bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech 2009 (Český Studijní Překlad)
/
Luke 20
Luke 20
Czech 2009 (Český Studijní Překlad)
← Chapter 19
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 21 →
1
A stalo se v jednom z těch dnů, kdy učil lid v chrámě a zvěstoval evangelium, že k němu přistoupili velekněží a učitelé Zákona se staršími
2
a řekli mu: „Pověz nám, v jaké pravomoci to činíš? Nebo kdo je ten, který ti tuto pravomoc dal?“
3
Odpověděl jim: „I já se vás zeptám na jednu věc. Povězte mi:
4
Křest Janův byl z nebe, nebo z lidí?“
5
Oni o tom mezi sebou rozvažovali: „Řekneme-li ‚z nebe‘, řekne: ‚Proč jste mu neuvěřili?‘
6
Řekneme-li však ‚z lidí‘, všechen lid nás bude kamenovat, neboť je přesvědčen, že Jan byl prorok.“
7
I odpověděli, že nevědí, odkud.
8
A Ježíš jim řekl: „Ani já vám nepovím, v jaké pravomoci to činím.“
9
Začal lidu říkat toto podobenství: „Jeden člověk vysadil vinici, pronajal ji vinařům a na dlouhou dobu odcestoval.
10
V stanovený čas poslal k vinařům otroka, aby mu dali díl z úrody vinice. Avšak vinaři ho zbili a poslali s prázdnou.
11
Poslal ještě jiného otroka; oni však i toho zbili, zneuctili a poslali s prázdnou.
12
A poslal ještě třetího; i toho zranili a vyhnali.
13
Pán vinice řekl: ‚Co mám udělat? Pošlu svého milovaného syna; snad se před ním zastydí.‘
14
Když ho vinaři spatřili, domlouvali se mezi sebou: ‚To je dědic. Zabijme ho, aby dědictví bylo naše.‘
15
A vyhodili ho z vinice ven a zabili. Co jim tedy učiní pán vinice?
16
Přijde, zahubí tyto vinaře a vinici dá jiným.“ Když to uslyšeli, řekli: „Kéž se tak nestane!“
17
On na ně pohlédl a řekl: „Co tedy znamená to, co je napsáno: ‚Kámen, který stavitelé po prozkoumání zavrhli, se stal hlavou úhlu.‘
18
Každý, kdo padne na ten kámen, roztříští se, a na koho padne, toho rozdrtí.“
19
V tu hodinu na něj chtěli učitelé Zákona a velekněží vztáhnout ruce, ale báli se lidu. Poznali totiž, že toto podobenství řekl proti nim.
20
Pozorně ho sledovali a poslali špehy, kteří předstírali, že jsou spravedliví, aby ho chytili za slovo, a tak ho mohli vydat vrchnosti a vladařově pravomoci.
21
Otázali se ho: „Učiteli, víme, že správně mluvíš a učíš a nebereš ohled na osobu, ale podle pravdy učíš Boží cestě.
22
Je nám dovoleno dát daň císaři, nebo ne?“
23
Ježíš zpozoroval jejich lstivost a řekl jim:
24
„Proč mne zkoušíte? Ukažte mi denár! Čí má obraz a nápis?“ Oni řekli: „Císařův.“
25
On jim řekl: „Odevzdejte tedy to, co je císařovo, císaři, a co je Boží, Bohu.“
26
A nedokázali ho před lidem nachytat v jeho řeči; podivili se jeho odpovědi a zmlkli.
27
Přišli někteří ze saduceů, kteří popírají vzkříšení, a zeptali se ho:
28
„Učiteli, Mojžíš nám napsal, že zemře-li něčí bratr, který má ženu a je bezdětný, aby si tu ženu vzal za manželku jeho bratr a vzbudil svému bratru potomka.
29
Bylo tedy sedm bratrů. Oženil se první a zemřel bezdětný.
30
Stejně i druhý.
31
Také třetí si ji vzal a stejně všech sedm; nezanechali děti a zemřeli.
32
Nakonec zemřela i ta žena.
33
Komu z nich bude tato žena patřit při vzkříšení? Vždyť všech sedm ji mělo za ženu.“
34
Ježíš jim řekl: „Synové tohoto věku se žení a vdávají.
35
Avšak ti, kteří budou uznáni za hodny dosáhnout budoucího věku a zmrtvýchvstání, se nebudou ženit ani vdávat.
36
Vždyť již nebudou moci ani zemřít, neboť budou jako andělé a budou synové Boží, jsouce syny zmrtvýchvstání.
37
A že mrtví vstávají, ukázal i Mojžíš ‚při keři‘, když nazývá Pána Bohem Abrahamovým, Bohem Izákovým a Bohem Jákobovým.
38
Bůh není Bohem mrtvých, ale živých, neboť všichni žijí jemu.“
39
Někteří z učitelů Zákona na to řekli: „Učiteli, dobře jsi to řekl.“
40
A už se ho neodvažovali na nic ptát.
41
Řekl jim: „Jak mohou říkat, že Kristus je Davidovým synem?
42
Vždyť sám David v knize Žalmů říká: ‚Řekl Pán mému Pánu: Seď po mé pravici,
43
dokud nepoložím tvé nepřátele za podnož tvých nohou.‘
44
David ho tedy nazývá Pánem; jakpak tedy je jeho synem?“
45
Když všechen lid poslouchal, řekl svým učedníkům:
46
„Mějte se na pozoru před učiteli Zákona, kteří se chtějí procházet v dlouhých řízách, mají rádi pozdravy na tržištích, přední sedadla v synagogách a přední místa na hostinách.
47
Vyjídají domy vdov a okázale se dlouho modlí; ti dostanou větší trest.“
← Chapter 19
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 21 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
Recommended Reading
Commentary
Luke Commentaries
→
Devotional
Luke Devotional Guide
→
Get This Bible
Czech (Český Studijní Překlad) Study Bible
→