Luke 19

Czech Kralichka 1998

← Chapter 18 Jump to: Chapter 20 →

1Potom vešel do Jericha a procházel [jím].

2A hle, [byl tam] muž jménem Zacheus. Ten byl vrchním celníkem a byl bohatý

3a toužil uvidět, kdo je Ježíš, ale nemohl kvůli zástupu, protože byl malé postavy.

4A [tak] běžel napřed a vylezl na planý fíkovník, aby ho uviděl, neboť tudy měl procházet.

5Když pak Ježíš přišel k tomu místu, vzhlédl, spatřil ho a řekl mu: "Zachee, pospěš si a pojď dolů, neboť dnes musím zůstat ve tvém domě."

6A [tak] rychle slezl a radostně ho přijal.

7A všichni, kdo [to] viděli, reptali a říkali: "Vešel jako host k hříšníkovi!"

8Zacheus se pak postavil a řekl Pánu: "Pohleď, polovinu svého majetku dávám chudým, Pane, a jestliže jsem někoho v něčem podvedl, vracím [to] čtyřnásobně."

9Tehdy mu Ježíš řekl: "Dnes do tohoto domu přišlo spasení, protože i on je syn Abrahamův.

10Syn člověka přece přišel, aby hledal a spasil to, co zahynulo."

11A když to poslouchali, řekl [jim] další podobenství, protože byl blízko Jeruzaléma a oni si mysleli, že Boží království se má zjevit hned.

12Řekl tedy: "Jeden urozený člověk odešel do daleké země, aby se ujal království a [zase] se vrátil.

13[Předtím] ale zavolal svých deset služebníků, dal jim deset hřiven a řekl jim: 'Podnikejte, dokud nepřijdu.'

14Jeho poddaní ho ale nenáviděli a poslali za ním poselstvo se slovy: 'Nechceme, aby tento nad námi kraloval!'

15Když se pak ujal království, vrátil se; a stalo se, [že] si nechal zavolat ty služebníky, kterým dal peníze, aby zjistil, kolik kdo vydělal.

16Přišel tedy první a řekl: 'Pane, tvá hřivna vynesla deset hřiven.'

17On mu odpověděl: 'Výborně, [můj] dobrý služebníku. Protože jsi byl věrný v nejmenším, měj moc nad deseti městy.'

18Potom přišel druhý a řekl: 'Pane, tvá hřivna vydělala pět hřiven.'

19A tomu řekl: 'Také ty buď nad pěti městy.'

20Potom přišel jiný a řekl: 'Pohleď, Pane, tvá hřivna, kteroujsem měl uloženou v šátku.

21Bál jsem se tě totiž, neboť jsi přísný člověk. Vybíráš, co jsi neuložil, a sklízíš, co jsi nezasel.'

22A tomu řekl: 'Soudím tě z tvých [vlastních] úst, zlý služebníku. Věděl jsi, že jsem přísný člověk, [že] vybírám, co jsem neuložil, a sklízím, co jsem nezasel.

23Proč jsi tedy nedal mé peníze na stůl [směnárníkům], abych si je, až přijdu, vybral [i] s úroky?'

24Tehdy řekl těm, kdo tam stáli: 'Vezměte mu tu hřivnu a dejte [ji] tomu, který má deset hřiven.'

25A oni mu řekli: 'Pane, má deset hřiven.'

26'Říkám vám totiž, že každému, kdo má, bude dáno, ale tomu, kdo nemá, bude vzato i to, co má.

27Ty mé nepřátele, kteří nechtěli, abych nad nimi kraloval, pak přiveďte sem a pobijte přede mnou.'"

28A když to pověděl, šel napřed cestou vzhůru k Jeruzalému.

29Když se pak přiblížil k Betfagé a k Betanii u hory zvané Olivetská, stalo se, [že] poslal dva ze svých učedníků

30se slovy: "Jděte do té vesnice naproti [vám]. Až do ní budete vcházet, najdete přivázané oslátko, na kterém ještě nikdo z lidí neseděl. Odvažte ho a přiveďte.

31A kdyby se vás někdo ptal, proč [ho] odvazujete, odpovíte mu takto: 'Pán ho potřebuje.'"

32Když tedy ti, kteří byli posláni, odešli, našli [vše] tak, jak jim řekl.

33Když pak to oslátko odvazovali, řekli jim jeho páni: "Proč odvazujete to oslátko?"

34Oni tedy řekli: "Pán ho potřebuje"

35A přivedli ho k Ježíši. Přehodili přes oslátko své pláště a Ježíše posadili na [ně].

36A jak jel, prostírali své pláště na cestu.

37Když se pak už blížil k tomu místu, kde se schází z Olivetské hory, začalo celé množství učedníků hlasitě a radostně chválit Boha za všechny zázraky, které spatřili.

38Říkali: "Požehnaný král, který přichází v Pánově jménu! Pokoj na nebi a sláva na výsostech!"

39Někteří z farizeů ze zástupu mu tedy řekli: "Mistře, napomeň své učedníky!"

40On jim však odpověděl: "Říkám vám, kdyby tito měli mlčet, křičelo by kamení!"

41Když se pak přiblížil a spatřil město, rozplakal se nad ním.

42Řekl: " ["] kdybys i ty poznalo aspoň v tento svůj den, co [by] ti [přineslo] pokoj! Teď je [to ale] před tvýma očima skryto.

43Přijdou na tebe dny, [kdy] tě tví nepřátelé obklíčí valem a oblehnou tě. Sevřou tě ze všech stran

44a srovnají tě se zemí, i tvé syny v tobě; a nenechají v tobě kámen na kameni, protože jsi nepoznalo čas svého navštívení."

45Když potom vešel do chrámu, začal vyhánět ty, kdo v něm prodávali a kupovali

46a říkal jim: "Je napsáno: 'Můj dům je domem modlitby,' ale vy jste z něj udělali' doupě lupičů'!"

47A každý den učil v chrámu. Velekněží, zákoníci a přední [muži] z lidu pak hledali, jak ho zahubit,

48ale nenacházeli [nic], co by mohli udělat. Všechen lid mu totiž visel [na rtech a] naslouchal.

← Chapter 18 Jump to: Chapter 20 →