bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)
/
Matthew 13
Matthew 13
Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)
← Chapter 12
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 14 →
1
A v onen den vyšel Ježíš z domu a sedal si k moři,
2
i sešly se k němu početné davy, takže on nastoupil do lodi a seděl a všechen lid stál na pobřeží.
3
A mluvil k nim mnoho věcí v přirovnáních, pravě: Hle, rozsévač vyšel rozsévat,
4
a když rozséval, padla některá zrna podél cesty, i přiletěli ptáci a sežrali je.
5
A další zase padla na skalnatá místa, kde neměla mnoho země, a hned vzešla ven, protože neměla hloubky země;
6
když však vzešlo slunce, byla sežehnuta, a protože neměla kořene, uschla.
7
A další padla na trní, i vzrostlo trní a udusilo je.
8
A další padla na řádnou zemi a dávala úrodu, některé sto a některé zase šedesát a některé třicet.
9
Kdo má uši, slyš.
10
I přistoupili učedníci a řekli mu: Proč k nim mluvíš v přirovnáních?
11
A on jim v odpověď řekl: Protože vám je dáno poznat tajemství království nebes, oněm však dáno není.
12
Kdokoli totiž má, bude mu dáno a bude obdařen hojností, kdokoli však nemá, bude od něho vzato i to, co má.
13
Pro tuto příčinu k nim mluvím v přirovnáních, protože vidouce nevidí a slyšíce neslyší, aniž chápou
14
a doplňuje se v nich proroctví Isaiášovo, jež praví: Slyšením budete slyšet a nikterak nepochopíte, a hledíce budete hledět a nikterak neuzříte,
15
neboť srdce tohoto lidu ztučnělo a sluch jejich uší otupěl a zamhouřili své oči, aby se snad ne stalo, že by očima uzřeli a ušima uslyšeli a srdcem chápali a byli obráceni ke mně a že bych je vyléčil.
16
Blažené však jsou vaše oči, že vidí, i vaše uši, že slyší,
17
neboť věru, pravím vám, že mnozí proroci a spravedliví toužili uzřít věci, jež vidíte vy, a neuzřeli, a uslyšet věci, jež slyšíte vy, a neuslyšeli.
18
Vy tedy poslyšte přirovnání o rozsévači:
19
Kdykoli je někdo, kdo slyší slovo o království a nechápe, přichází ten zlosyn a to, co je v jeho srdci zaseto, uchvacuje - to je ten, jenž byl zaset podél cesty.
20
Ten pak, jenž byl zaset na skalnatá místa, to je ten, jenž slovo slyší a ihned je s radostí přijímá,
21
nemá však sám v sobě kořene, nýbrž je dočasný, a když pro slovo nastane útisk nebo pronásledování, ihned se uráží.
22
A ten, jenž byl zaset mezi trní, to je ten, jenž slovo slyší, a starost tohoto života a klam bohatství spolu dusí slovo, i stává se neplodným.
23
A ten, jenž byl zaset na řádnou zemi, to je ten, jenž slovo slyší a chápe, jenž také nese úrodu, i plodí některý sto a některý zase šedesát a některý třicet.
24
Předložil jim další přirovnání, pravě: Království nebes se stalo podobným člověku rozsévajícímu na svém poli dobré símě.
25
Zatímco však lidé spali, přišel jeho nepřítel a rozsel mezi pšenici jílek, i odešel.
26
A když vypučelo osení a nasadilo plod, tu se objevil i jílek.
27
I přistoupili nevolníci toho hospodáře domu a řekli mu: Pane, nerozsel jsi na svém vlastním poli dobré símě? Odkud tedy má jílek?
28
A on jim děl: To učinil člověk, jenž je nepřítel. A nevolníci mu řekli: Přeješ si tedy, bychom odešli a sesbírali jej?
29
On však děl: Ne; abyste snad, sbírajíce jílek, nevykořenili zároveň s ním i pšenici.
30
Nechejte oboje spolu růst až do žně, a v době žně žencům řeknu: Sesbírejte nejprve jílek a svažte jej do svazků k jeho spálení, pšenici však skliďte do mé sýpky.
31
Předložil jim další přirovnání, pravě: Království nebes je podobno zrnu hořčice, jež jeden člověk vzal a zasel na svém poli;
32
ono je sice menší než všechna semena, když však vyroste, je větší než zeliny a stává se stromem, takže přiletí ptáci nebe a hřadují v jeho větvích.
33
Pověděl jim další přirovnání: Království nebes je podobno kvasu, jejž jedna žena vzala a skryla dovnitř tří sat mouky, až byla všechna zkvašena.
34
Tyto všechny věci promlouval Ježíš k davům v přirovnáních a bez přirovnání k nim nemluvil,
35
aby tak bylo splněno to, co bylo řečeno skrze proroka, jenž praví: Otevřu svá ústa v přirovnáních, vyslovím věci od založení světa skryté.
36
Nato davy propustil a šel do domu, i přistoupili k němu jeho učedníci a pravili: Objasni nám to přirovnání o tom jílku na tom poli.
37
A on v odpověď řekl: Ten, jenž rozsévá to dobré símě, je Syn člověka,
38
pole pak je svět; a to dobré símě, to jsou synové království, jílek pak jsou synové toho zlosyna,
39
a nepřítel, jenž jej rozsel, je ďábel, a žeň je skončení věku a ženci jsou andělé.
40
Jako se tedy jílek sbírá a ohněm spaluje, právě tak bude při skončení věku:
41
Syn člověka vyšle své anděly, i sesbírají z jeho království vše, co vede k pádu, i ty, kdo provozují bezzákonnost,
42
a naházejí je do ohnivé pece; tam bude pláč a zatínání zubů.
43
Tehdy se spravedliví v království svého Otce rozzáří jako slunce. Kdo má uši, slyš.
44
Království nebes je podobno pokladu skrytému v poli, jejž jeden člověk našel a zatajil a pro radost z něho odchází a prodává vše, cokoli má, a kupuje ono pole.
45
Dále je království nebes podobno obchodníku hledajícímu krásné perly;
46
i našed jednu velmi cennou perlu, odešel a rozprodal vše, cokoli měl, a koupil ji.
47
Dále je království nebes podobno nevodu vrženému do moře a z každého druhu shrnuvšímu,
48
jejž, když byl naplněn, vytáhli na pobřeží a usedše sesbírali dobré kusy do věder a bezcenné vyházeli ven.
49
Tak bude při skončení věku: Andělé vyjdou a odloučí zlé zprostřed spravedlivých a naházejí je do ohnivé pece;
50
tam bude pláč a zatínání zubů.
51
Ježíš jim praví: Pochopili jste všechny tyto věci? Praví mu: Ano [, Pane].
52
A on jim řekl: Pro tuto příčinu je každý písmař, vyučený [pro ] království nebes, podoben hospodáři domu, jenž ze svého pokladu vynáší nové i staré věci.
53
A když Ježíš dokončil tato přirovnání, stalo se, že odtamtud ustoupil,
54
a přišed do své otčiny, vyučoval je v jejich synagoze, takže upadali v ohromení a říkali: Odkud tento má tuto moudrost a tyto mocné činy?
55
Není toto ten tesařův syn? Neříká se jeho matce Marie a jeho bratrům Jakub a Josef a Šimon a Júdas?
56
A jeho sestry - nejsou všechny u nás? Odkud tedy tento má tyto všechny věci?
57
I uráželi se pro něho a Ježíš jim řekl: Prorok není beze cti, leč ve své otčině a ve svém domě.
58
A pro jejich nevěru tam mnoho mocných činů nevykonal.
← Chapter 12
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 14 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28