bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech 2009 (Český Studijní Překlad)
/
Luke 5
Luke 5
Czech 2009 (Český Studijní Překlad)
← Chapter 4
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 6 →
1
Stalo se, když se na něj tlačil zástup, aby slyšel Boží slovo, že stál u Genezaretského jezera
2
a uviděl u břehu jezera dvě lodě. Rybáři z nich vystoupili a prali sítě.
3
Vstoupil do jedné z těch lodí, která patřila Šimonovi, a požádal ho, aby odrazil kousek od břehu. Posadil se a z lodi učil zástupy.
4
Když přestal mluvit, řekl Šimonovi: „Zajeď na hlubinu a spusťte své sítě k lovu.“
5
Šimon odpověděl: „Mistře, celou noc jsme tvrdě pracovali a nic jsme nechytili. Ale na tvé slovo spustím sítě.“
6
A když to učinili, zabrali velké množství ryb; jejich sítě se však začaly trhat.
7
Dali znamení společníkům ve druhé lodi, aby jim přišli pomoci. Oni přišli a naplnili obě lodě, že se až potápěly.
8
Když to Šimon Petr uviděl, padl k Ježíšovým kolenům a řekl: „Odejdi ode mne, Pane, protože jsem hříšný člověk.“
9
Neboť jeho i všech, kteří byli s ním, se zmocnil úžas nad tím úlovkem ryb, které chytili;
10
stejně i Jakuba a Jana, synů Zebedeových, kteří byli Šimonovými společníky. Ježíš řekl Šimonovi: „Neboj se, od nynějška budeš lovit lidi.“
11
Přirazili s loďmi ke břehu, všechno opustili a vydali se za ním.
12
I stalo se, když byl v jednom z těch měst, hle, byl tam muž plný malomocenství. Jakmile uviděl Ježíše, padl na tvář a poprosil ho: „Pane, chceš-li, jsi mocen mě očistit.“
13
On vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl: „Chci, buď očištěn.“ A hned od něho malomocenství odešlo.
14
Nařídil mu, aby nikomu nic neřekl, nýbrž: „Odejdi, ukaž se knězi a obětuj za své očištění, jak nařídil Mojžíš, jim na svědectví.“
15
Pověst o něm se rozšiřovala stále víc a scházely se velké zástupy, aby naslouchaly a byly uzdravovány ze svých nemocí.
16
On se však uchyloval na pustá místa a modlil se.
17
I stalo se, že jednoho dne učil a kolem seděli farizeové a učitelé Zákona, kteří přišli ze všech galilejských a judských vesnic i z Jeruzaléma. A byla tam Pánova moc, aby je uzdravoval.
18
A hle, muži nesli na lůžku člověka, který byl ochrnutý, a snažili se ho vnést dovnitř a položit před něj.
19
A když kvůli zástupu nenalezli způsob, jak by ho vnesli dovnitř, vystoupili na střechu a skrze hliněné tašky ho s nosítky spustili doprostřed před Ježíše.
20
Když uviděl jejich víru, řekl: „Člověče, tvé hříchy jsou ti odpuštěny.“
21
Učitelé Zákona a farizeové o tom začali rozvažovat: „Kdo je tento člověk, že mluví tak rouhavě? Kdo může odpustit hříchy, než sám Bůh?“
22
Ježíš však poznal jejich myšlenky a odpověděl jim: „Co rozvažujete ve svých srdcích?
23
Co je snadnější? Říci: ‚Tvé hříchy jsou ti odpuštěny‘, nebo říci: ‚Vstaň a choď‘?
24
Abyste však věděli, že Syn člověka má na zemi pravomoc odpouštět hříchy,“ řekl ochrnutému: „Tobě pravím, vstaň, vezmi svá nosítka a jdi do svého domu.“
25
A ten hned před nimi vstal, vzal to, na čem ležel, a oslavuje Boha odešel do svého domu.
26
Všech se zmocnil úžas a oslavovali Boha; byli naplněni bázní a říkali: „Dnes jsme uviděli neobyčejné věci.“
27
Po těchto událostech Ježíš vyšel a pohlédl na celníka jménem Lévi, sedícího v celnici, a řekl mu: „Následuj mne.“
28
A on všeho zanechal, vstal a následoval ho.
29
Lévi mu připravil ve svém domě velkou hostinu. Byl tam veliký zástup celníků i jiných, kteří s nimi byli u stolu.
30
Farizeové a jejich učitelé Zákona reptali na jeho učedníky a říkali: „Proč jíte a pijete s celníky a hříšníky?“
31
Ježíš jim odpověděl: „Lékaře nepotřebují zdraví, nýbrž nemocní.
32
Nepřišel jsem povolat spravedlivé, ale hříšné k pokání.“
33
Oni mu pak řekli: „Janovi učedníci se často postí a konají modlitby, stejně i učedníci farizeů; tvoji však jedí a pijí.“
34
Ježíš jim řekl: „Můžete přinutit svatebčany, aby se postili, dokud je ženich s nimi?
35
Přijdou však dny, kdy od nich bude ženich vzat; potom v oněch dnech se budou postit.“
36
Říkal jim i podobenství: „Nikdo neutrhne záplatu z nového šatu a nepřišívá ji na starý šat; jinak i nový roztrhne a ke starému se záplata z nového nebude hodit.
37
A nikdo nedává mladé víno do starých měchů; jinak mladé víno měchy roztrhne, samo vyteče a měchy se zničí.
38
Ale mladé víno se dává do nových měchů, a obojí zůstane zachováno.
39
A nikdo, kdo se napil starého, nechce mladé, neboť říká: ‚Staré je dobré.‘“
← Chapter 4
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 6 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24