Matthew 9

Czech Bible (SYK) 1922 Dr. Jan Ladislav Sýkora

← Chapter 8 Jump to: Chapter 10 →

1I vstoupiv na lodičku, přeplavil se a přišel do města svého.

2A hle, přinášeli k němu ochrnulého, ležícího na loži. A Ježíš vida víru jejich, řekl ochrnulému: „Buď dobré mysli, synu, odpouštějí se tobě hříchové tvoji.“

3A tu, někteří ze zákoníků si pomyslili: „Tento se rouhá.“

4Ale Ježíš, znaje smýšlení jejich, řekl: „Proč myslíte zlé věci v srdcích svých?

5Co jest snáze říci: „Odpouštějí se tobě hříchové tvoji,“ aneb říci: „Vstaň a choď?“

6„Abyste však věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštěti hříchy, tedy (dí ochrnulému) vstaň, vezmi lože své a jdi do domu svého.“

7I vstal a odešel do svého domu.

8Uzřevše to zástupové, báli se a velebili Boha, který dal takovou moc lidem.

9A jda Ježíš odtud, spatřil člověka jménem Matouše, an sedí u celnice, a řekl jemu: „Pojď za mnou.“ I vstal a šel za ním.

10Když pak v domě stoloval, hle, mnozí celníci a hříšníci přišedše, stolovali s Ježíšem a s učeníky jeho.

11A vidouce to fariseové, řekli učeníkům jeho: „Proč s celníky a hříšníky jí mistr váš?“

12Ale Ježíš uslyšev to, řekl: „Nepotřebují zdraví lékaře, nýbrž chorobní.

13Jděte a naučte se, co jest to:,Milosrdenství chci a ne oběti.‘ Neboť nepřišel jsem povolat spravedlivé, nýbrž hříšné.“

14Tu přistoupili k němu učeníci Janovi řkouce: „Proč my a fariseové postíme se často, učeníci tvoji pak se nepostí?“

15řekl jim Ježíš: „Mohou-liž svatebníci truchliti, pokud jest s nimi ženich? Přijdou však dnové, kdy bude odňat od nich ženich, a tehdy se budou postiti.

16Nikdo zajisté nepřišívá záplaty ze sukna nového k rouchu starému, neboť jinak odtrhne vyplň jeho od roucha, a povstane díra horší.

17Ani nelijí vína nového do měchů starých, sic měchy se rozpukají, a víno se vyleje a měchy se zničí, ale víno nové lijí do měchů nových a obé bývá zachováno.“

18Když k nim (toto) mluvil, jeden představený přistoupiv, klaněl se mu řka: „Pane, dcera má právě skonala, ale pojď, vlož na ni ruku svou, a bude žíti.“

19I vstal Ježíš a šel za ním i učeníci jeho.

20A hle, žena, která trpěla krvotokem dvanáct roků, přistoupila od zadu a dotkla se třepení roucha jeho,

21neboť řekla sama u sebe: Dotknu-li se jen roucha jeho, budu uzdravena.

22Ale Ježíš obrátil se a uzřev ji, pravil: „Buď dobré mysli, dcero, víra tvá tě uzdravila.“ I byla žena zdráva od té hodiny.

23Přišed pak Ježíš do domu představeného a spatřiv flétisty i zástup hlučící,

24řekl: „Odejděte, neboť neumřela dívka, nýbrž spí.“ I posmívali se mu.

25A když byl vypuštěn zástup, vešel a ujal ji za ruku. I vstala dívka.

26A roznesla se pověst o tom po celé té zemi.

27A když Ježíš odtud odcházel, šli za ním dva slepci, volajíce a říkajíce: „Smiluj se nad námi, synu Davidův.“

28Když pak vešel do domu, přistoupili k němu slepci. I dí jim Ježíš: „Věříte, že vám to mohu učiniti?“ Řkou jemu: „Ano, Pane.“

29Tu dotekl se očí jejich a řekl: „Staň se vám podle víry vaší.“

30I otevřely se oči jejich. A pohrozil jim Ježíš řka: „Hleďte, ať nikdo se (toho) nedoví.“

31Ale oni vyšedše, rozhlásili ho po celé krajině oné.

32Když pak oni vycházeli, přivedli k němu člověka němého, který byl posedlý.

33A když byl vymítnut duch zlý, mluvil němý. I podivili se zástupové řkouce: „Nikdy neukázalo se takto nic v lidu israelském.“

34Fariseové však pravili: „Knížetem duchů zlých vymítá zlé duchy.“

35I obcházel Ježíš všecka města i všecky vesnice, uče v synagogách jejich a hlásaje evangelium o království a uzdravuje všelikou nemoc i všeliký neduh.

36Uzřev pak zástupy, pojal lítost nad nimi, že byli zmořeni a povrženi jako ovce nemající pastýře.

37Tehdy pravil učeníkům svým: „Žeň sice jest mnohá, ale dělníků málo.

38Proste tedy Pána žní, aby poslal dělníky na žeň svou.

← Chapter 8 Jump to: Chapter 10 →