2 Samuel 24

Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)

← Chapter 23 Jump to:

1A opět vzplál proti Isráélovi Hospodinův hněv a došlo k podnícení Dávida proti nim výrokem: Jdi, spočítej Isráéle a Júdu.

2I řekl král k Jóávovi, veliteli vojenské moci, jenž byl s ním: Nuže, projdi všemi kmeny Isráélovými, od Dána po Beér-ševu, a podrobte lid přehlídce, a ť mohu zvěděti počet lidu.

3A Jóáv ke králi řekl: A ť Hospodin, tvůj Bůh, přidává k lidu, jakkoli mnoho jich je, stonásobně, a oči mého pána, krále, nechť to vidí, a le nač si můj pán, král, libuje v této věci?

4A le slovo královo nabylo převahy proti Jóávovi a nad veliteli vojenské moci; Jóáv tedy a velitelé vojenské moci před tváří královou vyšli podrobit lid, Isráéle, přehlídce.

5Přešli tedy Jordán a utábořili se v Aróéru v pravo od města, jež je vprostřed údolí Gádova a k Jaazeru

6a přišli do Gileádu a k zemi Tachtím-hodší, a přišli do Dán-jaanu a oklikou k Cídónu

7a přišli k pevnosti Córu a všem městům Chivvího a Kenáaního a vyšli k jihu Júdy, Beér-ševě.

8I prošli celou zemí a po uplynutí devíti měsíců a dvaceti dní přišli do Jerúsalém a

9a Jóáv odevz dal výsledek přehlídky lidu králi, i shledalo se z Isráéle osm set tisíc zdatných mužů tasících meč a muž stva Júdy pět set tisíc mužů.

10A le Dávidovo srdce ho potom, co sčetl i lid, udeřilo a Dávid řekl k Hospodinu: Zhřešil jsem velmi tím, co jsem učinil; nyní tedy, Hospodine, přenes, prosím, nepravost svého nevolníka, neboť jsem se velmi pošetile zachoval.

11A když Dávid za jitra vstal, do stalo se slovo Hospodinovo ke Gádovi, proroku, vidoucímu Dávidovu, výrokem:

12Jdi, a ť k Dávidovi můžeš promluvit: Takto řekl Hospodin: Tři věci já před tebe předkládám, vyvol si z nich jednu, tu ti chci učinit.

13Gád tedy přišel k Dávidovi a podal mu zprávu a řekl mu: Zda ti má přijít v tvou zem sedm let hladu? Či snad tři měsíce tvého prchání před tváří tvých protivníků, a by tě on i pronásledoval i? Či snad nastání tří dní moru v tvé zemi? Nyní uvaž a zjisti, co za slovo mám zpět přinést poslavšímu mě.

14A Dávid ke Gádovi řekl: Je mi velmi úzko; nechť, prosím, upadáme v ruku Hospodinovu, neboť jeho slitování jsou mnohá, a le v ruku člověka nechť neupadám.

15Hospodin tedy dopustil v Isráélovi mor od jitra a ž po dobu určení, takže z lidu od Dána a ž po Beér-ševu pomřelo sedmdesát tisíc osob.

16A anděl vztáhl svou ruku na Jerúsalém k jeho pohubení, a le Hospodin stran té zkázy pocítil lítost, i řekl tomu andělu, jenž hubil mezi lidem: Dost, odtáhni nyní svou ruku! A anděl Hospodinův byl u mlatu Arauny, Jevúsího;

17a Dávid řekl k Hospodinu, při svém spatření anděla, jenž porážel mezi lidem, tu řekl: Hle, zhřešil jsem já a já jsem se dopustil nepravosti, a le tito, to to stádo, co učinili? Nechť je, prosím, tvá ruka proti mně a proti domu mého otce!

18A v onen den přišel k Dávidovi Gád a řekl mu: Vystup, postav na mlatu Arauny, Jevúsího, Hospodinu oltář.

19Dávid tedy podle slova Gádova, podle toho, co rozkázal Hospodin, vystoupil;

20a Arauná vyhlédl a uviděl krále a jeho služebníky přecházející mimo něho, i vyšel Arauná a poklonil se králi svým obličejem k zemi.

21A Arauná řekl: Proč přišel můj pán, král, k svému nevolníku? A král řekl: Koupit od tebe ten to mlat ke zbudování oltáře Hospodinu, a ť se může snít ta pohroma z lidu.

22A Arauná k Dávidovi řekl: Nechť můj pán, král, bere a vznáší, co bude dobré v jeho očích; viz, skot k vzestupné oběti a mláticí smyky a postroje skotu jako dříví;

23to vše, ó králi, Arauná králi dává. A Arauná ke králi řekl: Kéž tě Hospodin, tvůj Bůh, ráčí blahovolně přijmout!

24A král k Araunovi řekl: Nikoli, nýbrž to od tebe řádně za cenu chci koupit, nebudu přece Hospodinu, svému Bohu, vznášet vzestupné oběti nic nestojící. A Dávid ten mlat a ten skot koupil za padesát šeklů stříbra

25a zbudoval tam Dávid Hospodinu oltář a jal se vznášet oběti vzestupné a pokojných hodů, a Hospodin se dal zemi uprosit a pohroma byla z Isráéle sňata.

← Chapter 23 Jump to: