bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech SNC
/
Genesis 29
Genesis 29
Czech SNC
← Chapter 28
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 35
Chapter 36
Chapter 37
Chapter 38
Chapter 39
Chapter 40
Chapter 41
Chapter 42
Chapter 43
Chapter 44
Chapter 45
Chapter 46
Chapter 47
Chapter 48
Chapter 49
Chapter 50
Chapter 30 →
1
Pak se Jákob opět vydal na cestu směrem na východ a zanedlouho konečně dorazil do Mezopotámie.
2
V dálce před sebou uviděl studnu a vedle ní tři stáda ovcí i s pastýři. Měli zřejmě v úmyslu svá stáda napojit, avšak otvor do studny byl přikryt velkým balvanem.
3
Podle tamního zvyku jej směli pastýři odvalit až tehdy, když se u studny sešla všechna okolní stáda. Když se pak všechny ovce naráz napojily, přivalili pastýři zase balvan zpět.
4
Jákob přišel tedy až k nim a brzy se dozvěděl, že jsou to pastýři přímo z Cháranu.
5
Jakmile to zjistil, ihned se jich zeptal: "Neznáte náhodou Náchorova syna Lábana? " "Samozřejmě že známe," odpověděli mu pastýři.
6
"Rád bych věděl, jak se mu daří," pokračoval v rozhovoru Jákob. "Dobře," odvětili pastýři, "můžeš se sám přesvědčit, protože tamhle zrovna přichází jeho dcera Ráchel se svým stádem."
7
Než k nim však dorazila, Jákobovi to nedalo a zeptal se ještě pastýřů: "Zajímalo by mne, proč tady všichni stojíte a nenapojíte své ovce? Vždyť do večera je ještě daleko a ovce by se ještě klidně mohly pást."
8
"Dokud se u studny nesejdou všechna stáda," odpověděli mu na to pastýři, "nesmíme kámen odvalit. Teprve až se tady shromáždíme všichni, smíme odvalit kámen a společně svá stáda napojit."
9
Zatímco spolu ještě rozmlouvali, přišla ke studni s ovcemi svého otce i Ráchel.
10
Jakmile ji Jákob uviděl, neváhal, odvalil balvan ležící na studni a stádo, které patřilo jejímu otci Lábanovi, napojil.
11
Když to udělal, přistoupil k ní, políbil ji a dojetím z tak milého setkání se rozplakal.
12
Potom se jí Jákob představil jako Lábanův synovec a syn Rácheliny tety Rebeky. Sotva to Ráchel uslyšela, radostně se rozběhla domů a všechno pověděla svému otci.
13
Lábana její slova nesmírně potěšila a bez váhání vyšel Jákobovi vstříc. Radostně ho uvítal, políbil a zavedl do svého domu. Jákob potom Lábanovi vysvětlil, proč přišel, a vyprávěl mu celý svůj příběh.
14
Jakmile své vyprávění skončil, řekl mu Lában: "Jsem velmi rád, že opět vidím někoho z rodiny své sestry. Jsi náš příbuzný, a proto u nás zůstaň jak dlouho chceš."
15
Když od Jákobova příchodu uplynul asi měsíc, zavolal si ho Lában stranou a řekl mu: "Nechci, abys u mne pracoval zadarmo jen proto, že jsi můj příbuzný. Sám si tedy řekni, co za svou službu ode mne chceš."
16
Jákob si dobře pamatoval, proč vlastně přišel, a proto si už dříve všímal obou Lábanových dcer.
17
Starší Lea měla sice krásné oči, ale Ráchel se Jákobovi pro svou krásnou postavu a celkovou přitažlivost zalíbila mnohem více.
18
Zamiloval se do ní, a proto Lábanovi řekl: "Budu ti sloužit sedm let a ty mi pak za odměnu dáš svou mladší dceru Ráchel."
19
"Proč ne?" souhlasil Lában." Lépe, když ji dám za manželku tobě než někomu jinému."
