bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)
/
Matthew 18
Matthew 18
Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)
← Chapter 17
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 19 →
1
V oné hodině k Ježíšovi přistoupili učedníci a pravili: Kdo tedy je v království nebes nej větší?
2
A Ježíš si přivolal jedno děťátko, postavil je uprostřed nich
3
a řekl: Věru, pravím vám: Nebudete-li obráceni a ne stanete -li se takovými jako děťátka, nikterak do království nebes nevstoupíte.
4
Kdo tudíž sám sebe poníží jako toto děťátko, ten je v království nebes nej větší,
5
a kdokoli jedno takové děťátko přijme v mém jménu, přijímá mne.
6
Kdokoli však jednomu z těchto malých, kteří ve mne věří, zavdá příčinu k úrazu, bylo by mu prospěšné, aby na jeho šíji byl zavěšen veliký mlýnský kámen a on aby byl potopen do hlubiny moře.
7
Běda světu pro příčiny úrazů! Ano, k příčinám úrazů nutně docházet musí, nicméně běda onomu člověku, skrze něhož k příčině úrazu dochází.
8
A zavdává-li ti příčinu k úrazu tvá ruka nebo tvá noha, vytni ji a zahoď od sebe; je pro tebe lepší, bys chromý nebo zmrzačen vstoupil do života než a bys byl, maje dvě ruce nebo dvě nohy, zahozen do věčného ohně.
9
A zavdává-li ti příčinu k úrazu tvé oko, vyrvi je a zahoď od sebe; je pro tebe lepší, bys jednooký vstoupil do života, než a bys byl, maje dvě oči, zahozen do ohnivého pekla.
10
Hleďte, byste ani jedním z těchto malých nepohrdli; pravímť vám, že jejich andělé v nebesích ustavičně pohlížejí na tvář mého Otce, jenž je v nebesích.
11
Vždyť Syn člověka přišel zachránit to, co je ztracené.
12
Co myslíte? Jestliže některý člověk získá sto ovcí a jedna z nich zbloudí, ne stane se, že zanechá těch devětadevadesát na horách, odebere se a hledá tu bloudící?
13
A stane-li se, že ji najde, věru, pravím vám, že se nad ní více raduje než nad těmi devětadevadesáti nezbloudilými.
14
Tak není vůle vašeho Otce, jenž je v nebesích, aby jeden z těchto malých zahynul.
15
Zhřeší-li však tvůj bratr proti tobě, jdi, pokárej ho mezi tebou a jim samotným; uposlechne-li tě, získal jsi svého bratra.
16
Pakli však [tě] neuposlechne, přiber k sobě ještě jednoho nebo dva, aby každá záležitost byla založena na slově dvou nebo tří svědků;
17
oslyší-li je však, pověz shromáždění, a oslyší-li i shromáždění, budiž ti právě takovým jako někdo z národů a dávkový výběrčí.
18
Věru, pravím vám: Kterékoli věci svážete na zemi, budou svázané v nebi, a kterékoli věci uvolníte na zemi, budou uvolněné v nebi.
19
Dále vám pravím, že dohodnou-li se dva z vás na zemi stran jakéhokoli předmětu, byť si vyprošovali cokoli, stane se jim od mého Otce, jenž je v nebesích,
20
neboť kde jsou dva nebo tři shromáždění ke jménu mému, tam jsem uprostřed nich.
21
Tu k němu přistoupil Petr a řekl: Pane, kolikrát proti mně můj bratr zhřeší a odpustím mu? Až sedmkrát?
22
Ježíš mu praví: Nepravím ti až sedmkrát, nýbrž až sedmdesátkrát sedmkrát.
23
Pro tuto příčinu se království nebes stalo podobným králi, jenž si umínil uspořádat účty se svými nevolníky;
24
a když počal pořádat, byl mu přiveden jeden, jenž byl dlužen deset tisíc talentů.
25
A že neměl čím zaplatit, poručil [jeho] pán, by byl prodán on i jeho žena a děti a vše, cokoli měl, a a by bylo zaplaceno.
26
Ten nevolník tedy padl a klaněl se mu, pravě: Pane, poshověj mi a zaplatím ti vše.
27
A pán onoho nevolníka, byv pohnut niterným soucitem, ho propustil a tu půjčku mu prominul.
28
Když však onen nevolník vyšel, potkal jednoho ze svých spolunevolníků, jenž mu byl dlužen sto denárů, a zmocniv se ho, rdousil ho, pravě: Zaplať [mi], jsi-li co dlužen.
29
Ten jeho spolunevolník ho tedy, padnuv [k jeho nohám], snažně prosil, pravě: Poshověj mi a zaplatím ti.
30
On však nechtěl, nýbrž odešel a uvrhl ho do vězení, dokud by nezaplatil, co bylo dlužno.
31
Když však jeho spolunevolníci uviděli, co se stalo, byli tím nesmírně zarmouceni, i šli a vše, co se stalo, vysvětlili svému pánu.
32
Tu mu jeho pán, přivolav si ho, praví: Zlý nevolníče, všechen onen dluh jsem ti odpustil, jelikož jsi mě uprosil.
33
Neměl ses i ty smilovat nad svým spolunevolníkem, jak jsem se i já smiloval nad tebou?
34
A rozhněvav se jeho pán, odevzdal ho mučitelům, dokud by nezaplatil vše, co mu bylo dlužno.
35
Tak učiní i můj nebeský Otec vám, jestliže každý svému bratru ze srdce neodpustíte.
← Chapter 17
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 19 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28