bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)
/
Genesis 32
Genesis 32
Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)
← Chapter 31
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 35
Chapter 36
Chapter 37
Chapter 38
Chapter 39
Chapter 40
Chapter 41
Chapter 42
Chapter 43
Chapter 44
Chapter 45
Chapter 46
Chapter 47
Chapter 48
Chapter 49
Chapter 50
Chapter 33 →
1
A Jákób se odebral svou cestou a namanuli se na proti němu Boží andělé;
2
a jak je Jákób uviděl, řekl: Toto je Boží tábor; i nazval jméno onoho místa Machanájim.
3
A Jákób před svou tváří vyslal posly k Ésávovi, svému bratru, do země Séíru, na území Edómu
4
a přikázal jim výrokem: Takto musíte říci mému pánu, Ésávovi: Takto řekl tvůj nevolník Jákób: Pobýval jsem jako cizinec u Lávána a zdržel jsem se doposud
5
a do stalo se mi skotu a oslů, drobného dobytka a nevolníků a služek, i poslal jsem podat svému pánu zprávu k nalezení přízně v tvých očích.
6
A poslové se k Jákóbovi vrátili s výrokem: Přišli jsme k tvému bratru, k Ésávovi, a jde ti také vstříc, a s ním čtyři sta mužů.
7
Tu se Jákób velmi ulekl a přišlo mu úzko; i rozdělil lid, jenž byl s ním, i drobný dobytek a skot a velbloudy, na dva houfy,
8
neboť si řekl: Jestliže bude Ésáv přicházet k jednomu houfu a pobije jej, pak houf, jenž bude zbývat, snad unikne.
9
A Jákób řekl: Bože mého otce Abráháma a Bože mého otce Isáka, Hospodine, jenž jsi ke mně řekl: Vrať se k své zemi a k svému příbuzenstvu a budu s tebou nakládat dobře,
10
jsem příliš malý na všechny tvé laskavosti a na všechnu tvou věrnost, již jsi uskutečnil se svým nevolníkem, neboť jsem tento Jordán přešel o své holi a nyní jsem se stal dvěma houfy.
11
Vyprosť mě, prosím, z ruky mého bratra, z ruky Ésáva, neboť já se ho bojím, aby nepřicházel a ne pobil mě, matku i s dětmi.
12
A no, ty jsi řekl: Jistě s tebou budu nakládat dobře a chci způsobit, že tvé símě bude jako písek moře, jenž z příčiny množství nemůže být sčítáván.
13
A v onu noc tam přenocoval; i vzal z toho, co mu přišlo v ruku, dar Ésávovi, svému bratru:
14
dvě stě koz a dvacet kozlů, dvě stě ovcí a dvacet beranů,
15
třicet kojících velbloudic a jejich mláďata, čtyřicet krav a deset býků, dvacet oslic a deset mladých oslů,
16
a dal v ruku svých nevolníků, každé stádo obzvláště, a k svým nevolníkům řekl: Postupujte přede mnou a mezi stádem a mezi stádem nechejte mezeru;
17
a prvnímu přikázal výrokem: Až tě bude potkávat Ésáv, můj bratr, a bude se tě tázat výrokem: Komu ty patříš a kam jdeš, a komu patří toto před tebou,
18
pak musíš říci: tvému nevolníku, Jákobovi; je to dar poslaný mému pánu, Ésávovi, a hle, i on jde za námi.
19
A i druhému i třetímu i všem jdoucím za stády přikázal výrokem: K Ésávovi musíte promluvit, až ho zastihnete, podle tohoto slova;
20
a také musíte říci: Hle, tvůj nevolník Jákób jde za námi. Řekl si totiž: Musím ho udobřit darem, jenž půjde přede mnou, a potom budu moci uvidět jeho tvář; snad mě bude chtít přijmout.
21
A dar byl přepraven před ním a on v tu noc přenocoval v táboře.
22
A v noci on vstal a vzal své dvě ženy a své dvě služky a jedenáct svých synů a přešel brod Jabbók -
23
vzal je tedy a přepravil je přes potok, a přepravil, co měl.
24
A Jákób byl ponechán o samotě; a do vzcházení úsvitu s ním kdosi zápolil;
25
a když shledal, že vůči němu nic nemůže z moci, udeřil v jeho kyčelní kloub; a Jákóbův kyčelní kloub se při jeho zápolení s ním vymkl.
26
A řekl: Pusť mě, neboť vzešel úsvit. I řekl: Nebudu tě pouštět, ledaže mi požehnáš.
27
A řekl k němu: Jaké je tvé jméno? I řekl: Jákób.
28
A řekl: Ne již Jákób se bude nazývat tvé jméno, nýbrž Isráél, neboť jsi bojoval s Bohem a s lidmi a pře mohl jsi.
29
A Jákób se otázal a řekl: Oznam mi, prosím, své jméno. I řekl: Proč toto, že se tážeš na mé jméno? A požehnal mu tam.
30
A Jákób nazval jméno toho místa Pení-Él - neboť jsem tváří do tváře uviděl Boha a mé žití bylo zachráněno.
31
A když prošel Penú-Élem, vyšlo mu slunce; a on kulhal na svou kyčel.
32
Proto děti Isráéle po tento den tu napínající šlachu, jež je na kyčelním kloubu, nejídají, neboť v kyčelní kloub Jákóbův udeřil, v tu napínající šlachu.
← Chapter 31
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 35
Chapter 36
Chapter 37
Chapter 38
Chapter 39
Chapter 40
Chapter 41
Chapter 42
Chapter 43
Chapter 44
Chapter 45
Chapter 46
Chapter 47
Chapter 48
Chapter 49
Chapter 50
Chapter 33 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50