bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech SNC
/
Genesis 15
Genesis 15
Czech SNC
← Chapter 14
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 35
Chapter 36
Chapter 37
Chapter 38
Chapter 39
Chapter 40
Chapter 41
Chapter 42
Chapter 43
Chapter 44
Chapter 45
Chapter 46
Chapter 47
Chapter 48
Chapter 49
Chapter 50
Chapter 16 →
1
Krátce po všech těchto událostech měl Abram jednou v noci vidění, ve kterém k němu promluvil Hospodin: "Ničeho se Abrame neboj, neboť já tě budu vždy chránit a dám ti přehojnou odměnu."
2
2-3 Abram však Bohu odpověděl: "Ach Panovníku Hospodine, jak se mám radovat z tvé přízně, když stále nemám děti. Vše co jsi mi dal, zdědí správce mého domu Elíezer z Damašku."
3
***
4
Nato však Hospodin odvětil: "Neboj se, tvým dědicem se nestane tvůj sluha, ale tvůj vlastní syn, kterého zplodíš."
5
Potom Hospodin vyvedl Abrama před jeho stan a řekl: "Pohleď na nebe a sečti všechny hvězdy, jež na něm září. Dokážeš-li to, pak se dozvíš počet svých potomků."
6
Abram tehdy Hospodinu uvěřil a stal se tak v Božích očích spravedlivým.
7
Pak mu Hospodin ještě řekl: "Já jsem ten, kdo tě vyvedl z Kaldejského Uru proto, abych ti navždy dal tuto zemi do vlastnictví."
8
"Jak si ale Panovníku Hospodine mám být jist, že skutečně tuto zemi obdržím?" zeptal se Abram.
9
9-10 Nato Hospodin řekl: "Přiveď tříletou krávu, tříletou kozu, tříletého berana, hrdličku a holoubě. Pak je všechny porazíš, a kromě ptáků všechna zvířata rozpůlíš." Abram nemeškal a udělal vše tak, jak mu Hospodin přikázal.
10
***
11
Když byl hotov, začali se na těla zabitých zvířat slétat dravci, ale Abram je odehnal.
12
Slunce se chýlilo k západu, když tu Abram upadl do hlubokého spánku a zdál se mu děsivý sen, ve kterém ho přikryla neproniknutelná temnota.
13
13-14 Vtom k němu opět promluvil Hospodin: "Chci, abys věděl, že tvoji potomci budou čtyři sta let žít v cizí zemi jako otroci. Budou vykořisťováni a pokořováni, ale já je pak z rukou jejich utlačovatelů vysvobodím a nechám je odejít s velkou slávou a bohatstvím.
14
***
15
Ty však ještě předtím než se to stane, v pokoji a klidu v požehnaném věku zemřeš.
16
Do země, kterou jsem ti dal, se vrátí teprve čtvrtá generace tvých potomků, až vyprší čas, který jsem dal Emorejcům žijícím nyní v této zemi k nápravě jejich způsobu života."
17
Když pak slunce zapadlo a vše přikryla hustá tma, objevila se najednou dýmající pec a ohnivá pochodeň prošla mezi rozpůlenými zvířaty.
18
Tímto znamením tedy uzavřel Hospodin s Abramem smlouvu: "Celou tuto zemi - od Egyptské řeky až k veliké řece Eufratu - dávám do vlastnictví tobě a tvým potomkům.
19
Dávám ti rovněž území kmene Kénijců, Kenazejců, Kadmónců, Chetejců, Perizejců, Refájců, Emorejců, Kenaanců, Girgašejců a Jebúsejců."
← Chapter 14
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 35
Chapter 36
Chapter 37
Chapter 38
Chapter 39
Chapter 40
Chapter 41
Chapter 42
Chapter 43
Chapter 44
Chapter 45
Chapter 46
Chapter 47
Chapter 48
Chapter 49
Chapter 50
Chapter 16 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50