bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech Kralichka 1998
/
Luke 20
Luke 20
Czech Kralichka 1998
← Chapter 19
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 21 →
1
Jednoho z těch dnů, když učil lid v chrámu a kázal evangelium, se pak stalo, že přišli velekněží a zákoníci se staršími
2
a řekli mu: "Pověz nám, jakou mocí děláš tyto věci? A kdo ti tu moc dal?"
3
On jim však odpověděl: "Já se vás také zeptám na jednu věc. Povězte mi:
4
Byl Janův křest z nebe, nebo z lidí?"
5
Rozvažovali tedy [o tom] mezi sebou a říkali: "Kdybychom řekli, [že] z nebe, řekne [nám]: 'Proč jste mu tedy neuvěřili?'
6
Ale když řekneme, [že] z lidí, všechen lid nás ukamenuje, protože jsou přesvědčeni, že Jan je prorok."
7
A [tak] odpověděli, že nevědí, odkud [byl].
8
A Ježíš jim řekl: "Ani já vám [tedy] neřeknu, jakou mocí dělám tyto věci."
9
Tehdy začal lidu vyprávět toto podobenství: "Jeden člověk vysadil vinici, pronajal ji vinařům a na dlouhou dobu odcestoval.
10
V příslušný čas pak poslal k těm vinařům služebníka, aby mu dali [díl] z úrody vinice. Ti vinaři ho však zbili a poslali pryč s prázdnou.
11
Poslal tedy ještě jiného služebníka. Ale oni zbili a zohavili i toho a poslali [ho] pryč s prázdnou.
12
Poslal tedy třetího, ale oni i toho zranili a vyhnali ven.
13
Tehdy pán té vinice řekl: 'Co udělám? Pošlu svého milovaného syna. Snad když uvidí jeho, budou [ho] mít ve vážnosti.'
14
Když ho ale vinaři uviděli, domlouvali se mezi sebou a říkali: 'Tohle je dědic. Pojďme, zabijme ho, aby to dědictví bylo naše.'
15
Pak ho vyhodili z vinice ven a zabili. Co jim tedy udělá pán té vinice?
16
Přijde a zahubí ty vinaře a vinici dá jiným." A když [to] uslyšeli, řekli: "To snad ne!"
17
On na ně ale pohlédl a řekl: "Co tedy znamená to, co je napsáno: 'Kámen, který stavitelé zavrhli, se stal hlavním [kamenem] klenby'?
18
Každý, kdo padne na ten kámen, bude roztříštěn, a na koho by padl, toho rozdrtí na prach."
19
Velekněží a zákoníci se ho v tu chvíli chtěli zmocnit, ale zalekli se lidu. Poznali totiž, že to podobenství řekl o nich.
20
Sledovali [ho] tedy a poslali špehy, kteří se vydávali za spravedlivé, aby ho chytili za slovo a potom vydali vrchnosti a moci vladaře.
21
A [ti] se ho zeptali: "Mistře, víme, že správně mluvíš i učíš a nikomu nestraníš, ale pravdivě učíš Boží cestě.
22
Je správné, abychom dávali císaři daň, nebo ne?"
23
[Ježíš] ale poznal jejich chytráctví a řekl jim: "Proč mě pokoušíte?
24
Ukažte mi denár. Čí má obraz a nápis?" Odpověděli: "Císařův."
25
A on jim řekl: "Dejte tedy to, co je císařovo, císaři, a co je Božího, Bohu."
26
A [tak] ho nemohli před lidmi chytit za slovo a v údivu nad jeho odpovědí zmlkli.
27
Tehdy [k němu] přišli někteří ze saduceů (kteří popírají, že je vzkříšení) a zeptali se ho:
28
"Mistře, Mojžíš nám napsal: 'Kdyby zemřel něčí bratr, který měl manželku, a zemřel by bezdětný, ať si tu ženu vezme jeho bratr a vzbudí svému bratru potomka.'
29
Bylo tedy sedm bratrů. První se oženil a zemřel bezdětný.
30
A [tak] si tu ženu vzal druhý a [i] ten zemřel bezdětný.
31
Potom si ji vzal třetí a stejně tak i [všech] sedm; nezanechali děti a zemřeli.
32
Poslední ze všech pak zemřela i ta žena.
33
Kterého z nich tedy bude manželkou při vzkříšení? Vždyť ji mělo za manželku [všech] sedm!"
34
Ježíš jim však odpověděl: "Synové tohoto věku se žení a vdávají.
35
Ale ti, kteří jsou hodni dosáhnout onoho věku a vzkříšení z mrtvých, se nebudou ženit ani vdávat.
36
Nebudou už totiž ani moci zemřít, neboť jsou rovni andělům. A jsou synové Boží, poněvadž jsou synové vzkříšení.
37
A že mrtví vstávají, ukázal i Mojžíš u toho keře, když Pána nazývá Bohem Abrahama, Bohem Izáka a Bohem Jákoba.
38
Bůh není [Bohem] mrtvých, ale živých, neboť jemu jsou živi všichni."
39
Někteří ze zákoníků tedy odpověděli: "Mistře, [to] jsi řekl dobře."
40
A už se ho neodvažovali na nic ptát.
41
Potom jim řekl: "Jak mohou říkat, že Kristus je Davidův syn?
42
Sám David říká v knize Žalmů: 'Pán řekl mému Pánu: Seď po mé pravici,
43
dokud nepoložím tvé nepřátele za podnož tvých nohou.'
44
David ho tedy nazývá Pánem. Jak [to] potom může být jeho syn?"
45
A když všechen lid naslouchal, řekl svým učedníkům:
46
"Varujte se zákoníků, kteří se chtějí procházet ve [slavnostních] pláštích a mají rádi zdravení na tržištích a přední sedadla ve shromážděních a čestná místa při večeřích,
47
kteří vyjídají domy vdov a předstírají dlouhé modlitby. Ti dostanou těžší rozsudek."
← Chapter 19
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 21 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24