bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech SNC
/
Genesis 3
Genesis 3
Czech SNC
← Chapter 2
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 35
Chapter 36
Chapter 37
Chapter 38
Chapter 39
Chapter 40
Chapter 41
Chapter 42
Chapter 43
Chapter 44
Chapter 45
Chapter 46
Chapter 47
Chapter 48
Chapter 49
Chapter 50
Chapter 4 →
1
Ze všech zvířat, která Bůh na počátku stvořil, byl nejchytřejším tvorem had. A právě prostřednictvím tohoto tvora, jednoho dne k ženě promluvil Boží protivník satan: "Nevím sice, co je na tom pravdy, ale doneslo se mi, že Bůh vám dvěma zakázal jíst ovoce ze všech stromů rostoucích tady v zahradě."
2
2-3 Ženu samozřejmě nejprve udivilo, že slyší mluvit hada lidskou řečí, ale pak si dodala odvahy a odvětila: "Ale kdepak, to se mýlíš. Smíme jíst plody ze všech stromů, které tady jsou. Jen o jednom stromu, který stojí právě uprostřed zahrady nám Bůh řekl: ‚Nejezte jeho ovoce, ba ani se k němu nepřibližujte, abyste nepropadli smrti.'"
3
***
4
Had ji však začal ujišťovat: "Nevěřte tomu. Nemůžete zemřít, když ochutnáte nějaké ovoce. Já vím, co se za tím skrývá.
5
Bůh má strach, že ve chvíli, kdy sníte ovoce z toho stromu, stanete se bytostmi, jako je on sám. Budete pak stejně moudří a poznáte zlé i dobré. A právě toho se bojí."
6
Žena znejistěla, zadívala se tázavě na zakázaný strom a přemýšlela: "To ovoce je na pohled skutečně krásné. Jak lahodnou asi musí mít chuť. A ke všemu se po něm stanu vševědoucí, vždyť mi to ten had tak řekl!" Ovoce tedy utrhla a spěchala s ním ke svému muži Adamovi.
7
Když to zakázané ovoce snědli, otevřely se jim oči a oba si uvědomili, že jsou nazí. Narychlo tedy spletli dohromady několik fíkových listů a přepásali se jimi.
8
Sotva to učinili, uslyšeli v zahradě známý hlas a s hrůzou si uvědomili, že za nimi přichází Bůh. S novým, dříve pro ně neznámým pocitem strachu se tedy rychle ukryli mezi stromy a keře.
9
Když Bůh zavolal: "Adame, kde jsi?"
10
Adam bázlivě odpověděl: "Když jsem tě slyšel přicházet, ukryl jsem se, protože jsem se bál. Jsem totiž úplně nahý."
11
Bůh se ho však dále zeptal: "A kdo ti řekl, že jsi nahý? Nejedl jsi ovoce ze zakázaného stromu?"
12
Adam si uvědomil, že nic neutají, a proto se začal alespoň vymlouvat: "Za to může ta žena, kterou jsi mi dal. To ona mi přinesla ovoce ze zakázaného stromu."
13
Bůh se proto otázal ženy: "Proč jsi učinila něco takového?" "Já za to nemohu," odpověděla žena. "To had, kterého jsi stvořil, mne podvedl."
14
Nato se Hospodin Bůh obrátil k hadovi a řekl: "Poneseš trest za to, že ses stal satanovým nástrojem. Budeš vyvrhelem v říši zvířat, a po celý svůj život se budeš po břiše plazit v prachu a špíně.
15
Mezi tebou a ženou vzbudím nepřátelství a mezi tvými i jejími potomky zažehnu nenávist. Její potomek ti však nakonec rozdrtí hlavu, kdežto ty jemu jen poraníš patu."
16
Potom Bůh opět promluvil k ženě: "I ty však budeš trpět. Znásobím tvé trápení v těhotenství a budeš rodit v bolestech. Budeš toužit po svém muži, ale on nad tebou bude vládnout."
17
Nakonec promluvil Bůh k Adamovi: "Protože jsi uposlechl hlasu své ženy a snědl jsi ovoce, které jsem ti zakázal jíst, bude kvůli tobě celá země prokleta. Po celý svůj život budeš mít jen trápení.
18
Půda ti bude plodit samé trní a bodláčí, budeš jíst trávu a byliny, které jsem dal původně zvířatům.
19
V potu tváře budeš pro sebe ze země dobývat obživu a nakonec zemřeš a pohřbí tě do země, ze které jsi byl stvořen. Prach jsi a v prach se navrátíš."
20
Adam pak své ženě dal jméno Eva (to znamená - dávající život), protože se stala pramatkou všech lidí, kteří kdy na zemi žili.
21
Potom Hospodin oblekl Adama a Evu do kožených suknic, aby nebyli nazí.
22
Když se toto všechno událo, Hospodin Bůh řekl: "Nyní je člověk jako jeden z nás, zná dobré i zlé. Nelze již připustit, aby nadále jedl ovoce ze stromu života a žil věčně."
23
Proto Hospodin Bůh vypověděl Adama i Evu ze zahrady v Edenu a poslal je obdělávat půdu, ze které sami vzešli.
24
Poté, co je vypověděl, postavil východně od zahrady dva anděly - cheruby s hořícími meči, aby neustále střežili přístup ke stromu života.
← Chapter 2
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 35
Chapter 36
Chapter 37
Chapter 38
Chapter 39
Chapter 40
Chapter 41
Chapter 42
Chapter 43
Chapter 44
Chapter 45
Chapter 46
Chapter 47
Chapter 48
Chapter 49
Chapter 50
Chapter 4 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50