bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech Bible (COL) Dr. Rudolf Col (1947)
/
Mark 10
Mark 10
Czech Bible (COL) Dr. Rudolf Col (1947)
← Chapter 9
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 11 →
1
Když se odtud odebral, přišel do judského území za Jordánem. I scházely se k němu opět zástupy a On je učil, jak to měl ve zvyku.
2
Tu přistoupili k němu farizeové s otázkou, pokoušejíce jej: „Je dovoleno muži propustiti svou manželku?“
3
On jim odpověděl takto: „Co vám přikázal Mojžíš?“
4
Oni řekli: „Mojžíš dovolil napsati propustný lístek a propustit.“
5
Ježíš jim odpovídá: „Pro tvrdost vašeho srdce napsal vám ten příkaz.
6
Na počátku stvoření však stvořil Bůh lidi jako muže a ženu.
7
Proto opustí člověk otce svého a matku svou a přilne k své manželce,
8
a ti dva budou jedním tělem. Nejsou tedy již dva, nýbrž jedno tělo.
9
Proto, co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!“
10
Ale v domě se ho zase otázali učedníci na tu věc.
11
Řekl jim: „Kdokoliv propustí svou manželku a pojme jinou, cizoloží proti ní;
12
a propustí-li žena svého muže a vdá se za jiného, cizoloží.“
13
I přiváděli mu dítky, aby se jich dotkl. Učedníci však domlouvali těm, [kteří je k němu nesli].
14
Ale Ježíš vida je, zamrzel se nad tím a řekl jim: „Nechte dítky přijíti ke mně a nebraňte jim, neboť takovým patří království Boží!
15
Vpravdě pravím vám: Kdo nepřijme království Boží jako dítko, nevejde do něho.“
16
I bral je na lokty, vkládal na ně ruce a žehnal jim.
17
Když pak vyšel na cestu, přiběhl kdosi, poklekl před ním a tázal se ho: „Mistře dobrý, co mám činiti, abych dosáhl života věčného?“
18
Ježíš mu odvětil: „Proč mě nazýváš dobrým? Nikdo není dobrý kromě jediného Boha.
19
Přikázání znáš: Nezabiješ, nezcizoložíš, nepokradeš, nepromluvíš křivé svědectví, nepodváděj, cti otce svého a matku svou!“
20
On mu odpověděl: „Mistře, to všechno jsem zachovával od svého mládí.“
21
Tu Ježíš pohleděl naň laskavě a řekl mu: „Jednoho se ti ještě nedostává: Jdi, prodej, co máš, a dej. chudým, a budeš míti poklad v nebi; a přijď a následuj mě!“
22
Ale on se zarmoutil pro to slovo a odešel smutně, neboť měl mnoho majetku.
23
I rozhlédl se Ježíš a řekl svým učedníkům: „Jak těžko vejdou do království Božího ti, kteří mají statky!“
24
Učedníci žasli nad jeho slovy, ale Ježíš promluvil k nim opět takto: „Synáčkové, jak těžko je vejiti do království Božího těm, kteří doufají ve statky!
25
Snáze projde velbloud uchem jehly, než boháč vejde do království Božího.“
26
I divili se tím více a říkali si vespolek: „Kdo tedy může býti spasen?“
27
A Ježíš pohleděl na ně a řekl: „U lidí je to nemožné, ne však u Boha; neboť u Boha je všechno možné.“
28
Tu mu řekl Petr: „Hle, my jsme opustili všecko a šli jsme za tebou.“
29
Ježíš odpověděl: „Vpravdě pravím vám: Každý, kdo opustí dům nebo bratry nebo sestry nebo otce nebo matku nebo děti nebo pole pro mne a pro evangelium,
30
dostane stokrát tolik: nyní v tomto čase domy, bratry, sestry, matky, děti a pole, i přes pronásledování, a v budoucím věku život věčný.
31
Mnozí pak první budou posledními a poslední prvními.“
32
Byli pak na cestě k Jerusalemu. Ježíš spěchal před nimi, takže žasli a šli za ním se strachem. Pak vzal opět dvanáct k sobě a počal jim vypravovati, co ho potká:
33
„Hle, ubíráme se do Jerusalema a Syn člověka bude vydán velekněžím a zákoníkům [a starším]. Ti jej odsoudí na smrt a vydají ho pohanům.
34
I budou se mu posmívat, plivat na něj, bičovat ho a pak ho zabijí; ale třetího dne vstane z mrtvých.“
35
Tu přistoupí k němu Jakub a Jan, synové Zebedeovi, a praví mu: „Mistře, přejeme si, abys nám splnil, o cokoliv tě poprosíme.“
36
On jim řekl: „Co chcete, abych vám učinil?“
37
Oni řekli: „Dopřej nám, abychom v tvé slávě seděli jeden po tvé pravici a druhý po tvé levici!“
38
Ale Ježíš jim řekl: „Nevíte, oč prosíte. Můžete píti kalich, který já piji, anebo býti pokřtěni křtem, kterým já jsem křtěn?“
39
Oni mu řekli: „Můžeme.“ Ježíš jim řekl: „Kalich, který já piji, budete píti, a křtem, kterým já jsem křtěn, budete pokřtěni,
40
avšak seděti po mé pravici nebo po mé levici není mou věcí dáti vám, nýbrž je to pro ty, pro které je to připraveno.“
41
A když to uslyšelo deset (ostatních), počali se mrzeti na Jakuba a Jana.
42
Ale Ježíš je zavolal a pravil jim: „Víte, že ti, kteří se uznávají za vládce národů, nad nimi panují, a že jejich velmoži uplatňují proti nim svou moc.
43
Tak to však nesmí býti mezi vámi. Ale kdo chce býti mezi vámi větší, budiž vaším služebníkem;
44
a kdo chce býti mezi vámi první, budiž sluhou všech!
45
Neboť ani Syn člověka nepřišel, a by mu bylo slouženo, nýbrž aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za mnohé.“
46
I přicházejí do Jericha. A když vycházel z Jericha se svými učedníky a s velikým zástupem, seděl u cesty slepý žebrák Bartimeus, syn Timeův.
47
Když uslyšel, že je to Ježíš Nazaretský, počal volati: „Ježíši, Synu Davidův, smiluj se nade mnou!“
48
I domlouvali mu mnozí, aby mlčel; ale on tím hlasitěji volal: „Synu Davidův, smiluj se nade mnou!“
49
Ježíš se zastavil a dal si ho zavolati. I volají slepce, řkouce mu: „Buď dobré mysli; vstaň, volá tě!“
50
Odhodil plášť, vyskočil a přišel k němu.
51
Ježíš k němu promluvil: „Co chceš, abych ti učinil?“ Slepec mu řekl: „Mistře, ať vidím!“
52
Ježíš pak mu řekl: „Jdi, tvá víra tě uzdravila!“ Hned prohlédl a šel za ním tou cestou.
← Chapter 9
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 11 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16