2 Corinthians 10

Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)

← Chapter 9 Jump to: Chapter 11 →

1Já sám však, Pavel, vás pro tichost a mírnost KRISTOVU snažně prosím - já, jenž sice mezi vámi jsem co do zevnějšku ponížený, z daleka se však na vás odvažuji -

2prosím však, abych se, až budu přítomen, ne musel odvážit s tou sebe důvěrou, s níž hodlám směle vystoupit proti některým, kteří nás mají jakoby za chodící podle masa.

3Ano, v mase chodíme, ale podle masa neválčíme, -

4ne jsou ť zbraně našeho válčení zbraně masa, nýbrž Božsky mocné k vyvracení pevností, -

5vyvracejíce mudrování a vše vysoké, co se pozdvihuje proti poznání Boha, a zajímajíce každou myšlenku v poslušnost KRISTA,

6a majíce pohotově potrestání každého neuposlechnutí, až se vaše poslušnost naplní.

7Hledíte na věci podle zevnějšku? Důvěřuje-li kdo sám sobě, že je Kristův, nechť zase sám u sebe má na mysli to, že jako je Kristův on, právě tak i my.

8A věru, i když se něco více pochlubím stran naší pravomoci, již [nám] Pán dal k budování a ne k vyvracení vás, nebudu se muset stydět.

9Abych nevzbudil zdání, jako bych vás zastrašoval listy,

10protože listy prý jsou sice pádné a silné, osobní zjev však ubohý a řeč nestojí za nic;

11takovýto nechť má na mysli, že jací jsme řečí skrze listy z daleka, takoví budeme i činem, až budeme přítomni.

12Neosmělujemeť se zařadit nebo přirovnat sami sebe k některým z těch, kteří doporučují sami sebe; ale oni, sebou samými sami sebe měříce a k sobě samým sami sebe přirovnávajíce, nechápou.

13My se však nebudeme chlubit do bezměrna, nýbrž podle míry okruhu, jejž nám Bůh míry přidělil, bychom dosáhli až i k vám;

14nenatahujemeť se příliš, jako bychom k vám nedosahovali, (vždyť jsme v blahé zvěsti o KRISTU až i k vám dospěli,)

15nechlubíce se do bezměrna lopotami někoho druhého, majíce však naději, že se, poroste-li vaše víra, mezi vámi vzmůžeme podle našeho okruhu, abychom mohli ještě hojněji

16zanést blahou zvěst do končin za vámi; ne se chlubit v okruhu někoho druhého, co do věcí již hotových.

17Kdo se však chlubí, nechť se chlubí v PÁNU;

18není přece osvědčen ten, kdo doporučuje sám sebe, nýbrž koho doporučuje Pán.

← Chapter 9 Jump to: Chapter 11 →