bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech SNC
/
Isaiah 42
Isaiah 42
Czech SNC
← Chapter 41
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 35
Chapter 36
Chapter 37
Chapter 38
Chapter 39
Chapter 40
Chapter 41
Chapter 42
Chapter 43
Chapter 44
Chapter 45
Chapter 46
Chapter 47
Chapter 48
Chapter 49
Chapter 50
Chapter 51
Chapter 52
Chapter 53
Chapter 54
Chapter 55
Chapter 56
Chapter 57
Chapter 58
Chapter 59
Chapter 60
Chapter 61
Chapter 62
Chapter 63
Chapter 64
Chapter 65
Chapter 66
Chapter 43 →
1
Jednoho dne přijde můj služebník, jemuž jsem oporou. Můj vyvolený, který mi přináší radost a potěšení. Obdařím ho svým Duchem a on nastolí mezi národy spravedlnost.
2
Nebude se na nikoho rozkřikovat ani hrozit, nebude zvyšovat hlas, aby upoutal pozornost.
3
Nepřijde proto, aby dokonal dílo zkázy a uhasil poslední zbytky naděje, ale aby věrně a navždy nastolil spravedlnost.
4
Nezaváhá a nedá se odradit, dokud na zemi neobnoví právo. Celý svět i ostrovy na moři v něj složí svou naději.
5
Toto jsou slova Panovníka Hospodina, který stvořil a rozepjal nebeskou klenbu, rozprostřel zemi se vším, co z ní pochází. Dává pokrm jejím obyvatelům a je zdrojem života všech, kteří na zemi žijí:
6
Já, Hospodin, jsem tě povolal jako spravedlivého. Povedu tě a budu ti silou i oporou. Tvým prostřednictvím uzavřu s lidmi smlouvu a dám světlo poznání i pohanům,
7
abych otevřel oči zaslepeným, osvobodil všechny, které cokoliv svírá a vězní a zachránil ty, kdo žijí v zajetí temnoty.
8
Jsem Hospodin a vždy jím zůstanu. Nepřenechám svou slávu nikomu jinému, ani se nebudu o svou chválu dělit s modlami.
9
Jen se podívejte, stalo se všechno, co jsem v minulosti předpověděl, a věci, které mají teprve přijít, vám oznamuji dříve než nastanou.
10
Zpívejte Hospodinu novou píseň a oslavujte ho po celé zemi. Chvalte ho i vy, kdo se plavíte po mořích, a také všichni mořští tvorové a obyvatelé ostrovů.
11
Nechť také pouště a města s jejich obyvateli pozvednou své hlasy a radují se. Zpívejte vy, kdo sídlíte v Kédaru a Sele, a radostně povykujte na vrcholcích hor.
12
Vzdávejte Hospodinu slávu a chvalte ho po celé zemi i na moři.
13
Hospodin vystoupí v plné síle jako neohrožený bojovník s válečným pokřikem na rtech a porazí své nepřátele.
14
Dost dlouho jsem mlčel a vyčkával v ústraní. Mám snad i nadále vzdychat a křičet jako rodící žena, jíž se nedostává dechu?
15
Zpustoším kopce i hory a nechám uschnout vše, co na nich roste. Vysuším koryta řek a tam, kde byla jezera, zanechám jen vyprahlou půdu.
16
Ty, co tápali v mrákotách, povedu cestou, kterou nikdy nepoznali. Temnotu kolem nich proměním v jasné světlo a vyrovnám všechny překážky na cestě. To všechno vykonám a nikdy je neopustím.
17
Ale všichni, kdo důvěřují falešným bohům a říkají jejich napodobeninám můj pane, se budou stydět a s hanbou odejdou.
18
Slyšte, hluší, otevřete oči, vy slepci, a konečně prohlédněte!
19
Je snad na světe někdo tak zaslepený jako můj národ a hluchý jako jeho obyvatelé, přestože jsem si je vyvolil za své posly? Kdo jiný je tak slepý jako moji vlastní lidé, služebníci svého Hospodina?
20
Tolik jsem jim toho ukázal, ale nevěnovali tomu pozornost. Tolik toho již vyslechli, ale nepochopili vůbec nic.
21
Hospodin ve své spravedlnosti povznesl a proslavil úžasný zákon.
22
Tento národ je však nyní vypleněný a zbídačený. Jeho obyvatelé padli do zajetí a nepřátelé je vězní. Stali se snadnou kořistí a není nikoho, kdo by je vysvobodil. Jsou z nich zajatci a nikdo neřekne pošli je zpět.
23
Je ještě vůbec někdo, kdo naslouchal, zamyslel se a vzal si poučení do budoucna?
24
Kdo dopustil, aby Izraelci stali kořistí lupičů? Nebyl to snad Hospodin, proti němuž se provinili? Vždyť se neřídili jeho radami a přehlíželi jeho zákon.
25
Proto je nechal nést důsledky jejich vlastního jednání, které jim přineslo jen násilí a válku. Zachvátili je plameny, ale oni opět nic nepochopili. Pohltil je žár, ale oni se z toho nepoučili.
← Chapter 41
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 35
Chapter 36
Chapter 37
Chapter 38
Chapter 39
Chapter 40
Chapter 41
Chapter 42
Chapter 43
Chapter 44
Chapter 45
Chapter 46
Chapter 47
Chapter 48
Chapter 49
Chapter 50
Chapter 51
Chapter 52
Chapter 53
Chapter 54
Chapter 55
Chapter 56
Chapter 57
Chapter 58
Chapter 59
Chapter 60
Chapter 61
Chapter 62
Chapter 63
Chapter 64
Chapter 65
Chapter 66
Chapter 43 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66