bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech SNC
/
Job 3
Job 3
Czech SNC
← Chapter 2
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 35
Chapter 36
Chapter 37
Chapter 38
Chapter 39
Chapter 40
Chapter 41
Chapter 42
Chapter 4 →
1
Pak promluvil Jób a proklel den svého narození:
2
2-3 "Prokletý den, kdy jsem se narodil, prokletá noc, kdy jsem byl počat!
3
***
4
Ať jsou navěky zapomenuty, ať je Bůh škrtne a pohřbí ve věčné temnotě!
5
Ano, ať zmizí ve tmách a temný mrak je zahalí!
6
Ať jsou navždy vymazány z kalendáře, ze svého měsíce i roku!
7
7-8 Kéž ta noc byla neplodná, kéž v ní nebylo žádné rozkoše! Kéž ji proklejí znalci zaklínání,
8
***
9
aby se její hvězdy zatměly a nikdy nad ní nevzešlo ráno!
10
Kéž je prokleta za to, že dopustila mé početí a přivedla mě na svět, kde mě čekalo tohle trápení!
11
11-12 Proč jsem nezemřel při porodu, proč mě nechali žít? Proč mě kojila má matka?
12
***
13
Mohl jsem teď mít pokoj, v klidu jsem mohl spát,
14
14-15 stejně jako králové a knížata s celou jejich slávou, jako velmožové s hrady plnými zlata a stříbra!
15
***
16
Kéž jsem se narodil mrtvý, nikdy se nenadechl a nikdy neuviděl světlo!
17
Vždyť mrtvý už nemůže napáchat nic zlého a unavený dojde v smrti odpočinku!
18
Vězňům se uleví, už nemusejí poslouchat křik dozorců.
19
Bohatí i chudí jsou si tam rovni, otrok je svobodný od svého pána.
20
20-21 Ach, proč dostávají život ubožáci, když je tak plný hořkosti? Když touží po smrti jako hladový po jídle?
21
***
22
Jaká úleva, když konečně spočinou v hrobě!
23
Proč se rodí člověk, jemuž je Bohem určeno trpět a zoufat si?
24
Pro samé vzdychání nedokážu pozřít sousto, nářek ze mne prýští jako pramen vody.
25
25-26 Čeho jsem se vždycky bál, to mě postihlo.
26
***
27
Nijak jsem si nehověl ani nelenošil, a přece na mě dopadla zhouba."
← Chapter 2
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 35
Chapter 36
Chapter 37
Chapter 38
Chapter 39
Chapter 40
Chapter 41
Chapter 42
Chapter 4 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42