2 Kings 19

Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)

← Chapter 18 Jump to: Chapter 20 →

1To jak král Chizkijjáhú uslyšel, stalo se, že roztrhl svá roucha a oděl se pytlovinou a vstoupil v dům Hospodinův;

2a poslal Eljákíma, jenž byl nad domem, a Ševnu, písaře, a starší z kněží, oděné pytlovinou, k Isajovi, proroku, synu Ámócovu,

3a by k němu řekli: Takto řekl Chizkijjáhú: Tento den je den úzkosti a důtky a pohany, neboť děti dospěly až k otvoru, a le k porodu není síly.

4Snad Hospodin, tvůj Bůh, slyšel všechna slova rav-šákéa, jehož poslal král Aššúru, jeho pán, tupit živého Boha, a vykoná trest za slova, jež Hospodin, tvůj Bůh, uslyšel. Kéž tedy vzneseš modlitbu za zbytek, jenž zde ještě je.

5I přišli služebníci krále Chizkijjáhúa k Isajovi

6a Isajá jim řekl: Takto musíte říci k svému pánu: Takto řekl Hospodin: Nechť nepociťuješ bázeň z příčiny slov, jež jsi uslyšel, jimiž se mi sluhové krále Aššúru rouhali.

7Hle, já - chystám se v něj dát hnutí mysli, neboť uslyší zvěst a vrátí se do své země, a v jeho zemi mu chci dát padnout mečem.

8A rav-šáké se vrátil a zastihl krále Aššúru bojujícího proti Livně; byl totiž uslyšel, že od Láchíše odtáhl.

9A uslyšel výrok o Tirhákovi, králi Kúše: Hle, vytáhl bojovat s tebou. A zase k Chizkijjáhúovi poslal posly se vzkazem:

10Tak ový to k Chizkijjáhúovi, králi Júdovu, budete pronášet výrok: Nechť tě tvůj Bůh, v něhož ty důvěřuješ, neklame výrokem: Jerúsalém nesmí být vy dán v ruku krále Aššúru!

11Hle, ty jsi uslyšel, co králové Aššúru provedli všem zemím, učiněním jich odevzdanými, a ty bys měl být vyproštěn?

12Zda bohové národů, jež moji otcové vyhubili, je vyprostili - Gózána a Chárána a Recefa a děti Edenu, jež byly v Telassáru?

13Kde je král Chamáthu a král Arpádu a král města Sefarvajím, Hény a Ivvy?

14I vzal Chizkijjáhú dopisy z ruky poslů a přečetl je a vystoupil v dům Hospodinův a rozprostřel to Chizkijjáhú před tvář Hospodinovu;

15a jal se Chizkijjáhú před tváří Hospodinovou modlit a řekl: Hospodine, Bože Isráélův, sídlící mezi kerúby, ty jsi ON, Bůh, ty samoten, všech království země; ty jsi zřídil nebesa a zem.

16Nachyl, Hospodine, své ucho a slyš, otevři, Hospodine, své oči a viz, a no, slyš slova Sanchérívova, co poslal k tupení živého Boha.

17Vpravdě, Hospodine, potřeli králové Aššúru ty národy a jejich zem

18a jejich bohy dali v oheň, neboť oni ne byli bohové, nýbrž dílo rukou člověka, dřevo a kámen, takže je zničili.

19Nyní nás tedy, Hospodine, náš Bože, vysvoboď, prosím, z jeho ruky, a ť vědí všechna království země, že ty, Hospodine, samoten jsi Bůh.

20A Isajá, syn Ámócův, Chizkijjáhúovi vzkázal výrokem: Takto řekl Hospodin, Bůh Isráélův: Uslyšel jsem, když ses ke mně modlil stran Sanchéríva, krále Aššúru;

21toto je slovo, jež Hospodin proti němu vyslovil: Pohrdá tebou, vysmívá se ti panenská dcera Cijjónu, hlavou za tebou potřásá dcera Jerúsaléma.

22Koho jsi potupil a komu ses jal rouhat a proti komu jsi povýšil hlas? A no, vysoko jsi povznesl své oči proti Svatému Isráélovu!

23Skrze své posly jsi potupil Pána a řekl jsi: V množství svých vozů já vystoupím do výše hor, koutů Levánónu, a budu stínat vysokost jeho cedrů, výbornost jeho cypřišů a vstupovat v útulek jeho okraje, v les jeho sadu.

24Já vykopám a napiji se cizích vod a chodidlem svých kročejí budu vysušovat všechny kanály Egypta.

25Zda jsi neslyšel, že jsem to způsobil v daleké minulosti, v době ode dní pradávna že jsem to zosnoval? Nyní jsem to uskutečnil, i směl jsi vzniknout k vyvracení opevněných měst v pusté hromady;

26a jejich obyvatelé, krátcí na rukou, se zděsili a byli zmateni, stali se polním bylinstvem, a no, zelení mladého porostu, trávou střech, a to snětivou před vzejitím.

27Znám však tvé sedání i tvé vycházení a tvé vstupování, i tvé zuření vůči mně,

28protože tvé zuření vůči mně a tvá zpupnost vystoupila v mé uši; i budu vkládat v tvé chřípě svůj hák a v tvé rty svou uzdu a cestou, jíž jsi přišel, tě povedu zpět.

29A tobě bude znamením toto: Jedení toho to roku - samorostlé, i v druhém roce samo vzešedší, v třetím roce však sejte a žněte a vinice vysazujte a jezte jejich ovoce.

30A ušetřené domu Júdova, jeho zbytek, opět zapustí kořen dolů a vytvoří ovoce vzhůru,

31neboť z Jerúsaléma bude vycházet zbytek, a no, z hory Cijjónu ušetřené. Horlivost Hospodinova bude moci toto učinit.

32Proto Hospodin takto řekl o králi Aššúru: Nebude moci vstoupit do tohoto města ani tam vstřelit šíp ani mu nastavit štít ani proti němu navršit násep.

33Cestou, jíž přicházel, se bude vracet, aniž bude moci do tohoto města vstoupit, - prohlášeno Hospodinem, -

34neboť chci na toto město prostřít svou ochranu k jeho vysvobození, vzhledem k sobě a vzhledem k Dávidovi, svému nevolníku.

35A v oné noci se stalo, že vyšel anděl Hospodinův a v táboře Aššúrově pobil sto osmdesát a pět tisíc; a když za jitra časně vstali, hle, oni všichni - mrtvoly! Mrtvi!

36A Sanchérív, král Aššúru, nastoupil cestu a odebral se a vrátil se, i usídlil se v Nínívé.

37A když se on klaněl v domě Nisrócha, svého boha, stalo se, že ho Adrammelech a Šareecer skolili mečem; a oni ušli v zem Arárát. A kralování se místo něho ujal Ésar-chaddón, jeho syn.

← Chapter 18 Jump to: Chapter 20 →