešli a přišli jsme do Cesareje. Vešli jsme do domu evangelisty Filipa (který byl z oněch sedmi) a zůstali jsme u něho.
9
Ten měl čtyři dcery, panny, které prorokovaly.
10
A když jsme [tam] pobývali [již] mnoho dní, přišel z Judska jeden prorok jménem Agabus.
11
Když k nám přišel, vzal Pavlův pás, svázal si ruce i nohy a řekl: "Toto říká Duch Svatý: Toho muže, kterému patří tento pás, takto svážou Židé v Jeruzalémě a vydají [ho] do rukou pohanů."
12
A jakmile jsme to uslyšeli, prosili jsme ho my i ti, kdo byli z toho místa, aby nechodil do Jeruzaléma.
13
Pavel však odpověděl: "Co děláte? [Proč] pláčete a trápíte mé srdce? Vždyť já jsem připraven nejenom být svázán, ale také v Jeruzalémě umřít pro jméno Pána Ježíše!"
14
Když se tedy nechtěl dát přesvědčit, přestali jsme se slovy: "Ať se stane Pánova vůle."
15
Po těch dnech jsme se tedy připravili a vydali se vzhůru do Jeruzaléma.
16
Šli s námi i učedníci z Cesareje a vedli [nás] k jistému Mnázonovi z Kypru, dávnému učedníkovi, u kterého jsme měli být hosty.
17
A když jsme přišli do Jeruzaléma, bratři nás radostně přijali.
18
Druhého dne tedy šel Pavel s námi k Jakubovi a [tam] se sešli všichni starší.
19
A když je pozdravil, vyprávěl [jim] jedno po druhém všechno, co Bůh skrze jeho službu udělal mezi pohany.
20
Když [to] tedy uslyšeli, oslavovali Pána. Potom mu řekli: "Vidíš bratře, kolik desítek tisíc je Židů, kteří uvěřili, a všichni jsou horliví milovníci Zákona.
21
Ale o tobě mají zprávu, že učíš všechny Židy, kteří jsou mezi pohany, aby odstoupili od Mojžíše, a říkáš, že nemají obřezávat syny ani zachovávat zvyky.
22
Co tedy s tím? Určitě se shromáždí zástup, protože uslyší, že jsi přišel.
23
Udělej tedy to, co ti říkáme: Máme [tu] čtyři muže, kteří na sobě mají slib.
24
Vezmi je [k sobě], nech se s nimi očistit a zaplať za ně náklady, aby si oholili hlavy. Tehdy všichni poznají, že [na tom], co o tobě slyšeli, nic není, ale že i [ty] sám chodíš v řádu a zachováváš Zákon.
25
A ohledně těch, kteří uvěřili z pohanů, my jsme [o tom] psali a usoudili jsme, aby nic z toho nedodržovali, jen aby se zdržovali od [masa] obětovaného modlám, od krve, od zardoušeného a od smilstva."
26
Tehdy Pavel vzal ty muže a když se s nimi druhého dne očistil, vešel do chrámu, aby ohlásil, kdy se vyplní dny toho očištění-až bude za každého z nich přinesena oběť.
27
A když se těch sedm dní už mělo vyplnit, spatřili ho v chrámu Židé z Asie. [Ti] vzbouřili všechen lid a vrhli se na něj
28
s křikem: "Izraelité, pomozte! Toto je ten člověk, který všechny všude učí proti tomuto lidu, Zákonu i místu a k tomu ještě přivedl do chrámu Řeky a poskvrnil toto svaté místo!"
29
(Předtím s ním totiž ve městě viděli Trofima z Efezu a domnívali se, že ho Pavel přivedl do chrámu.)
30
Tak se rozbouřilo celé město. Lidé se seběhli, chopili se Pavla a táhli ho ven z chrámu. A dveře byly ihned zavřeny.
31
Když [už] ho však chtěli zabít, došla k veliteli posádky zpráva, že se celý Jeruzalém bouří.
32
Ten ihned vzal vojáky a setníky a přiběhl na ně. A oni, jakmile uviděli velitele a vojáky, přestali Pavla bít.
33
Tehdy velitel přistoupil, chopil se ho, poručil, ať [ho] sváží dvěma řetězy, a ptal se, kdo [to] je a co udělal.
34
V zástupu však jedni křičeli to a druzí ono. A protože kvůli hluku nemohl zjistit nic jistého, poručil, aby ho odvedli do pevnosti.
35
A když se ocitl na schodech, přihodilo se, že ho kvůli násilí davu [museli] vojáci nést.
36
Šlo za [ním] totiž množství lidí křičících: "Pryč s ním!"
37
Když pak [už] měl Pavel být přiveden do pevnosti, řekl veliteli: "Mohu ti něco říci?" A on řekl: " [Ty] umíš řecky?
38
Takže ty nejsi ten Egypťan, který před nedávnem vzbouřil a vyvedl na poušť ty čtyři tisíce hrdlořezů?
39
Pavel tedy řekl: "Já jsem Žid z Tarsu v Kilikii, občan ne bezvýznamného města. Proto tě prosím, dovol mi promluvit k lidu."
40
A když [mu to] dovolil, Pavel zůstal na schodech a pokynul rukou lidu. A když nastalo hluboké ticho, promluvil k [nim] hebrejským jazykem:
← Chapter 20
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 22 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28