2 Corinthians 5

Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)

← Chapter 4 Jump to: Chapter 6 →

1Víme totiž, že bude-li náš pozemský dům-stan zbořen, máme budovu od Boha, dům ne rukama zhotovený, věčný, v nebesích -

2vždyť také v tomto vzdycháme, vroucně toužíce navíc se odít naším příbytkem, jenž je z nebe,

3nebudeme-li ovšem, i když jsme se oděli, shledáni nahými;

4vždyť také, kteří jsme v tomto stanu, vzdycháme pod tíží na nás doléhající, přitom bychom se však neradi oděvu zbavili, nýbrž navíc oděli, aby to, co je smrtelné, bylo pohlceno životem.

5Ten pak, jenž si nás právě k tomuto utvořil, je Bůh, jenž nám také dal závdavek Ducha.

6Jsme tedy vždy klidní a víme, že dokud jsme nastěhováni v těle, jsme vystěhováni od Pána,

7(chodíme přece u víře, ne u vidění;) -

8nuže, jsme klidní a raději bychom si přáli vystěhovat se z těla a nastěhovat k Pánu;

9proto také, ať jsme nastěhováni či vystěhováni, horlivě usilujeme být jemu příjemní.

10My všichni se přece musíme projevit před KRISTOVÝM soudcovským stolcem, aby si každý odnesl věci vykonané v těle podle těch, jež vykonal, ať dobro či zlo.

11Znajíce tedy hrůzu Páně, lidi přesvědčujeme, Bohu jsme se však projevili a doufáme, že jsme se projevili i ve vašem svědomí;

12nedoporučujeme vám [přece] opět sami sebe, nýbrž vám dáváme příležitost k chloubě námi, abyste jí měli vůči těm, kteří se chlubí zevnějškem a ne srdcem.

13Vždyť buď že jsme bez sebe, je to pro Boha, buď že jsme střízlivi, je to pro vás;

14omezujeť nás KRISTOVA láska, když jsme usoudili toto: Že umřel jeden za všechny a tedy všichni umřeli,

15a za všechny umřel, aby ti, kteří žijí, nežili již sami sobě, nýbrž tomu, jenž umřel za ně a byl vzkříšen.

16My tudíž od nynějška nikoho neznáme co do masa; a jestliže jsme i co do masa poznali Krista, přece ho tak již neznáme.

17Je -li tudíž někdo v Kristu, nastalo nové stvoření; staré věci minuly, hle, všechny věci se staly novými,

18a všechny věci jsou z toho Boha, jenž nás skrze [Ježíše] Krista sám se sebou smířil a službu toho smíření dal nám:

19Jak to bylo, že byl Bůh v Kristu, smiřuje svět sám se sebou, nepočítaje jim jejich provinění, a slovo toho smíření si uložil v nás.

20Jsme tedy pro Krista vyslanci a Bůh skrze nás jakoby snažně prosí; pro Krista prosíme: Dejte se s Bohem smířit -

21učinil za nás hříchem toho, jenž hříchu nepoznal, abychom se my v něm stali Boží spravedlností.

← Chapter 4 Jump to: Chapter 6 →