Acts 22

Czech Kralichka 1998

← Chapter 21 Jump to: Chapter 23 →

1"Bratři a otcové, vyslechněte nyní mou obhajobu před vámi."

2(A když uslyšeli, že k nim mluví hebrejským jazykem, ztišili se ještě více.) Řekl tedy:

3"Já jsem zajisté Žid, narozený v kilickém Tarsu, ale vychován [jsem] v tomto městě u nohou Gamalielových. Byl jsem se [vší] přísností vyučen otcovskému zákonu a byl jsem horlivcem pro Boha, jako jste podnes vy všichni.

4Já jsem tu cestu pronásledoval až k smrti. Svazoval jsem muže i ženy a dával [je] do vězení,

5čehož je mi svědkem i nejvyšší kněz a všichni starší. Od nich jsem také přijal dopisy pro bratry a šel jsem do Damašku, abych i ty, kteří byli tam, přivedl svázané do Jeruzaléma k potrestání.

6Ale stalo se mi, že když jsem se okolo poledne blížil na cestě k Damašku, náhle mě obklopilo veliké světlo z nebe.

7Padl jsem na zem a uslyšel jsem hlas, který mi říkal: 'Saule, Saule, proč mě pronásleduješ?'

8Odpověděl jsem: 'Kdo jsi, Pane?' A on řekl: 'Já jsem Ježíš Nazaretský, kterého ty pronásleduješ.'

9Ti, kdo byli se mnou, sice viděli světlo a dostali strach, ale hlas toho, který ke mně mluvil, neslyšeli.

10Řekl jsem tedy: 'Pane, co mám dělat?' Pán mi řekl: 'Vstaň, jdi do Damašku a tam ti bude řečeno všechno, co je ti určeno dělat.'

11A jelikož jsem byl od jasu toho světla nevidomý, přišel jsem do Damašku veden za ruku těmi, kdo byli se mnou.

12A jistý Ananiáš, muž zbožný podle Zákona, který měl dobré svědectví ode všech Židů, kteří [tam] bydleli,

13přišel ke mně, postavil se a řekl: 'Bratře Saule, prohlédni!' A já jsem hned v tu chvíli na něj pohlédl.

14On řekl: 'Bůh našich otců tě vyvolil, abys poznal jeho vůli a spatřil Spravedlivého a uslyšel hlas z jeho úst,

15neboť mu budeš přede všemi lidmi svědkem toho, co jsi viděl a slyšel.

16A nyní-proč otálíš? Vstaň, pokřti se a smyj své hříchy a vzývej Pánovo jméno!'

17Když jsem se pak vrátil do Jeruzaléma a modlil se v chrámu, stalo se, že jsem upadl do vytržení

18a viděl jsem ho, jak mi říká: 'Pospěš si a vyjdi rychle z Jeruzaléma, protože tvé svědectví o mně nepřijmou.'

19Já jsem řekl: 'Pane, oni vědí, že jsem věřící v tebe dával do vězení a v každé synagoze [je] bil.

20A když prolévali krev Štěpána, tvého svědka, i já jsem tam stál a schvaloval jeho zabití a hlídal jsem pláště těch, kdo ho zabíjeli.'

21[On] mi však řekl: 'Jdi, protože tě pošlu daleko k pohanům.'"

22Poslouchali ho tedy až po toto slovo a [tehdy] pozvedli hlas se slovy: "Pryč s takovým [člověkem] ze země! Nesmí zůstat naživu!"

23A když [takto] křičeli a rvali si pláště a házeli prach do vzduchu,

24poručil velitel, aby ho odvedli do pevnosti a řekl, ať ho vyslýchají bičováním, aby zjistil, z jakého důvodu na něj tolik křičeli.

25Když ho tedy přivázali řemeny, řekl Pavel setníkovi, který [tam] stál: "Vy smíte bičovat člověka, který je Říman a není odsouzen?"

26A když [to] ten setník uslyšel, přišel k veliteli a oznámil [mu to]. Řekl: "Dej pozor, co chceš dělat, protože tento člověk je Říman!"

27Velitel tedy přišel [k Pavlovi a] řekl mu: "Pověz mi, ty jsi Říman?" A on řekl:"Ano."

28Velitel mu tedy odpověděl: "Já jsem to občanství získal za veliké peníze!" Pavel však řekl: "Ale já jsem se [tak] už narodil."

29Ti, kteří ho měli vyslýchat, tedy od něho ihned odstoupili a i velitel dostal strach, když zjistil, že je [to] Říman a [on] ho nechal spoutat.

30Nazítří ho tedy [velitel] propustil z pout, protože chtěl s jistotou poznat, z čeho ho Židé obviňují, a nařídil, aby se sešli velekněží i celá jejich velerada. Pak přivedl Pavla a postavil [ho] před nimi.

← Chapter 21 Jump to: Chapter 23 →