bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)
/
Genesis 41
Genesis 41
Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)
← Chapter 40
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 35
Chapter 36
Chapter 37
Chapter 38
Chapter 39
Chapter 40
Chapter 41
Chapter 42
Chapter 43
Chapter 44
Chapter 45
Chapter 46
Chapter 47
Chapter 48
Chapter 49
Chapter 50
Chapter 42 →
1
A po uplynutí celých dvou let se stalo, že měl sen farao; a hle, stál nad řekou,
2
a hle, z té řeky vzcházelo sedm krav, krásných vzhledem a tučného masa, i pásly se v rákosí.
3
A hle, za nimi z té řeky vzcházelo dalších sedm krav, ošklivých vzhledem a hubeného masa, i stanuly vedle těch krav na břehu řeky;
4
a ty krávy ošklivé vzhledem a hubeného masa sežraly těch sedm krav krásných vzhledem a tučných. A farao procitl;
5
a usnul a dostal sen podruhé, a hle, na jednom stéble vzcházelo sedm klasů, tučných a pěkných;
6
a hle, za nimi vyrůstalo sedm klasů tenkých a vysušených východním větrem,
7
a ty tenké klasy pohltily těch sedm klasů tučných a plných. A farao procitl - a hle, sen.
8
A za jitra se stalo, že jeho duch byl rozrušen, i poslal a dal zavolat všechny písmaře Egypta a všechny jeho mudrce a vyrozprávěl jim farao své sny, i nebylo schopného vyložit je faraonovi.
9
Tu faraona oslovil představený číšníků výrokem: Já dnes musím připomenout svá provinění.
10
Farao se rozzlobil na své nevolníky a dal mě pod dozor domu velitele osobní stráže, mne a představeného pekařů;
11
a v jedné noci jsme dostali sen, já i on, každý podle výkladu svého snu jsme jej dostali.
12
A byl tam s námi hebrejský mladík, nevolník patřící veliteli osobní stráže, jemuž jsme je vyrozprávěli, i vyložil nám naše sny, každému podal výklad podle jeho snu;
13
a stalo se podle toho, jak nám výklad podal, tak se stalo: mne uvedl i zpět na mé místo a jeho pověsil i.
14
Tu farao poslal a dal Josefa zavolat; a vyvedli ho chvatně z díry, i oholil se a vyměnil své šatstvo a vešel k faraonovi;
15
a farao k Josefovi řekl: Dostal jsem sen a není schopného vyložit jej, a le o tobě jsem já uslyšel výrok, že umíš sen vyslechnout k jeho vyložení.
16
A Josef faraonovi odpověděl výrokem: Daleko ode mne - pokojem bude faraonovi odpovídat Bůh.
17
A farao k Josefovi promluvil: Ve svém snu jsem, hle, já stál na břehu řeky,
18
a hle, z té řeky vzcházelo sedm krav tučného masa a krásných zjevem, i pásly se v rákosí.
19
A hle, za nimi vzcházelo dalších sedm krav, ubohých a zjevem velmi ošklivých a bídného masa - v celé zemi Egypta jsem tak ošklivých neuviděl.
20
A ty bídné a ošklivé krávy sežraly těch sedm prvních, tučných;
21
i vešly do jejich nitra, a le nepoznalo se, že do jejich nitra vešly, neboť jejich vzhled byl ošklivý jako na počátku; i procitl jsem.
22
A ve svém snu jsem viděl, že hle, na jednom stéble vzcházelo sedm klasů, plných a pěkných;
23
a hle, za nimi vyrůstalo sedm klasů scvrklých, tenkých, vysušených východním větrem;
24
a ty tenké klasy pohltily těch sedm pěkných klasů. A promluvil jsem k písmařům, ale nebylo, kdo by mi podal vysvětlení.
25
A Josef k faraonovi řekl: Faraonův sen - on je jeden: Bůh faraonovi oznámil, co se chystá činit.
26
Sedm pěkných krav - ony jsou sedm let, a sedm pěkných klasů - ony jsou sedm let; on je to jeden sen;
27
a těch sedm krav bídných a ošklivých, vzcházejících za nimi - ony jsou sedm let, a těch sedm klasů bídných, východním větrem vysušených, bude sedm let hladu.
28
To je slovo, jež jsem k faraonovi promluvil: Bůh faraonovi ukázal, co se chystá činit.