20
Jákob tedy podle svého slibu sloužil u Lábana sedm let. Díky lásce, kterou choval k Ráchel, mu čas ve službě utíkal jako voda,
21
a když jeho lhůta uplynula, řekl Lábanovi: "Odpracoval jsem si smluvenou dobu a je nyní na tobě, abys i ty splnil naši dohodu a dal mi Ráchel za ženu. Chci si ji vzít a sdílet s ní jedno lože."
22
Lában tedy určil den konání svatby a pozval na ni všechny své příbuzné a známé.
23
O svatební noci však Jákobovi namísto Ráchel přivedl svou starší dceru Leu. Štěstím zaslepený Jákob nic nepoznal a vyspal se s ní. (
24
Podle tehdejšího zvyku nechal Lában své dceři Lei její otrokyni Zilpu, která jí sloužila za svobodna i po svatbě.)
25
Jaké však bylo Jákobovo překvapení, když se ráno probudil a namísto své vytoužené Ráchel vedle sebe našel její sestru Leu. Rychle běžel za Lábanem a ostře mu vyčítal: "Proč jsi na mě nastražil tak zrádnou past a oklamal mě? Copak jsem sedm let nesloužil za Ráchel? Jak jsi mi to jen mohl udělat? "
26
Lában se snažil Jákoba uklidnit a odpověděl mu: "Víš, u nás není zvykem vdávat mladší dceru dříve než starší. Ale vždyť se zase nic tak hrozného nestalo.
27
Zůstaň s Leou, a až skončí svatební týden a hosté se rozejdou, dáme ti k ní i Ráchel. Za to však u mne budeš sloužit dalších sedm let."
28
Co tedy mohl Jákob dělat. Přijal Lábanův návrh a zůstal s Leou celý svatební týden. Jakmile však svatba skončila, přišel za Lábanem a ten mu dal i svou mladší dceru Ráchel. (
29
Stejně jako Lei ponechal Lában i své dceři Ráchel její služebnou Bilhu.)
30
Konečně tedy Jákob dostal tu, po které toužil, a miloval proto Ráchel mnohem více než Leu. Podle nové dohody s Lábanem však musel zůstat ve službě ještě dalších sedm let.
31
Když Hospodin viděl, že Jákob se mnohem více věnuje Ráchel a Leu naopak zanedbává, požehnal Lee, a ta s Jákobem otěhotněla, zatímco Ráchel zůstala neplodná.
32
Lea za nějaký čas porodila syna a řekla: "Hospodin viděl mé trápení, a dal mi proto syna. Teď už mne snad bude mít můj muž raději." Proto mu také dala jméno Rúben (to znamená Pohleďte - syn).
33
Netrvalo však dlouho a Lea opět otěhotněla a porodila druhého syna. Opět se z něj radovala a řekla: "Hospodin uslyšel můj nářek nad tím, že nejsem milována, a dal mi druhého syna." Dala mu proto jméno Šimeón (což znamená Bůh mne vyslyšel).
34
Avšak ani tentokrát neuběhlo mnoho času a Lea čekala další dítě. Třetího syna pak pojmenovala Lévi (to je Přidružitel), neboť si řekla: "Tentokrát ke mně můj muž jistě přilne, vždyť už jsem mu dala tři syny."
35
Ani tento potomek však nebyl poslední. Zakrátko přišla Lea opět do jiného stavu a přivedla na svět čtvrtého syna. Z radosti nad jeho narozením řekla: "Opět mohu vzdát Hospodinu chválu," a proto mu dala jméno Juda (to znamená Ten, kdo vzdává chválu). Potom už však žádné další děti neměla.
← Chapter 28
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 35
Chapter 36
Chapter 37
Chapter 38
Chapter 39
Chapter 40
Chapter 41
Chapter 42
Chapter 43
Chapter 44
Chapter 45
Chapter 46
Chapter 47
Chapter 48
Chapter 49
Chapter 50
Chapter 30 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50