bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech SNC
/
Genesis 18
Genesis 18
Czech SNC
← Chapter 17
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 35
Chapter 36
Chapter 37
Chapter 38
Chapter 39
Chapter 40
Chapter 41
Chapter 42
Chapter 43
Chapter 44
Chapter 45
Chapter 46
Chapter 47
Chapter 48
Chapter 49
Chapter 50
Chapter 19 →
1
Za nějakou dobu se Hospodin ukázal Abrahamovi znovu, tentokrát přímo v dubovém háji v Mamre, kde Abraham bydlel s celou svou rodinou ve stanech. Celý příběh se tehdy odehrál asi takto: Jednou v létě seděl Abraham v odpoledním žáru před svým stanem,
2
když náhle spatřil, jak k němu přicházejí tři muži. Rychle vstal a běžel jim vstříc, aby je jaksepatří uvítal. Poklonil se před nimi až k zemi
3
a řekl: "Pánové, zastavte se na chvilku na vaší cestě a přijměte mé pozvání k pohoštění.
4
Dám přinést vodu, abyste si mohli po dlouhé chůzi zchladit nohy.
5
Odpočinete si, posilníte se a občerstvíte ve stínu stromů. Přijměte prosím ode mne tuto laskavost a pak můžete pokračovat dál." Poutníci s Abrahamovou nabídkou souhlasili a s potěšením přijali pozvání.
6
Abraham tedy rychle poručil své ženě Sáře, aby pro všechny ihned upekla dostatek čerstvého chleba.
7
Sám pak ze svého stáda vybral nejlepší mladé dobytče a svému mládenci přikázal, aby je rychle porazil a připravil.
8
Když bylo vše přichystáno, vzal hotové pokrmy, máslo a mléko a předložil je hostům, aby se v klidu ve stínu stromů posilnili.
9
Zatímco jedli, zeptali se Abrahama, kde má svou ženu. Odpověděl jim, že odpočívá ve stanu.
10
Nato mu jeden z nich řekl: "Do roka tvá žena Sára porodí syna."
11
11-12 Abraham i Sára však už byli v pokročilém věku, kdy člověk ztrácí schopnost mít děti, a proto když Sára ve stanu zaslechla, že by měla mít dítě, v duchu se zasmála a řekla si: "Já že bych měla na stará kolena otěhotnět? To není možné ani ve snu. Vždyť i můj manžel je stařec."
12
***
13
Vtom však Hospodin řekl Abrahamovi: "Pročpak se Sára směje tomu, co jsem ti řekl? Proč nevěří, že je možné v jejím věku porodit dítě?
14
Je to snad pro Hospodina nějaký problém? Jak jsem už řekl, za devět měsíců bude mít Sára syna."
15
Když to Sára slyšela, zalekla se a svůj smích začala zapírat. Hospodin však dobře věděl, jak to bylo.
16
Po jídle se muži zvedli a zamířili dále k Sodomě. Abraham s nimi šel kus cesty, aby je vyprovodil.
17
Nato si Hospodin řekl: "Mám před Abrahamem tajit, jaký úmysl mám se Sodomou?
18
Vždyť jsem mu slíbil, že se stane praotcem mnohých národů a že celý svět v něm dojde požehnání.
19
Vyvolil jsem ho, aby jako můj důvěrný přítel ukazoval správnou cestu svým potomkům a dbal na spravedlnost, aby mohlo být splněno vše, co jsem slíbil."
20
Proto Hospodin Abrahamovi řekl: "Vím, že obyvatelé Sodomy a Gomory jsou plni zla a násilí.
21
Rozhodl jsem se proto sestoupit, abych se přesvědčil, jak se věci mají a odplatil jim podle toho, jak si skutečně zaslouží."
22
22-23 Zatímco muži pokračovali dále k Sodomě, Abraham zůstal stát před Hospodinem a zeptal se ho: "Nechceš snad spolu s viníky zničit i ty, kdo jsou spravedliví?
23
***
24
24-25 Předpokládejme, že se v tom městě najde padesát nevinných. Budeš snad i potom chtít s tímto městem nadobro skoncovat a zahubit společně zlé i dobré? Neušetříš je pro těch padesát nevinných? Jaká by v tom pak byla spravedlnost, kdyby dobří dostali stejnou odplatu jako ti, co jednají zle. Tak ty přece nejednáš, že ne? Neměl by snad soudce celého světa jednat nanejvýš spravedlivě?"
25
***
26
Hospodin Abrahamovi odpověděl: "Najde-li se tam skutečně padesát spravedlivých, odpustím kvůli nim celému městu."
27
Abraham však pokračoval: "Vím, že jsem jen obyčejný prach a popel, ale přesto bych se ještě rád zeptal.
28
Co když bude do těch padesáti chybět třeba jen pět lidí? Zničíš pak kvůli pouhým pěti lidem celé město?" "Najdu-li tam i těch čtyřicet pět," odvětil Hospodin, "ani potom to město nezahladím."
29
Abraham však pokračoval dále: "Ale co když jich tam bude jen čtyřicet?" "Ani kvůli čtyřiceti to město nezničím," odpověděl znovu Hospodin.
30
"Nerad bych tě rozhněval, můj Pane," pokračoval Abraham. "Je však možné, že se jich tam nenajde více než třicet. Co uděláš potom?" "Najdu-li tam třicet spravedlivých, město nezničím," odvětil Hospodin.
31
Abraham se však znovu zeptal: "No dobrá, a co když jich bude jen dvacet?" "Bude-li jich dvacet, město kvůli nim nezahladím," odpověděl trpělivě Hospodin.
32
"Dovol mi tedy, Pane, položit ještě poslední otázku. Možná, že se jich tam najde pouhých deset. Co učiníš potom?" Nato mu Hospodin opět odpověděl: "Nezničím je ani kvůli těm deseti."
33
Když Hospodin domluvil, vrátil se Abraham ke svému stanu.
← Chapter 17
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 35
Chapter 36
Chapter 37
Chapter 38
Chapter 39
Chapter 40
Chapter 41
Chapter 42
Chapter 43
Chapter 44
Chapter 45
Chapter 46
Chapter 47
Chapter 48
Chapter 49
Chapter 50
Chapter 19 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50