bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)
/
Genesis 27
Genesis 27
Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)
← Chapter 26
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 35
Chapter 36
Chapter 37
Chapter 38
Chapter 39
Chapter 40
Chapter 41
Chapter 42
Chapter 43
Chapter 44
Chapter 45
Chapter 46
Chapter 47
Chapter 48
Chapter 49
Chapter 50
Chapter 28 →
1
A když Isák zestárl a jeho oči vyhasly, takže neviděl, stalo se, že zavolal Ésáva, svého staršího syna, a řekl k němu: Můj synu! I řekl k němu: Hle, já.
2
A řekl: Nuže, hle, zestárl jsem, neznám den své smrti;
3
nyní tedy, prosím, seber svou výstroj - svůj toulec a svůj luk - a vyjdi do pole a ulov mi úlovek,
4
i připrav mi lahůdku podle toho, jak já rád, a dones mi, a ť mohu pojíst, aby ti má duše mohla požehnat, dříve než budu umírat.
5
A Rebeká při Isákově řeči k Ésávovi, svému synu, naslouchala; a Ésáv odešel do pole ulovit úlovek, by jej donesl.
6
A Rebeká pronesla k Jákóbovi, svému synu, výrok: Hle, uslyšela jsem tvého otce mluvícího k Ésávovi, tvému bratru, výrokem:
7
Dones mi zvěřinu a připrav mi lahůdku, a ť mohu pojíst, a požehnám ti před tváří Hospodinovou před svou smrtí.
8
A nyní, můj synu, uposlechni na můj hlas podle toho, co ti já přikazuji:
9
Jdi, prosím, k drobnému dobytku a vezmi mi odtamtud dvě pěkná kůzlata, a ť je mohu upravit tvému otci na lahůdku podle toho, jak on rád,
10
tu můžeš donést svému otci, a ť pojí, aby ti před svou smrtí mohl požehnat.
11
A Jákób k Rebece, své matce, řekl: Hle, Ésáv, můj bratr, je muž srstnatý a já muž hladký;
12
snad mě můj otec bude ohmatávat, i stanu se v jeho očích jako by podvodníkem a budu na sebe uvádět zlořečení a ne požehnání.
13
A jeho matka mu řekla: Tvé zlořečení na mne, můj synu, jen uposlechni na můj hlas a jdi, přines mi.
14
I odešel a vzal a donesl své matce, a jeho matka připravila lahůdku podle toho, jak jeho otec rád.
15
A Rebeká vzala roucha Ésáva, svého staršího syna, cenná, jež byla u ní v domě, a Jákóba, svého mladšího syna, oblékla,
16
a na jeho ruce a na hladkou část jeho krku navlékla kůže kůzlat;
17
a lahůdku a chléb - to, co připravila, - dala v ruku Jákóba, svého syna.
18
I přišel k svému otci a řekl: Můj otče! I řekl: Hle, já; kdo jsi ty, můj synu?
19
A Jákób k svému otci řekl: Já jsem Ésáv, tvůj prvorozený; učinil jsem podle toho, co jsi ke mně promluvil. Vstaň, prosím, usedni a pojez z mého úlovku, aby mi tvá duše mohla požehnat.
20
A Isák k svému synu řekl: Co toto, že se ti tak rychle povedlo, můj synu? I řekl: Protože Hospodin, tvůj Bůh, mi nadehnal.
21
A Isák k Jákóbovi řekl: Nuže, přibliž se, a ť tě mohu ohmatat, můj synu, zda jsi ty vskutku můj syn Ésáv čili nic.
22
A Jákób se k Isákovi, svému otci, přiblížil, i ohmatal ho a řekl: Hlas je hlas Jákóbův, a le ruce jsou ruce Ésávovy.
23
A nerozpoznal ho, protože jeho ruce byly jako ruce Ésáva, jeho bratra, srstnaté, a požehnal mu.
24
I řekl: Jsi ty vskutku můj syn Ésáv? A řekl: Jsem.
25
I řekl: Podej mi to blíže, a ť mohu pojíst z úlovku svého syna, aby ti má duše mohla požehnat. A podal mu to blíže, i pojedl, a donesl mu víno, i napil se.
26
A Isák, jeho otec, k němu řekl: Nuže, přibliž se a polib mě, můj synu.
