bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech SNC
/
Job 32
Job 32
Czech SNC
← Chapter 31
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 35
Chapter 36
Chapter 37
Chapter 38
Chapter 39
Chapter 40
Chapter 41
Chapter 42
Chapter 33 →
1
Ti tři mlčeli, když viděli, že Jób trvá na své bezúhonnosti.
2
Jóbovo umíněné přesvědčení, že Bůh ho trestá nespravedlivě, protože se ničím neprovinil, však rozhněvalo Elíhúa, syna Bera keela Búzského z rodu Rámova.
3
Zlobil se však i na jeho tři přátele, protože mu nedovedli dát správnou odpověď, a přesto ho odsuzovali.
4
Elíhú až dosud mlčel, protože byl mladší než ostatní.
5
Když teď však viděl, že jsou s argumenty v koncích, už to nevydržel
6
a chopil se slova: "Jsem proti vám mládě, proto jsem se neodvážil míchat se do vašeho rozhovoru.
7
Říká se, že čím starší člověk, tím je moudřejší a tím spíš může poučovat druhé.
8
8-9 Ale není to věk, co dává člověku moudrost. Ani starci nerozumějí. Komu není dána shůry, vdechnuta Všemohoucím, ten lety nezmoudří.
9
***
10
Poslouchejte mě teď chvíli, řeknu vám svůj názor.
11
11-12 Čekal jsem celou tu dobu, pozorně poslouchal vaše vývody, ale nikomu z vás se nepovedlo usvědčit Jóba z hříchu ani dát mu věcnou odpověď. Na Jóba prostě nemáte.
12
***
13
Kam se poděla vaše moudrost? A neschovávejte se za výmluvu, že jenom Bůh dokáže usvědčit hříšníka!
14
Ač mě Jób nežádal o odpověď, odpovím mu, ale jako vy nikoli.
15
Zmateně tady sedíte a ztratili jste řeč.
16
16-17 Tak jsem se rozhodl, že dál už mlčet nebudu a řeknu k tomu svoje.
17
***
18
Vře to ve mně, musí to ven.
19
Připadám si jako kvasný sud, jenjen se roztrhnout.
20
Musím promluvit, ať se mi uleví.
21
Nebojte se, nikoho nechci urážet ani nikomu pochlebovat. Řeknu to přesně tak, jak to vidím, jinak ať mě Bůh ztrestá.
← Chapter 31
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 35
Chapter 36
Chapter 37
Chapter 38
Chapter 39
Chapter 40
Chapter 41
Chapter 42
Chapter 33 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42