bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech Kralichka 1998
/
Luke 24
Luke 24
Czech Kralichka 1998
← Chapter 23
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
1
Prvního [dne] týdne pak šly spolu s některými [jinými] brzy ráno k hrobu a nesly vonné [masti], které připravily.
2
Nalezly však kámen odvalený od hrobu,
3
a když vešly [dovnitř], nenašly tělo Pána Ježíše.
4
A když nad tím byly bezradné, hle, stalo se, že se k nim postavili dva muži v zářícím rouchu.
5
Ale když se ulekly a sklonily tváře k zemi, řekli jim: "Proč hledáte živého mezi mrtvými?
6
Není tu, ale vstal! Vzpomeňte si, jak k vám mluvil, když byl ještě v Galileji.
7
Řekl: 'Syn člověka musí být vydán do rukou hříšných lidí a být ukřižován a třetího dne vstát [z mrtvých].'"
8
Tehdy si vzpomněly na jeho slova,
9
a když se vrátily od hrobu, oznámily to všechno těm jedenácti i všem ostatním.
10
A ty, které to řekly apoštolům, byly Marie Magdaléna a Johana a Marie Jakubova a ostatní, které byly s nimi.
11
Oni ale měli jejich slova za tlachání a nevěřili jim.
12
Petr však vstal a běžel k hrobu, a když se naklonil [dovnitř], spatřil plátna, ležící sama. Odešel tedy a sám pro sebe se divil, co se stalo.
13
A hle, dva z nich šli toho dne do vesnice jménem Emauzy, která byla vzdálená šedesát honů od Jeruzaléma,
14
a hovořili spolu o tom všem, co se přihodilo.
15
A když [takto] hovořili a uvažovali, stalo se, že sám Ježíš se přiblížil a šel s nimi.
16
Ale jejich oči byly drženy, aby ho nepoznali.
17
Řekl jim tedy: "Co [je] to za věci, o kterých spolu cestou rozmlouváte a jste smutní?"
18
Jeden [z nich], jménem Kleofáš, mu odpověděl: "Ty [jsi] jediný cizinec v Jeruzalémě, že ses nedozvěděl o tom, co se tam v těchto dnech stalo?"
19
A [on] jim řekl: "O čem?" Řekli mu tedy: "O Ježíši Nazaretském, který byl prorok, muž mocný ve skutku i slovu před Bohem i [přede] vším lidem;
20
jak ho velekněží a naši představení vydali k odsouzení na smrt a ukřižovali ho.
21
My jsme však doufali, že [to] je on, kdo má vykoupit Izrael. A k tomu všemu je to dnes už třetí den, co se to stalo.
22
Ale i některé z našich žen nás ohromily. Byly ráno u hrobu,
23
a když nenašly jeho tělo, přišly a říkaly, že měly dokonce vidění andělů, kteří řekli, že žije.
24
Někteří z našich tedy šli ke hrobu a našli [všechno] tak, jak řekly ženy, ale jeho neviděli."
25
On jim tedy řekl: "nechápaví a srdcem pomalí věřit všemu tomu, co mluvili proroci!
26
Copak Kristus nemusel vytrpět tyto věci a vejít do své slávy?"
27
A počínaje od Mojžíše a všech proroků vykládal jim ve všech Písmech, co [bylo] o něm.
28
Tehdy se přiblížili k vesnici, do které šli, a on naznačil, že půjde dál.
29
[Oni] však na něj naléhali: "Zůstaň s námi, vždyť se už připozdívá a den se nachýlil." A tak šel dovnitř, aby s nimi zůstal.
30
A když s nimi byl za stolem, stalo se, [že] vzal chléb, požehnal, rozlomil [ho] a podával jim.
31
Tehdy se jejich oči otevřely a poznali ho, ale on zmizel jejich očím.
32
Tehdy řekli jeden druhému: "Copak v nás naše srdce nehořelo, když k nám mluvil po cestě a otvíral nám Písma?"
33
V tu chvíli tedy vstali a vrátili se do Jeruzaléma a našli shromážděných těch jedenáct i ty, kteří byli s nimi,
34
jak říkají: "Pán byl opravdu vzkříšen a ukázal se Šimonovi!"
35
A oni vyprávěli, co [se stalo] na cestě a jak se jim dal poznat při lámání chleba.
36
A když o tom mluvili, postavil se uprostřed nich sám Ježíš a řekl jim: "Pokoj vám."
37
Ale [oni] se vyděsili a ve strachu se domnívali, že vidí ducha.
38
Řekl jim tedy: "Proč jste rozrušeni? A proč ve vašich srdcích povstávají pochybnosti?
39
Pohleďte na mé ruce a mé nohy, že jsem to já. Dotkněte se mě a podívejte se: duch přece nemá maso a kosti, jako vidíte, [že] já mám."
40
A když to řekl, ukázal jim ruce i nohy.
41
Když ale ještě pro radost nemohli uvěřit a divili se, řekl jim: "Máte tu něco k jídlu?"
42
Podali mu tedy kus pečené ryby a plást medu.
43
A on si vzal a pojedl před nimi.
44
Tehdy jim řekl: "Toto [jsou] slova, která jsem k vám mluvil, když jsem ještě byl s vámi, že se musí naplnit všechno, co je o mně napsáno v Mojžíšově zákoně, [v] Prorocích a [v] Žalmech."
45
Tehdy jim otevřel mysl, aby rozuměli Písmům,
46
a řekl jim: "Tak je [to] napsáno a tak musel Kristus trpět a třetího dne vstát z mrtvých
47
a v jeho jménu [musí] být kázáno pokání a odpuštění hříchů všem národům počínaje od Jeruzaléma.
48
A vy jste toho svědkové.
49
A hle, já na vás pošlu zaslíbení svého Otce. Vy však zůstaňte ve městě Jeruzalémě, dokud nebudete oblečeni mocí shůry."
50
Potom je odvedl ven, až k Betanii. [Tam] zvedl ruce a požehnal jim.
51
A zatímco jim žehnal, stalo se, [že] se od nich vzdaloval a byl nesen vzhůru do nebe.
52
A když se mu poklonili, vrátili se s velikou radostí do Jeruzaléma
53
a byli stále v chrámu, [kde] chválili a oslavovali Boha. Amen.
← Chapter 23
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24