bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)
/
John 8
John 8
Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)
← Chapter 7
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 9 →
1
Ježíš však se odebral na horu Oliv.
2
A za svítání zase přibyl do CHRÁMU a přicházel k němu všechen lid; i usedl a vyučoval je.
3
A písmaři a farizeové [k němu] vedou jednu ženu přistiženou při cizoložství; a postavivše ji uprostřed,
4
praví mu: Učiteli, tato žena byla přistižena při samém skutku, dopouštějíc se cizoložství;
5
nuže, v zákoně nám Mojžíš přikázal takovéto kamenovat. Co tedy pravíš ty?
6
Toto však pravili, zkoušejíce ho, aby měli proč ho žalovat. Ježíš však, skloniv se dolů, psal prstem na zem,
7
když se ho však nepřestával tázat, vzpřímil se a řekl k nim: Nechť na ni jako první hodí kámen ten z vás, jenž je bez hříchu.
8
A opět, skloniv se dolů, psal na zem,
9
oni však, uslyševše to jeden po druhém vycházeli, počavše od starších až po poslední, i zbyl jen Ježíš a ta žena, jež byla uprostřed.
10
A Ježíš, vzpřímiv se a nespatřiv nikoho než tu ženu, jí řekl: Ženo, kde jsou onino tvoji žalobcové? Neodsoudil tě nikdo?
11
A ona řekla: Nikdo, Pane. A Ježíš jí řekl: Aniž tě odsuzuji já; jdi a již nehřeš.
12
Ježíš k nim tedy opět promluvil, pravě: Já jsem světlo světa; kdo jde za mnou, nebude nikterak kráčet v temnotě, nýbrž bude mít světlo života.
13
Farizeové mu tedy řekli: Ty svědčíš sám o sobě, tvé svědectví není pravdivé.
14
Ježíš odpověděl a řekl jim: I kdybych svědčil já sám o sobě, mé svědectví pravdivé je, protože vím, odkud jsem přišel a kam jdu, vy však nevíte, odkud přicházím a kam jdu.
15
Vy soudíte podle masa, já nesoudím nikoho;
16
a jestliže bych já i soudil, soud můj je pravdivý, protože nejsem sám, nýbrž já a Otec, jenž mě poslal,
17
a i v zákoně vašem je psáno, že svědectví dvou lidí je pravdivé -
18
jsem já, jenž sám o sobě svědčím, a svědčí o mně Otec, jenž mě poslal.
19
Pravili mu tedy: Kde je ten tvůj Otec? Ježíš odpověděl: Ani mne ani mého Otce neznáte; kdybyste poznali mne, poznali byste i mého Otce.
20
Tato slova promluvil v pokladnici, když v CHRÁMĚ vyučoval, a nikdo ho nezadržel, protože jeho hodina ještě nebyla přišla.
21
Řekl jim tedy dále: Já odcházím, i budete mě hledat a umřete ve svém hříchu; Kam odcházím já, tam vy přijít nemůžete.
22
Židé tedy pravili: Což se snad sám zabije, že praví: kam odcházím já, tam vy přijít nemůžete?
23
I řekl jim: Vy jste z těch věcí, jež jsou dole, já jsem z těch věcí, jež jsou nahoře, vy jste z tohoto světa, já z tohoto světa nejsem.
24
Řekl jsem vám tedy, že umřete ve svých hříších - ano, neuvěříte-li, že jsem to já, umřete ve svých hříších.
25
Pravili mu tedy: Kdo jsi ty? [A] Ježíš jim řekl: Naveskrz to, co k vám i mluvím.
26
Mám o vás mnoho co mluvit i soudit, ale ten, jenž mě poslal, je pravdomluvný a já k světu pronáším ty věci, jež jsem uslyšel od něho.
27
Nepoznali, že jim to pravil o Otci;
28
Ježíš jim tedy řekl: Až Syna člověka vyzdvihnete, tehdy poznáte, že jsem to já a že nic nekonám sám od sebe, nýbrž tyto věci mluvím podle toho, jak mě naučil Otec.
29
A ten, jenž mě poslal, je se mnou, nezanechal mě samotného, protože já vždy konám ty věci, jež jsou mu příjemné.
