Matthew 25

Czech Bible (PMPZ) 2014 (Český Studijní Překlad Miloše Pavlíka - Miloš Pavlík)

← Chapter 24 Jump to: Chapter 26 →

1Tehdy se království nebes stane podobným deset pannám, jež vzaly své svítilny a vyšly vstříc ženichovi;

2a pět z nich bylo prozíravých a pět pošetilých.

3Ty, jež byly pošetilé, vzaly své svítilny a nevzaly s sebou oleje,

4ty, prozíravé, však se svými svítilnami olej v svých džbáncích vzaly.

5A když ženich dlouho nešel, zdřímly všechny a spaly.

6Uprostřed noci však nastal pokřik: Hle, ženich! Vycházejte mu vstříc!

7Tu všechny ony panny vstaly a upravily své svítilny;

8a ty pošetilé těm prozíravým řekly: Dejte nám ze svého oleje, protože naše svítilny hasnou.

9Ty prozíravé však odpověděly, pravíce: Nikoli, aby se snad ne stalo, že by nepostačilo nám an i vám. Ubírejte se raději k těm, kdo prodávají, a samy si kupte.

10Zatímco však ony odcházely koupit, přišel ženich, a ty, jež byly připraveny, s ním vstoupily na svatební slavnost; a dveře byly zamknuty.

11A potom přicházejí i ty ostatní panny a říkají: Pane, Pane, otevři nám!

12On však v odpověď řekl: Věru, pravím vám: Neznám vás.

13Bděte tedy, protože nevíte dne ani hodiny.

14Je tomu totiž právě tak jako když jeden člověk, odcházeje ze země, povolal své vlastní nevolníky a svěřil jim, co bylo jeho,

15i dal jednomu pět talentů a jinému zase dva a jinému jeden, každému podle jeho osobní schopnosti, a hned ze země odešel.

16A ten, jenž dostal těch pět talentů, se odebral a dal se s nimi do práce, i vydělal dalších pět talentů;

17taktéž i ten, jenž dostal ty dva, [i on] získal dva další.

18Ten však, jenž dostal ten jeden, odešel a jal se kopat v zemi a peníze svého pána ukryl.

19A po dlouhém čase přichází pán těch nevolníků a účtuje s nimi.

20I přistoupil ten, jenž dostal těch pět talentů, přinesl dalších pět talentů a pravil: Pane, svěřil jsi mi pět talentů - hle, získal jsem mimo ně dalších pět talentů.

21Jeho pán mu děl: Dobře, poctivý a věrný nevolníče; nad málo věcmi jsi byl věrný, nad mnoha věcmi tě ustanovím - vstup v radost svého pána.

22A přistoupil i ten, jenž dostal ty dva talenty, a řekl: Pane, svěřil jsi mi dva talenty - hle, získal jsem mimo ně další dva talenty.

23Jeho pán mu děl: Dobře, poctivý a věrný nevolníče; nad málo věcmi jsi byl věrný, nad mnoha věcmi tě ustanovím - vstup v radost svého pána.

24A přistoupil i ten, jenž byl dostal ten jeden talent, a řekl: Pane, poznal jsem tě, že jsi tvrdý člověk, žnoucí, kde jsi nezasel, a sklízející odtud, kde jsi nerozsypal;

25i dostav strach, odešel jsem a skryl tvůj talent v zemi - hle, máš to, co je tvé.

26A jeho pán mu v odpověď řekl: Zlý a lenivý nevolníče, věděl jsi, že žnu, kde jsem nezasel, a sklízím odtud, kde jsem nerozsypal;

27měl jsi tedy mé peníze vysázet peněžníkům a já bych, až bych přišel, si to, co je mé, vyzvedl s úroky.

28Vezměte tedy ten talent od něho a dejte tomu, jenž má těch deset talentů,

29neboť každému, kdo má, bude dáno a bude obdařen hojností, od toho však, kdo nemá, od něho bude vzato i to, co má.

30A toho k ničemu se nehodícího nevolníka vyhoďte do zevnější tmy; tam bude pláč a zatínání zubů.

31Až však přijde Syn člověka ve své slávě a s ním všichni andělé, tu zasedne na svém trůně slávy

32a budou před ním shromážděny všechny národy; i odloučí je od sebe navzájem právě tak jako pastýř odlučuje ovce od koz,

33a postaví ovce po své pravici a kozy zase po levici.

34Tu Král těm po své pravici řekne: Pojďte, vy požehnaní mého Otce, zděďte království vám připravené od založení světa,

35neboť jsem vyhladověl a dali jste mi najíst se, žíznil jsem a napojili jste mě, byl jsem cizincem a pozvali jste mě,

36nahý a oblékli jste mě, onemocněl jsem a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení a přišli jste ke mně.

37Tu mu ti spravedliví odpovědí, pravíce: Pane, kdy jsme tě uviděli hladového a nakrmili, nebo žíznivého a napojili?

38A kdy jsme tě uviděli jako cizince a pozvali, nebo nahého a oblékli?

39A kdy jsme tě uviděli nemocného nebo ve vězení a přišli k tobě?

40A Král jim v odpověď řekne: Věru, pravím vám: Pokud jste tak učinili jednomu z nejmenších z těchto mých bratrů, učinili jste tak mně.

41Tu řekne i těm po levici: Ubírejte se ode mne, vy zlořečení, do věčného ohně, připraveného ďáblu a jeho andělům,

42neboť jsem vyhladověl a nedali jste mi najíst se, žíznil jsem a nenapojili jste mě,

43byl jsem cizincem a nepozvali jste mě, nahý a neoblékli jste mě, nemocen a ve vězení a nenavštívili jste mě.

44Tu i oni odpovědí, pravíce: Pane, kdy jsme tě uviděli hladového nebo žíznivého nebo jako cizince nebo nahého nebo nemocného nebo ve vězení a neposloužili ti?

45Tu jim odpoví, pravě: Věru, pravím vám: Pokud jste tak neučinili jednomu z těchto nejmenších, neučinili jste tak ani mně.

46I odejdou tito do věčného trestu a ti spravedliví do věčného života.

← Chapter 24 Jump to: Chapter 26 →