bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)
/
2 Kings 4
2 Kings 4
Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)
← Chapter 3
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 5 →
1
A na Elíšu vzkřikla jedna žena z žen synů proroků výrokem: Tvůj nevolník, můj muž, umřel, a ty víš, že tvůj nevolník byl ctitelem Hospodina; a věřitel si přišel vzít mé dva chlapce za nevolníky.
2
A Elíšá k ní řekl: Co mám pro tebe učinit? Oznam mi, co máš v domě. I řekla: Tvá služka nemá v domě nic, leda lahvičku oleje.
3
A řekl: Jdi, vypůjč si zvenčí od všech svých spolu obyvatel nádoby, prázdné nádoby; ať jich nemáš málo.
4
A až vejdeš, zavřeš za sebou a za svými syny dveře a jmeš se rozlévat po všech těchto nádobách, a tu, jež bude plná, budeš odkládat.
5
Odešla tedy z jeho přítomnosti a dveře za sebou a za svými syny zavřela; oni k ní přisouvali a ona vylévala.
6
A jak byly nádoby plny, stalo se, že k svému synu řekla: Přisuň ke mně ještě nádobu. I řekl: Není již nádoby. A olej ustal.
7
Přišla tedy a podala zprávu Božímu muži; ten řekl: Jdi, prodej olej a vyrovnej svůj dluh; a z ostatku můžeš se svými syny žít.
8
A jistého dne se stalo, že Elíšá přešel do Šúnému, a tam byla bohatá žena, jež ho přiměla k jedení chleba, takže se za každého jeho přejití stávalo, že tam k jedení chleba odbočil.
9
I řekla k svému muži: Hle, prosím, poznala jsem, že on, stále přecházívající mimo nás, je svatý Boží muž;
10
zřiďme, prosím, malý horní pokoj na zdi a postavme tam pro něho lože a stůl a sedadlo a svícen, a ť se stává, že při svém příchodu k nám bude moci odbočit tam.
11
A jistého dne se stalo, že tam přišel a odbočil do horního pokoje a ulehl tam,
12
a řekl ke Géchazímu, svému sluhovi: Povolej tuto Šúnémanku. Povolal ji tedy, i stanula před jeho tváří
13
a řekl mu: Nuže, řekni k ní: Hle, úzkostlivě o nás pečuješ s veškerou touto úzkostlivou péčí; co pro tebe učinit? Zda by se mělo za tebe promluvit ke králi nebo k veliteli vojska? I řekla: Já bydlím vprostřed svého lidu.
14
A řekl: Co tedy pro ni učinit? A Géchazí řekl: Vždyť nemá syna, a její muž je stár.
15
I řekl: Povolej ji. Povolal ji tedy, i stanula ve vchodu;
16
a řekl: K tomuto určenému času, podle doby života, budeš ty objímat syna. I řekla: Ne, můj pane, Boží muži; nemusíš vzbuzovat ve své služce klamné očekávání.
17
A le ta žena otěhotněla a k tomuto určenému času, podle doby života, jak k ní Elíšá promluvil, porodila syna.
18
A když hošík vyrostl, stalo se jistého dne, že vyšel k svému otci, k žencům;
19
a řekl k svému otci: Má hlava, má hlava! I řekl k sluhovi: Odnes ho k jeho matce.
20
Odnesl ho tedy a dopravil ho k jeho matce, i seděl až do poledne na jejích kolenou; potom umřel.
21
I vystoupila a uložila ho na lože Božího muže; a zavřela za ním a vyšla
22
a zavolala na svého muže a řekla: Pošli mi, prosím, jednoho ze sluhů a jednu z oslic, a ť mohu zaběhnout k Božímu muži a vrátit se.
23
I řekl: Proč se k němu chystáš jít dnes? Ne ní nový měsíc ani sobota. A řekla: Je dobře.
