2 Corinthians 2

Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)

← Chapter 1 Jump to: Chapter 3 →

1Sám v sobě jsem však usoudil toto: Až k vám zase přijdu, aby to nebylo se zármutkem.

2Vždyť zarmucuji-li já vás, kdopak [je] ten, kdo mě může obveselit, ne-li ten, kdo se skrze mne rmoutí?

3A napsal jsem [vám] právě toto, abych, až přijdu, neměl zármutku z těch, z nichž bych se měl radovat; v důvěře ve vás všechny, že radost má je radostí vás všech.

4Napsal jsem vám totiž z veliké tísně a sevření srdce s mnoha slzami, ne abyste tím byli zarmouceni, nýbrž abyste poznali lásku, jíž k vám oplývám.

5Zarmoutil-li však kdo, zarmoutil ne mne, nýbrž poněkud (abych nepřetěžoval) vás všechny;

6takovémuto stačí toto pokárání, jež bylo vykonáno od mnohých,

7takže byste naopak měli raději projevit milost a povzbudit, aby takovýto snad nebyl pohlcen přílišným zármutkem.

8Proto vás vybízím, byste ho ujistili láskou;

9vždyť proto jsem vám také napsal, abych poznal, podrobě vás zkoušce, zda jste ve všem poslušni.

10Komu však promíjíte vy, promíjím i já - vždyť prominul-li jsem co i já, prominul jsem to pro vás v osobě Kristově,

11aby se nad námi Satanu nedostalo převahy, neboť nám jeho myšlenky nejsou neznámy.

12Nuže, když jsem za účelem blahé zvěsti o KRISTU přišel do Tróady, - a měl jsem v Pánu i otevřené dveře, -

13nenabyl jsem ve svém duchu klidu, neboť jsem Tita, svého bratra, nenašel; ale rozloučil jsem se s nimi a odešel do Makedonie.

14Dík však Bohu, jenž nás v KRISTU vždy vodí v triumfu a skrze nás na každém místě šíří vůni poznání jeho,

15protože jsme Bohu Kristovou libou vůní, v těch, kdo jsou předmětem záchrany, i v těch, kdo hynou -

16jedněm vůní od smrti k smrti a druhým zase vůní od života k životu. A kdo na tyto věci stačí?

17Nekupčíme přece, jako mnozí, s Božím slovem, nýbrž jako z upřímnosti, nýbrž jako z Boha, mluvíme v Kristu před Bohem.

← Chapter 1 Jump to: Chapter 3 →