30
Když tedy tyto věci mluvil, uvěřili v něho mnozí.
31
Ježíš tedy k těm Židům, kteří mu uvěřili, řekl: Zůstanete-li vy ve slovu mém, jste opravdu moji učedníci,
32
i poznáte pravdu a pravda vás osvobodí.
33
Odpověděli mu: Jsme símě Abrahamovo a až dosud jsme nikdy nikomu neotročili; jak to, že ty pravíš: Stanete se svobodnými?
34
Ježíš jim odpověděl: Věru, věru, pravím vám: Každý, kdo provozuje hřích, je otrokem hříchu:
35
a otrok v domě navždy nezůstává - navždy zůstává syn;
36
osvobodí-li vás tedy Syn, budete skutečně svobodni.
37
Vím, že jste símě Abrahamovo, ale jste dychtivi mě zabít, protože mé slovo ve vás nemá místa.
38
Já mluvím o tom, co jsem uviděl u svého Otce, a vy tedy provozujete, co jste uviděli u otce vašeho.
39
Odpověděli a řekli mu: Náš otec je Abraham. Ježíš jim praví: Kdybyste byli děti Abrahamovy, konali byste Abrahamovy činy,
40
nyní však jste dychtivi mě zabít, člověka, jenž vám řekl pravdu, již jsem uslyšel od Boha; tohoto se Abraham nedopustil.
41
Vy provozujete činy svého otce. Řekli mu [tedy]: My nejsme zplozeni ze smilstva; máme jednoho otce. Boha.
42
Ježíš jim řekl: Kdyby byl váš otec Bůh, milovali byste mne, neboť já jsem z Boha vyšel a sem přibyl - vždyť jsem ani nepřišel sám od sebe, nýbrž mě vyslal on.
43
Proč nerozumíte mluvě mé? Protože slova mého nemůžete slyšet.
44
Vy jste z vašeho otce, ďábla, a choutky svého otce chcete provozovat; on byl od počátku zabíječ lidí a v pravdě nestojí, protože v něm pravdy není. Když mluví lež, mluví ze svých vlastních věcí, protože je lhář a její otec;
45
a protože já říkám pravdu, nevěříte mi.
46
Který z vás mě může usvědčit z hříchu? Říkám-li pravdu, proč mi nevěříte?
47
Kdo je z Boha, slyší Boží slova; pro tuto příčinu vy neslyšíte, protože z Boha nejste.
48
Židé odpověděli a řekli mu: Neříkáme my dobře, že ty jsi Samařan a máš démona?
49
Ježíš odpověděl: Já démona nemám, nýbrž ctím svého Otce, a vy mě zneuctíváte,
50
mně však o mou slávu nejde - je někdo, jemuž o ni jde a jenž soudí.
51
Věru, věru, pravím vám: Bude-li kdo bedliv slova mého, nikdy nikterak nespatří smrti.
52
Židé mu tedy řekli: Nyní jsme poznali, že máš démona - Abraham umřel, i proroci, a ty pravíš: Bude-li kdo bedliv mého slova, nikdy nikterak neokusí smrti!
53
Což jsi ty větší než náš otec Abraham, jenž umřel? Pomřeli i proroci - kým sám sebe činíš?
54
Ježíš odpověděl: Oslavuji-li já sám sebe, není má sláva nic; je to můj Otec, jenž mě oslavuje, o němž vy pravíte: To je náš Bůh -
55
a nepoznali jste ho, já však ho znám, a řeknu-li, že ho neznám, budu vám podobný lhář; ale znám ho a jeho slova jsem bedliv.
56
Abraham, váš otec, zajásal, že uvidí den můj, i uviděl a zaradoval se.
57
Židé k němu tedy řekli: Nemáš ještě padesát let, a uviděl jsi Abrahama?
58
Ježíš jim řekl: Věru, věru, pravím vám: Dříve než povstal Abraham, jsem já.
59
Sbírali tedy kamení, aby je na něho házeli, Ježíš se však skryl a vyšel z CHRÁMU [, prošed jejich středem, a tak se bral dále].
← Chapter 7
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 9 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21