29
Hle, přichází sedm let veliké hojnosti v celé zemi Egypta;
30
a po nich povstane sedm let hladu a veškerá ta hojnost bude v zemi Egypta zapomenuta a zemi zhubí hlad;
31
i nebude se z příčiny onoho hladu potom o té hojnosti vědět, neboť on bude velmi tíživý.
32
A stran opakování toho snu faraonovi dvakrát - protože ta věc je od Boha pevně určena a Bůh její uskutečnění urychluje.
33
A nyní nechť farao vyhlédá rozumného a moudrého muže a ustanovuje ho nad zemí Egypta -
34
nechť farao zařizuje, a ť pověřuje pověřence nad zemí a v sedmi letech hojnosti vyhradí pětinu země Egypta,
35
a nechť shromažďují všechen pokrm z těchto přicházejících příznivých let a kupí zrní pod ruku faraonovu za pokrm ve městech a uchovají je
36
a ten pokrm se stane zásobou zemi na sedm let hladu, jež v zemi Egypta budou nastávat, i nebude země hladem ničena.
37
I byla ta řeč faraonovi i všem jeho služebníkům vhod
38
a farao k svým služebníkům řekl: Zda budeme umět najít muže jako tento, v němž je Boží Duch?
39
A k Josefovi farao řekl: Jelikož ti Bůh dal vědět všechno toto, není rozumného a moudrého jako ty.
40
Ty budeš nad mým domem a na tvůj rozkaz se bude chystat všechen můj lid; jen o trůn budu větší než ty.
41
A farao k Josefovi řekl: Viz, postavil jsem tě nad celou zemí Egypta.
42
A farao ze své ruky stáhl svůj prsten a dal jej na ruku Josefovu a oblékl ho v roucha z kmentu a na jeho šíji vložil řetěz ze zlata;
43
a dal ho vozit v druhém voze, jenž mu patřil, a před jeho tváří volali: Abréch. I postavil ho nad celou zemí Egypta.
44
A farao k Josefovi řekl: Já jsem farao a nikdo v celé zemi Egypta nebude moci pozvednout svou ruku a ni svou nohu bez tebe.
45
A farao nazval Josefovo jméno Cofnath-Paéneach a dal mu za ženu Asnath, dceru Pótífery, kněze v Ón u. I vyšel Josef na zem Egypta.
46
A při svém stanutí před tváří faraona, krále Egypta, byl Josef ve věku třiceti let. I vyšel Josef zpřed tváře faraonovy a prošel celou zemí Egypta.
47
A v sedmi letech hojnosti vynášela země po hrstech,
48
i shromažďoval i všechen pokrm ze sedmi let, jež v zemi Egypta nastala, a snášel i pokrm v města; pokrm z polí města, jež byla kolkolem něho, snášel i doprostřed něho.
49
I nakupil Josef zrní jako písku moře, velmi mnoho, až přestal i sčítat, neboť mu počtu nebylo.
50
A Josefovi se narodilo, dříve než přišel rok hladu, dvé synů, jež mu porodila Asnath, dcera Pótífery, kněze v Ónu;
51
a jméno prvorozeného nazval Josef Menaššé … Protože mi Bůh dal zapomenout na všechnu mou námahu a na všechen dům mého otce.
52
A jméno druhého nazval Efrájim … Protože mě Bůh v zemi mé bídy učinil plodným.
53
A skončilo sedm let hojnosti, jež v zemi Egypta nastala,
54
a začalo podle toho, co řekl Josef, přicházet sedm let hladu. I byl ve všech zemích hlad, a le v celé zemi Egypta byl chléb,
55
a když celá země Egypta vyhladověla a lid se jal křičet na faraona o chléb, řekl farao všem Egypťanům: Jděte k Josefovi; co vám řekne, učiňte.
56
A na celé tváři země byl hlad; i otevřel Josef vše, v čem co bylo a jal se prodávat Egypťanům obilí. A hlad se v zemi Egypta rozmohl;
57
a celá země přicházela do Egypta k Josefovi obilí nakupovat, neboť hlad se rozmohl na celé zemi.
← Chapter 40
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 35
Chapter 36
Chapter 37
Chapter 38
Chapter 39
Chapter 40
Chapter 41
Chapter 42
Chapter 43
Chapter 44
Chapter 45
Chapter 46
Chapter 47
Chapter 48
Chapter 49
Chapter 50
Chapter 42 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50