bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech Bible (COL) Dr. Rudolf Col (1947)
/
Mark 12
Mark 12
Czech Bible (COL) Dr. Rudolf Col (1947)
← Chapter 11
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 13 →
1
I počal jim mluviti v podobenstvích: „Jeden člověk založil vinici; ohradil ji plotem, vykopal v ní lis, postavil strážní vížku a pronajal vinici vinařům. Potom odcestoval.“
2
„Když přišel čas, poslal k vinařům služebníka, aby přijal od vinařů z užitku vinice.
3
Ale oni ho chytili, zmrskali a propustili s prázdnou.
4
I poslal k nim zase jiného služebníka; toho zranili na hlavě a potupili.
5
A opět poslal jiného, toho však zabili; a ještě mnoho jiných; a z těch jedny zmrskali, jiné usmrtili.
6
Měl tedy ještě jediného milovaného syna; i toho poslal k mim naposled a řekl:,Zastydí se před mým synem.'
7
Ale vinaři si řekli vespolek:,To je dědic! Pojďme, zabijme ho, a dědictví bude naše.'
8
I uchopili ho, zabili a vyhodili ven z vinice.
9
Co tedy učiní pán vinice? Přijde a zahubí vinaře a dá vinici jiným.
10
Copak jste nečetli Písmo o tom:,Kámen, který zavrhli stavitelé, stal se kamenem úhelným.
11
Od Pána se to stalo a je to podivné v našich očích'?“
12
I snažili se ho zajmouti, ale báli se lidu; poznali totiž, že to podobenství vztahoval na ně. A nechali ho a odešli odtud.
13
I poslali k němu některé z farizeů a herodovců, aby ho polapili v řeči.
14
Ti přišli a pravili mu: „Mistře, víme, že jsi pravdomluvný a nedbáš na nikoho, neboť nehledíš na osobu lidskou, nýbrž podle pravdy učíš cestě Boží. Sluší se platiti císaři daň, či jí nemáme platiti?“
15
Ale On, znaje jejich pokrytectví, řekl jim: „Proč mě pokoušíte? Podejte mi denár, ať se podívám!“
16
Oni mu jej podali. I řekl jim: „Čí je tento obraz i nápis?“ Dí jemu: „Císařův.“
17
Ježíš pak jim řekl: „Dávejte tedy, co je císařovo, císaři; a co je Božího, Bohu!“ I divili se mu.
18
Přišli k němu saduceové, kteří tvrdí, že není zmrtvýchvstání, a tázali se ho:
19
„Mistře, Mojžíš nám napsal:,Zemře-li něčí bratr a zanechá-li po sobě manželku, ale nezanechá žádné děti, ať si jeho bratr vezme jeho manželku a zplodí svému bratru potomstvo!'
20
Bylo pak sedm bratrů: První si vzal manželku a zemřel bez potomstva.
21
I vzal si ji druhý, ale zemřel; a ani on nezanechal potomstvo; a třetí taktéž.
22
A tak všech sedm [si ji vzalo za manželku a] nezanechali potomstvo. Naposledy ze všech zemřela i žena.
23
Čí z nich tedy bude žena při vzkříšení, až vstanou z mrtvých? Neboť všech sedm ji mělo za manželku.“
24
Odpověděl jim Ježíš: „Zdaž se nemýlíte proto, že neznáte Písma ani moc Boží?
25
Neboť až vstanou z mrtvých, nebudou se ani ženit, ani vdávat, nýbrž budou jako andělé v nebesích.
26
A o zmrtvýchvstání jste nečetli v knize Mojžíšově,při keři', jak mu Bůh prohlásil:,Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jakubův'?
27
Není přece Bohem mrtvých, nýbrž živých. Vy se tedy velmi mýlíte.“
28
I přistoupil jeden ze zákoníků, který je slyšel, jak se ho dotazovali, a protože viděl, že jim správně odpověděl, otázal se ho: „Které přikázání je ze všech první?“
29
Ježíš mu odpověděl: „První ze všech přikázání jest:,Slyš, izraelský národe! Hospodin, Bůh tvůj, je Bůh jediný;
30
proto miluj Pána, Boha svého, z celého srdce svého a z celé duše své a ze vší mysli své a ze vší síly své!' [To jest první přikázání.]
31
Druhé pak je mu podobné:,Miluj bližního svého jako sebe samého!' Jiného přikázáni většího nad tato není.“
32
I řekl mu zákoník: „Správně, Mistře! Podle pravdy jsi pověděl, že je jeden [Bůh] a že není jiného kromě něho;
33
a že milovati ho z celého srdce a z celého rozumu [a z celé duše] a ze vší síly, a milovati bližního jako sebe samého je větší než všechny celopaly a oběti.“
34
Ježíš vida, že odpověděl moudře, řekl mu: „Nejsi daleko od království Božího.“ A již se ho nikdo neosmělil otázati.
35
A když Ježíš učil v chrámě, pravil: „Jak to, že praví zákoníci, že Mesiáš je syn Davidův?
36
Vždyť David sám praví v Duchu svatém:,Řekl Hospodin mému Pánu: Seď po mé pravici, dokud nedám tvé nepřátele za podnož tvým nohám!'
37
David tedy sám jej nazývá Pánem; jak může býti jeho synem?“ Četný zástup rád ho poslouchal.
38
I pravil jim při svém učení: „Varujte se zákoníků, kteří se zálibou chodí v dlouhých řízách a libují si, když je na náměstí pozdravují,
39
a rádi sedí v prvních stolicích v synagogách a na čestných místech při hostinách.
40
Na mizinu přivádějí domy vdov pod záminkou dlouhého modlení. Ty stihne přísnější soud!“
41
A Ježíš se posadil proti chrámové pokladnici a pozoroval, jak lidé do pokladnice házejí peníze. Mnozí boháči házeli mnoho.
42
Přišla pak jedna chudá vdova a hodila tam dva grošíky, to jest jeden halíř.
43
I povolal k sobě své učedníky a řekl jim: „Vpravdě pravím vám: Tato chudá vdova dala více než všichni, kteří házeli do pokladnice;
44
neboť všichni házeli ze svého přebytku, tato však dala ze svého nedostatku všechno, co měla, všechen svůj majetek.“
← Chapter 11
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 13 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16