John 14

Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)

← Chapter 13 Jump to: Chapter 15 →

1Nechť se vaše srdce neznepokojuje; věříte v Boha, věřte i ve mne.

2V domě mého Otce je mnoho obydlí - kdyby tomu tak ne bylo, byl bych vám to řekl, protože se ubírám připravit vám místo;

3a jestliže se odeberu a připravím vám místo, přicházím zase a přijmu vás k sobě, abyste i vy byli tam, kde jsem já.

4A kam já odcházím, víte, a víte cestu.

5Tomáš mu praví: Pane, nevíme, kam odcházíš, a jak můžeme vědět cestu?

6Ježíš mu praví: Ta cesta, i pravda i život, jsem já: Nikdo nepřichází k Otci leč skrze mne.

7Kdybyste mě byli poznali, byli byste poznali i mého Otce; a od nynějška ho znáte a uviděli jste ho.

8Filip mu praví: Pane, ukaž nám Otce a to nám stačí.

9Ježíš mu praví: Tak dlouhý čas jsem s vámi a nepoznal jsi mě, Filipe? Kdo uviděl mne, uviděl Otce - a jak to, že ty pravíš: Ukaž nám Otce?

10Nevěříš, že jsem já v Otci a že Otec je ve mně? Slova, jež k vám mluvím já, nemluvím sám od sebe; činy však koná on, Otec, jenž ve mně zůstává.

11Věřte mi, že jsem já v Otci a Otec ve mně; ne-li však, věřte mi pro ty činy samy.

12Věru, věru, pravím vám: Kdo ve mne věří, i on bude konat ty činy, jež konám já, a bude konat větší než ty, protože se já ubírám k Otci

13a očkoli poprosíte v mém jménu, to vykonám, aby byl v Synu oslaven Otec;

14poprosíte-li očkoli v mém jménu, vykonám to já.

15Milujete-li mě, buďte bedlivi příkazů mých

16a já požádám Otce, i dá vám druhého Těšitele, aby s vámi byl navždy,

17Ducha pravdy, jehož nemůže přijmout, svět, protože ho nespatřuje, aniž ho zná, vy ho však znáte, protože zůstává při vás a bude ve vás.

18Nezanechám vás jako sirotky; přicházím k vám.

19Ještě malou chvíli a svět mě již nespatřuje, vy však mě spatřujete; protože žiji já, budete žít i vy.

20Vy v onen den poznáte, že já jsem ve svém Otci a vy ve mně a já ve vás.

21Kdo má mé příkazy a je jich bedliv, to je ten, jenž mě miluje, kdo mě však miluje, bude milován od mého Otce a budu ho milovat já a zjevím mu sám sebe.

22Júdas, ne onen Iskarióta, mu praví: Pane, jak to, že hodláš sám sebe zjevovat nám a ne světu?

23Ježíš odpověděl a řekl mu: Miluje-li mě kdo, bude bedliv mého slova a bude ho milovat můj Otec, i přijdeme k němu a zřídíme si při něm obydlí.

24Kdo mě nemiluje, není bedliv mých slov; a slovo, jež slyšíte, není mé, nýbrž Otcovo - toho, jenž mě poslal.

25Tyto věci jsem k vám promluvil, dokud jsem zůstával při vás;

26ten Těšitel však, Svatý Duch, jehož v mém jménu pošle Otec, on vás naučí všem věcem a upomene vás na všechny věci, jež jsem vám řekl.

27Zanechávám vám pokoj, dávám vám pokoj svůj; já vám dávám ne podle toho, jak dává svět. Nechť se vaše srdce nezneklidňuje, aniž strachuje.

28Uslyšeli jste, že jsem já vám řekl: Odcházím a přicházím k vám; kdybyste mě milovali, zaradovali byste se, že se ubírám k Otci, protože [můj] Otec je větší než já.

29A nyní jsem vám to pověděl dříve než se tak stane, abyste, až se tak stane, uvěřili.

30Již s vámi nebudu mnoho mluvit, neboť přichází vládce světa, a ve mně nemá nic;

31ale aby svět poznal, že miluji Otce a jednám tak, jak mi Otec přikázal. Vstávejte, berme se odtud.

← Chapter 13 Jump to: Chapter 15 →