John 18

Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)

← Chapter 17 Jump to: Chapter 19 →

1Pověděv tyto věci, vyšel Ježíš se svými učedníky na druhý břeh zimní bystřiny Kedrónu, kde byla zahrada; do té vstoupil on i jeho učedníci.

2A o tom místě věděl i Júdas, jenž ho vydával, protože tam Ježíš často býval se svými učedníky pospolu.

3Júdas tedy, dostav četu a od velekněží a farizeů zřízence, tam přichází s lucernami a pochodněmi a zbraněmi.

4Ježíš tedy, věda o všech věcech, jež na něho přicházely, vyšel a řekl jim: Koho hledáte?

5Odpověděli mu: Ježíše, Nazarea. Ježíš jim praví: To jsem já. A stál s nimi i Júdas, jenž ho vydával.

6Jak jim tedy řekl: To jsem já, ustoupili dozadu a padli k zemi.

7Otázal se jich tedy opět: Koho hledáte? A oni řekli: Ježíše, Nazarea.

8Ježíš odpověděl: Řekl jsem vám, že to jsem já; hledáte-li tedy mne, nechejte tyto odcházet;

9aby bylo splněno to slovo, jež byl řekl: Pokud jde o ty, jež jsi mi dal, nikoho z nich jsem neztratil.

10Šimon-Petr tedy, maje meč, vytáhl jej a uhodil nevolníka veleknězova a uťal jeho pravé ucho. A jméno toho nevolníka bylo Malchus.

11Ježíš tedy Petrovi řekl: Zastrč ten meč do pochvy. Kalich, jejž mi dal Otec - vskutku bych jej neměl pít?

12Ta četa tedy a velící důstojník a zřízenci Židů Ježíše zatkli a svázali ho,

13i odvedli ho nejprve k Annovi, neboť to byl tchán Kaiafy, jenž byl onoho roku veleknězem;

14Kaiafas však byl ten, jenž byl Židům poradil, že je prospěšné, aby za lid zhynul jeden člověk.

15I šel za Ježíšem Šimon-Petr a ten druhý učedník; onen učedník však byl znám veleknězi a vstoupil s Ježíšem do veleknězova paláce,

16Petr pak stál venku u dveří. Ten druhý učedník tedy, jenž byl znám veleknězi, vyšel a promluvil k vrátné a Petra uvedl dovnitř.

17Ta děvečka tedy, jež byla vrátnou, Petrovi praví: Což jsi i ty z učedníků tohoto člověka? On praví: Nejsem.

18I stáli tam ti nevolníci a ti zřízenci; byli rozdělali oheň z uhlí, protože bylo chladno, a ohřívali se, a s nimi stál a ohříval se i Petr.

19Velekněz se tedy Ježíše tázal na jeho učedníky a na jeho nauku.

20Ježíš mu odpověděl: Já jsem k světu promlouval veřejně; já jsem vždy vyučoval v synagoze i v CHRÁMĚ, kde se scházejí všichni Židé, a nic jsem nepromluvil potajmu.

21Co se mne dotazuješ? Dotazuj se těch, kteří uslyšeli, co jsem k nim promlouval. Hle, ti vědí, co jsem já říkal.

22Když však řekl tyto věci, dal jeden ze zřízenců, kteří při tom stáli, Ježíšovi políček a řekl: Takto odpovídáš veleknězi?

23Ježíš mu odpověděl: Promluvil-li jsem zle, dosvědč to zlo, pakli dobře, co mě biješ?

24Annas ho [tedy] svázaného byl odeslal ke Kaiafovi, veleknězi.

25Šimon-Petr však stál a ohříval se. Řekli mu tedy: Což jsi i ty z jeho učedníků? On zapřel a řekl: Nejsem.

26Jeden z veleknězových nevolníků, jenž byl příbuzný toho, jemuž Petr uťal ucho, praví: Neviděl jsem tě já s ním v té zahradě?

27Petr tedy opět zapřel a hned zakokrhal kohout.

28Ježíše tedy vedou od Kaiafy do prétoria. Bylo pak časně ráno a oni do prétoria nevstoupili, aby nebyli poskvrněni, nýbrž [aby] mohli pojíst Minutí.

29Pilát tedy vyšel k nim a řekl: Jakou obžalobu proti tomuto člověku přinášíte?

30Odpověděli a řekli mu: Kdyby tento nebyl pachatel zla, nebyli bychom ti ho odevzdali.

31Pilát jim tedy řekl: Vezměte ho vy a suďte ho podle vašeho zákona. Židé mu tedy řekli: Nám není dovoleno nikoho zabít;

32aby bylo splněno Ježíšovo slovo, jež řekl, naznačuje, jakou smrtí měl umírat.

33Pilát tedy zase vstoupil do prétoria a zavolal Ježíše a řekl mu: Ty jsi ten Král Židů?

34Ježíš [mu] odpověděl: Toto pravíš sám od sebe či ti to o mně řekli druzí?

35Pilát odpověděl: Což jsem já snad Žid? Mně tě odevzdal národ tvůj a velekněží; co jsi učinil?

36Ježíš odpověděl: Království mé není z tohoto světa; kdyby z tohoto světa bylo království mé, byli by bojovali služebníci moji, abych nebyl Židům vydán; nyní však království mé odtud není.

37Pilát mu tedy řekl: Ty tedy přece jsi Král? Ježíš odpověděl: Ty pravíš, že já jsem Král; já jsem k tomu zrozen a do světa jsem přišel na to, abych vydal svědectví pravdě. Každý, kdo je z pravdy, naslouchá mému hlasu.

38Pilát mu praví: Co je pravda? A pověděv toto, vyšel zase k Židům a praví jim: Já na něm neshledávám žádné viny.

39Je však vaším zvykem, abych vám na Minutí jednoho propustil - jste tedy pro to, bych vám propustil tohoto Krále Židů?

40Všichni tedy opět spustili pokřik a říkali: Tohoto ne, nýbrž Barabbu. Ten Barabbas pak byl lupič.

← Chapter 17 Jump to: Chapter 19 →