24
I osedlala oslici a svému sluhovi řekla: Poháněj a pojď, nemusíš pro mne zpomalovat v jízdě, leč bych ti řekla.
25
Odebrala se tedy a přišla k Božímu muži na horu Karmel; a jak ji Boží muž z povzdálí uviděl, stalo se, že ke Géchazímu, svému sluhovi, řekl: Hle, tato Šúnémanka!
26
Nuže, rozběhni se jí nyní vstříc a řekni jí: Zda se máš dobře? Zda se má dobře tvůj muž? Zda se má dobře dítko? I řekla: Dobře.
27
A přišla k Božímu muži; toho chytila za jeho nohy a Géchazí se přiblížil odstrčit ji, a le Boží muž řekl: Povol jí, neboť její duše jí zhořkla; to Hospodin přede mnou zakryl a neoznámil mi.
28
A řekla: Zda jsem si od mého pána vyžádala syna? Zda jsem neřekla: Nemusíš mě mámit?
29
I řekl Géchazímu: Opásej své kyčle a ve svou ruku vezmi mou hůl a jdi; jestliže někoho budeš potkávat, nebudeš ho zdravit, a jestliže kdo bude zdravit tebe, nebudeš mu odpovídat; a mou hůl musíš položit na tvář toho hocha.
30
A matka toho hocha řekla: Jako že je živ Hospodin a živa je tvá duše - chci-li tě opustit! I vstal a šel za ní;
31
a Géchazí přešel před nimi a na tvář hocha položil tu hůl, a le nebylo hlasu a nebylo odezvy. Vrátil se mu tedy vstříc a podal mu zprávu výrokem: Hoch se neprobudil.
32
A když Elíšá vešel do domu, hle, hoch byl mrtev, uložen na jeho loži;
33
vešel tedy a zavřel za nimi dvěma dveře a jal se modlit k Hospodinu;
34
pak vystoupil a lehl na dítko a položil svá ústa na jeho ústa a své oči na jeho oči a své dlaně na jeho dlaně a byl nad ním schoulen, a ž se maso dítka zahřálo.
35
A zase se jal v domě chodit, jednou sem a jednou tam, a vystoupil a schoulil se nad ním; a hoch až sedmkrát kýchl; pak otevřel hoch své oči.
36
I zavolal na Géchazího a řekl: Zavolej na tuto Šúnémanku! Zavolal ji tedy, i vešla k němu, a řekl: Zvedni svého syna.
37
I přišla a padla k jeho nohám a poklonila se k zemi; a zvedla svého syna a vyšla.
38
A Elíšá se vrátil do Gilgálu; a v zemi byl hlad. A když synové proroků seděli před jeho tváří, řekl svému sluhovi: Postav ten veliký kotel a uvař pro syny proroků pokrm.
39
A kdosi vyšel do pole sbírat zeliny a našel polní révu a s ní nasbíral polních tykví, co se vešlo do jeho roucha; to, když přišel, nakrájel do kotle pokrmu, aby nevěděli.
40
To když těm mužům k jedení vylili, stalo se za jedení z toho pokrmu, že oni vzkřikli a řekli: V kotli je smrt, Boží muži! A nemohli jíst.
41
I řekl: Podejte tedy hrubou mouku! Tu nasypal do kotle a řekl: Vylij lidu, a ť mohou jíst! A v kotli se neprojevilo nic zlého.
42
A přišel kdosi z Baal-šalíše a přinesl Božímu muži chléb z prvotin, dvacet chlebů z ječmene, a nové obilí, ve svém vaku; a řekl: Dej lidu, a ť mohou jíst.
43
A jeho pobočník řekl: Co? Toto mám dát před tvář sta mužů? I řekl: Dej lidu, a ť mohou jíst, neboť takto řekl Hospodin: Jíst a zůstavit.
44
Dal to tedy před jejich tvář, i pojedli a zůstavili, podle slova Hospodinova.
← Chapter 3
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 5 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25