Luke 23

Czech 2009 (Český Studijní Překlad)

← Chapter 22 Jump to: Chapter 24 →

1Celé jejich shromáždění povstalo a odvedli jej k Pilátovi.

2Začali ho obviňovat: „Tohoto člověka jsme nalezli, jak rozvrací náš národ, brání dávat daně císaři a říká, že sám je Mesiáš král.“

3Pilát se ho otázal: „Ty jsi král Židů?“ On mu odpověděl: „Ty říkáš.“

4Pilát řekl velekněžím a zástupům: „Na tomto člověku nenalézám žádnou vinu.“

5Ale oni naléhali a říkali: „Svým učením bouří lid po celém Judsku, začal v Galileji a přišel až sem.“

6Jakmile to Pilát uslyšel, otázal se, zda ten člověk je Galilejský.

7A když zjistil, že podléhá Herodově pravomoci, poslal ho k Herodovi, protože i on byl v těch dnech v Jeruzalémě.

8Když Herodes Ježíše uviděl, velmi se zaradoval; neboť si ho už dlouho přál vidět, protože o něm mnoho slyšel, a doufal, že od něho uvidí nějaké znamení.

9Kladl mu mnoho otázek, ale on mu na nic neodpověděl.

10Stáli tam velekněží a učitelé Zákona a prudce ho obviňovali.

11I Herodes jím se svými vojáky pohrdl, vysmál se mu, oblékl ho do nádherného roucha a poslal ho zpět k Pilátovi.

12V ten den se Herodes a Pilát spolu spřátelili; předtím totiž žili ve vzájemném nepřátelství.

13Pilát svolal velekněze, vůdce a lid

14a řekl jim: „Přivedli jste mi tohoto člověka, že podněcuje lid ke vzpouře, a hle, když jsem ho před vámi vyslechl, nenalezl jsem na tomto člověku nic, z čeho jej obviňujete.

15Ale ani Herodes ne, neboť ho poslal zpět k nám. A hle, neučinil nic, za co by zasluhoval smrt.

16Jakmile ho tedy potrestám, propustím ho.“

17O svátcích jim totiž musel propouštět jednoho vězně.

18Ale všichni společně vykřikli: „Odstraň tohoto a propusť nám Barabáše!“

19Ten byl uvržen do vězení pro jakousi vzpouru, vzniklou ve městě, a pro vraždu.

20Pilát k nim znovu promluvil, neboť chtěl Ježíše propustit.

21Oni však volali: „Ukřižuj, ukřižuj ho!“

22Řekl jim potřetí: „Co tedy ten člověk udělal zlého? Žádný důvod pro trest smrti jsem u něj nenalezl. Potrestám ho tedy a propustím.“

23Oni však naléhali velikým křikem a žádali, aby byl ukřižován; a křik jejich a velekněží sílil.

24A tak se Pilát rozhodl jejich žádosti vyhovět.

25Propustil toho, který byl pro vzpouru a vraždu uvržen do vězení a kterého žádali, Ježíše pak vydal jejich vůli.

26A když ho odváděli, chytili nějakého Šimona z Kyrény, jdoucího z pole, a vložili na něho kříž, aby ho nesl za Ježíšem.

27Za ním šlo veliké množství lidu a žen, které se bily v prsa a oplakávaly ho.

28Ježíš se k nim obrátil a řekl: „Dcery jeruzalémské, nade mnou neplačte, spíše plačte nad sebou a nad svými dětmi.

29Neboť hle, přicházejí dny, v nichž budou říkat: ‚Blahoslavené jsou neplodné, lůna, která nerodila, a prsy, které nekojily!‘

30Tehdy začnou ‚říkat horám: Padněte na nás, a pahrbkům: Přikryjte nás!‘

31Protože dělají-li toto se zeleným stromem, co se stane se suchým?“

32Byli s ním vedeni k popravě i jiní: dva zločinci.

33A když přišli na místo, které se nazývá Lebka, ukřižovali tam jeho i ty zločince – jednoho po pravici a druhého po levici.

34Ježíš říkal: „Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí.“ Když si dělili jeho šaty, hodili los.

35Lid stál a díval se. I vůdci se mu vysmívali a říkali: „Jiné zachránil, ať zachrání sebe, je-li ten Kristus Boží, ten Vyvolený.“

36Posmívali se mu i vojáci, kteří přistupovali a přinášeli mu ocet

37a říkali: „Jsi-li ty ten král Židů, zachraň sám sebe.“

38Byl nad ním i nápis napsaný řeckými, latinskými a hebrejskými písmeny: „Toto je král Židů.“

39Jeden z pověšených zločinců ho urážel slovy: „Což ty nejsi Kristus? Zachraň sám sebe i nás!“

40Ale druhý ho napomínal: „To se ani Boha nebojíš? Vždyť jsi stejně odsouzený.

41A my spravedlivě, neboť dostáváme, co si zasluhujeme za své skutky, ale tento nic zlého neudělal.“

42A říkal: „Ježíši, vzpomeň si na mne, až přijdeš do svého království.“

43Ježíš mu řekl: „Amen, pravím ti, dnes budeš se mnou v ráji.“

44Bylo již okolo šesté hodiny; tu nastala tma po celé zemi až do deváté hodiny,

45protože se zatmělo slunce. Opona svatyně se uprostřed roztrhla.

46A Ježíš zvolal mocným hlasem: „Otče, do tvých rukou odevzdávám svého ducha.“ Když to řekl, vydechl naposled.

47Když setník uviděl, co se stalo, slavil Boha řka: „Skutečně, tento člověk byl spravedlivý.“

48A všechny ty zástupy, které se sešly na tuto podívanou, když uviděly, co se stalo, odcházely bijíce se do prsou.

49Opodál stáli všichni jeho známí, i ženy, které ho doprovázely z Galileje, a viděli to.

50A hle, muž jménem Josef, člen rady a muž dobrý a spravedlivý –

51ten nesouhlasil s jejich rozhodnutím a činem – z židovského města Arimatie, který také sám očekával Boží království.

52Ten přišel k Pilátovi a vyžádal si Ježíšovo tělo.

53Sňal je, zavinul do plátna a položil ho do hrobky vytesané ve skále, kde ještě nikdo nebyl pochován.

54Byl den přípravy a nastávala sobota.

55Ženy, které s ním přišly z Galileje, ho doprovodily; viděly hrob i to, jak bylo jeho tělo uloženo.

56Pak se vrátily a připravily vonné látky a oleje. V sobotu podle přikázání zachovaly klid.

← Chapter 22 Jump to: Chapter 24 →

Recommended Reading

Commentary Luke Commentaries → Devotional Luke Devotional Guide → Get This Bible Czech (Český Studijní Překlad) Study Bible →