bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech Bible (SYK) 1922 Dr. Jan Ladislav Sýkora
/
Matthew 22
Matthew 22
Czech Bible (SYK) 1922 Dr. Jan Ladislav Sýkora
← Chapter 21
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 23 →
1
A tu Ježíš ujav se slova, mluvil k nim opět v podobenstvích řka:
2
„Podobno jest království nebeské králi, kterýž učinil svatbu synu svému.
3
I poslal služebníky své, aby povolali pozvané na svatbu; ale nechtěli přijíti.
4
Opět poslal jiné služebníky řka:,Povězte pozvaným: Hle, oběd svůj připravil jsem; volové moji a dobytek krmný pobiti jsou a všecko jest připraveno; pojďte na svatbu‘
5
Ale oni nedbali, a odešli, jeden na pole své, jiný po zaměstnání svém.
6
Ostatní pak zjímavše služebníky jeho, potupili je a zabili.
7
I rozhněval se král a poslav vojska svá, zahubil ony vrahy a město jejich zapálil.
8
Potom řekl služebníkům svým:,Svatba jest sice připravena, ale ti, kteří byli pozváni, nebyli hodni.
9
Jděte tedy na rozcestí, a kohokoli naleznete, pozvete na svatbu.‘
10
I vyšli služebníci jeho na cesty a shromáždili všecky, které nalezli, zlé i dobré, a naplnila se svatební síň hodovniky.
11
Vešed pak král, aby se podíval na hodovníky, spatřil tam člověka neoděného rouchem svatebním.
12
I řekl jemu:,Příteli, kterak jsi sem vešel, nemaje roucha svatebního?‘ On pak mlčel.
13
Tu řekl král přisluhovačům:,Svažte ruce i nohy jeho a uvrzte jej do temnosti vnější; tam bude pláč a skřípění zubů;
14
neboť mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených.‘“
15
Tehdy fariseové odešedše radili se, kterak by jej polapili v řeči.
16
I poslali k němu učeníky své s herodiány kteří pravili: „Mistře, víme, že pravdomluvný jsi a cestě Boží v pravdě učíš a nedbáš na nikoho, neboť nepatříš na osobu lidskou.
17
Pověz nám tedy, co se tobě zdá: Jest dovoleno dávati daň císaři, či nikoli?“
18
Ale Ježíš poznav zlobu jejich řekl: „Proč mě pokoušíte, pokrytci?
19
Ukažte mi peníz daně.“ I podali mu denár.
20
A Ježíš řekl jim: „Čí jest tento obraz i nápis?“
21
Řkou jemu: „Císařův.“ Tu řekl jim: „Dávejte tedy, co jest císařovo, císaři, a co jest Božího, Bohu.“
22
A uslyševše to podivili se a nechavše ho odešli.
23
V ten den přistoupili k němu saduceové, kteří tvrdí, že není z mrtvých vstání, a otázali se ho:
24
„Mistře, Mojžíš řekl: Zemře-li někdo bez dítek, ať bratr jeho vezme si manželku jeho a vzbudí potomstvo svému bratru.
25
Bylo pak u nás sedm bratrů; a první oženiv se zemřel a nemaje potomstva zanechal bratru svému manželku svou.
26
Podobně i druhý a třetí až do sedmého.
27
Nejposléze pak ze všech zemřela i žena.
28
Čí tedy z těch sedmi bude žena ta při vzkříšení? Neboť měli ji všichni.“
29
Odpověděv Ježíš řekl jim: „Mýlíte se neznajíce Písem ani moci Boží.
30
Neboť při vzkříšení nebudou se ani ženiti ani vdávati, nýbrž budou jako andělé Boží v nebi.
31
O vzkříšení pak z mrtvých zda-li jste nečetli, co bylo vám řečeno od Boha slovy:
32
,Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Isákův a Bůh Jakubův?‘ Není Bůh (Bohem) mrtvých, nýbrž živých.“
33
A uslyševše to zástupové divili se a žasli nad učením jeho.
34
Ale fariseové uslyševše, že přivedl k mlčení saduceje, sešli vespolek.
35
I otázal se ho jeden z nich, zákoník, pokoušeje ho:
36
„Mistře, které přikázáni v zákoně jest veliké?“
37
Ježíš pak řekl jemu: „Milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého a z celé duše své a z celé mysli své.
38
To jest největší a prvni přikázání.
39
Druhé pak jest podobné jemu: Milovati budeš bližniho svého jako sebe samého.
40
Na těch dvou přikázáních záleží celý zákon i proroci.“
41
Když pak fariseové byli pohromadě, otázal se jich Ježíš řka:
42
„Co se vám zdá o Kristu? Čí jest syn? “Řkou jemu: „Davidův.“
43
„I řekl jim: „Kterak tedy David nazývá jej v Duchu Pánem pravě:
44
,Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, dokavad nepoložím nepřátel tvých za podnoží nohou tvých.‘
45
Nazývá-li ho tedy David Pánem svým, kterak jest synem jeho?“.
46
A nikdo nemohl mu odpověděti ani slova, aniž kdo již osmělil se od toho dne otázati se ho.
← Chapter 21
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 23 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28