27
I přiblížil se a políbil ho, i zavoněla mu vůně jeho rouch, i požehnal mu a řekl: Viz, vůně mého syna jako vůně pole, jemuž Hospodin požehnal.
28
A nechť ti Bůh dává z rosy nebes a z úrodnosti země, i hojnost obilí a moštu;
29
nechť jsou ti národnosti nevolníky a kmeny nechť se ti klanějí; buď pánem svým bratrům a nechť se ti klanějí synové tvé matky; proklínající tě buďtež proklet i a žehnající ti požehnán i.
30
I stalo se, jak Isák skončil s žehnáním Jákóbovi, - tu se stalo, právě jen co Jákób vyšel z blízkosti tváře Isáka, svého otce, že Ésáv, jeho bratr, přišel ze svého lovu.
31
I připravil i on lahůdku a donesl svému otci, i řekl svému otci: Nechť můj otec ráčí vstát a pojíst z úlovku svého syna, aby mi tvá duše mohla požehnat.
32
A Isák, jeho otec, mu řekl: Kdo jsi ty? I řekl: Já jsem tvůj syn, tvůj prvorozený, Ésáv.
33
A Isák se ulekl nesmírně velikým úlekem a řekl: Kdo to tedy ulovil úlovek a donesl mi? I pojedl jsem ze všeho dříve než jsi přicházel a požehnal jsem mu; také požehnaným bude.
34
Jak uslyšel Ésáv slova svého otce, tu vzkřikl velikým křikem a nesmírnou hořkostí a řekl svému otci: Požehnej mi, i mně, můj otče!
35
I řekl: Přišel s podvodem tvůj bratr a tvé požehnání vzal.
36
A řekl: Zda je tomu tak, protože nazval i jeho jméno Jákób? Vždyť mě již dvakrát obelstil: mé prvorozenství vzal, a hle, nyní vzal mé požehnání. A řekl: Zda jsi nevyhradil požehnání mně?
37
A Isák odpověděl a řekl Ésávovi: Hle, ustanovil jsem ti ho pánem a všechny jeho bratry jsem mu dal za nevolníky a opatřil jsem ho obilím a moštem - copak tedy mám učinit tobě, můj synu?
38
A Ésáv k svému otci řekl: Zda máš jen ono jedno požehnání, můj otče? Požehnej mi, i mně, můj otče! A Ésáv pozvedl svůj hlas a rozplakal se.
39
A Isák, jeho otec, odpověděl a řekl k němu: Hle, tvé sídlo bude mimo úrodnost země a mimo rosu nebes shora,
40
i budeš žít na svém meči a budeš obsluhovat svého bratra; a le až se budeš sem tam potulovat, stane se, že jeho jho budeš moci strhnout ze svého krku.
41
A Ésáv Jákóba pro požehnání, jímž mu jeho otec požehnal, pojal v nenávist, i řekl si Ésáv ve svém srdci: Blíží se dni oplakávání mého otce, pak budu moci Jákóba, svého bratra, zabít.
42
A Rebece byla slova Ésáva, jejího staršího syna, oznámena; i poslala a dala povolat Jákóba, svého mladšího syna, a řekla k němu: Hle, Ésáv, tvůj bratr, se vůči tobě utěšuje tím, že tě zabije.
43
Nyní tedy, můj synu, uposlechni na můj hlas, i vstaň, a uteč si k Lávánovi, mému bratru, do Cháránu
44
a zůstaň u něho nějaký čas dotud, než se vztek tvého bratra bude moci od vrátit -
45
do od vrácení hněvu tvého bratra od tebe, než zapomene, co jsi mu provedl; potom budu moci poslat a dát tě odtamtud přivést. Nač mám hned o vás oba být připravena jednoho dne?
46
A k Isákovi Rebeká řekla: Z dcer Chéthových se mi v mém životě zhnusilo; bude-li Jákób pojímat ženu z dcer Chéthových, jako tyto, z dcer té to země, k čemu mi život?
← Chapter 26
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 35
Chapter 36
Chapter 37
Chapter 38
Chapter 39
Chapter 40
Chapter 41
Chapter 42
Chapter 43
Chapter 44
Chapter 45
Chapter 46
Chapter 47
Chapter 48
Chapter 49
Chapter 50
Chapter 28 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50