bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech SNC
/
Job 30
Job 30
Czech SNC
← Chapter 29
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 35
Chapter 36
Chapter 37
Chapter 38
Chapter 39
Chapter 40
Chapter 41
Chapter 42
Chapter 31 →
1
Ale teď? Holobrádkové se mi posmívají, takoví, jejichž otcům bych nesvěřil ani svého psa.
2
K čemu je mi jejich síla, když jim práce nevoní?
3
Raději se potloukají, živoří na poušti,
4
živí se kořínky a lebedou.
5
Z obce je vyhnali jako prachsprosté zloděje,
6
tak se zabydleli v jeskyních a slujích mezi skalisky.
7
Hýkají v křoví jako dobytek, tlačí se před nepohodou pod převis.
8
Z jejich synů nevyrostlo nic lepšího, samí vyvrhelové a chamraď.
9
A tihle si teď ze mě udělali terč svých popěvků! Hrdinu svých anekdot!
10
Vyhýbají se mi jako prašivému a plivají mi do tváře!
11
Bůh mě pokořil, takže mě týrají docela bez zábran.
12
Ta chátra po mně šlape, podráží mi nohy, strojí pasti na cestě.
13
Proč by si do mě nekopli, když vědí, že se mě nikdo nezastane?
14
Shlukli se na mě jako sršni, jak supové na mrtvolu.
15
Můj život je jedna hrůza. Vrhli se na mě nelítostně, mou důstojnost vláčí v prachu.
16
Srdce mi puká, upadám do bezedné deprese.
17
V noci oko nezamhouřím, jak mě bolest hlodá v kostech.
18
Házím sebou ze strany na stranu, div se v těch hadrech neudusím.
19
Bůh mě srazil do bláta, nejsem už víc než prach a popel.
20
Bože, křičím k tobě, proč mi neodpovídáš? Stojím tu před tebou, ani se na mě nepodíváš.
21
Proč mě tak krutě pronásleduješ, nepříteli můj? Proč všechno to důmyslné mučení?
22
Hodils mě jak zrnko prachu do vichru, unáší mě to nevím kam.
23
Vím jen, že mě obracíš ke smrti, kde se protnou cesty všeho tvorstva.
24
Proč pořád bušíš do té bídné trosky, která už stěží dokáže volat o milost? Mám snad k tobě přestat volat o milost?
25
Copak jsem se dost nenaplakal za všechny ubožáky, neprolil dost slz za zbědované?
26
Čekal jsem, že přijde úleva. Místo toho přišla ještě větší bída. Čekal jsem světlo, přišla tma.
27
V mém nitru všechno vře, utrpení stíhá utrpení.
28
Tvář mi ztmavla, volám o pomoc uprostřed davu.
29
Ale zrovna tak bych mohl volat uprostřed pouště, kde vyje šakal, a bratřit se s pštrosem.
30
Kůži mám spálenou a kosti mi stravuje horečka.
31
Harfu jsem vyměnil za nářek a flétnu za pláč.
← Chapter 29
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 25
Chapter 26
Chapter 27
Chapter 28
Chapter 29
Chapter 30
Chapter 31
Chapter 32
Chapter 33
Chapter 34
Chapter 35
Chapter 36
Chapter 37
Chapter 38
Chapter 39
Chapter 40
Chapter 41
Chapter 42
Chapter 31 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42