bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech Bible (COL) Dr. Rudolf Col (1947)
/
Mark 9
Mark 9
Czech Bible (COL) Dr. Rudolf Col (1947)
← Chapter 8
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 10 →
1
Po šesti dnech vzal Ježíš Petra, Jakuba a Jana a vedl je samotné na vysokou horu do ústraní. Tam se před nimi proměnil.
2
I zaskvěla se jeho roucha a velmi zbělela jako sníh, jak je žádný bělič na zemi nemůže vybíliti.
3
A zjevil se jim Eliáš s Mojžíšem a rozmlouvali s Ježíšem.
4
A Petr řekl Ježíšovi: „Mistře, dobře je nám zde! Udělejme tři stánky: tobě jeden, Mojžíšovi jeden a Eliášovi jeden!“
5
Nevěděl totiž, co mluví, neboť byli polekáni.
6
I udělal se oblak a zastiňoval je, a z oblaku zazněl hlas: „Tento je můj milý Syn, toho poslouchejte!“
7
A když se náhle kolem rozhlédli, neviděli již nikoho, jenom samotného Ježíše u sebe.
8
Když sestupovali s hory, přikázal jim, aby nikomu o tom, co viděli, nepovídali; teprve až vstane Syn člověka z mrtvých.
9
I podrželi si tu věc u sebe, ač uvažovali, co to znamená „až vstane z mrtvých.“
10
I tázali se ho: „Proč tedy říkají [farizeové a] zákonici, že napřed má přijíti Eliáš?“
11
On pak jim odpověděl: „Eliáš přijde napřed a napraví všechno. A co je psáno o Synu člověka, že má mnoho trpěti a býti opovržen?
12
Ale pravím vám: Eliáš již přišel a učinili mu, co se jim zlíbilo, jak je to o něm psáno.“
13
A když přišel k svým učedníkům, spatřil veliký zástup a okolo nich i zákoníky, jak se s nimi hádají.
14
Jakmile všechen lid spatřil Ježíše, užasl a polekal se; pak běželi k němu a vítali ho.
15
I otázal se jich: „Oč se hádáte mezi sebou?“
16
Jeden ze zástupu mu odpověděl: „Mistře, přivedl jsem k tobě svého syna, má němého ducha
17
a ten jím trhá, kdekoliv ho uchopí, takže sliní a skřípe zuby a ztrne. I řekl jsem tvým učedníkům, aby ho vymítli, ale nemohli.“
18
On jim řekl: „Ó pokolení nevěřící, jak dlouho mám býti s vámi? Jak dlouho mám vás trpěti? Přiveďte ho ke mně!“
19
I přivedli ho. A jakmile ho zlý duch spatřil, hned chlapcem zalomcoval; a on padl na zem, válel se a slinil.
20
I otázal se jeho otce: „Jak je tomu dávno, co se mu to stalo?“ On praví: „Od dětství.
21
Už často ho shodil i do ohně a do vody, aby ho zahubil. Ale zmůžeš-li něco, pomoz nám, slituj se nad námi!“
22
Ježíš mu řekl: „Můžeš-li věřiti, všechno je možno věřícímu.“
23
A hned otec toho chlapce zvolal se slzami: „Věřím, [Pane,] pomoc mé nedůvěře!“
24
Když Ježíš viděl, že se lid sbíhá, přikázal přísně nečistému duchu slovy: „Duchu zlý a němý, já ti rozkazuji, vyjdi z něho a již do něho nevcházej!“
25
I vykřikl, prudce chlapcem zalomcoval a vyšel z něho. On byl jako mrtev, takže mnozí pravili: „Zemřel.“
26
Ale Ježíš ho vzal za ruku, pozdvihl ho, a on vstal.
27
Když pak vešel do domu, tázali se ho v soukromí jeho učedníci: „Proč my jsme ho nemohli vymítnouti?“
28
On jim řekl: „Takový druh nemůže vyjíti ničím jiným, leda modlitbou [a postem].“
29
Když pak odtud vyšli, ubírali se dále Galilejí, ale nechtěl, aby někdo o tom věděl.
30
Učil pak své učedníky a mluvil k nim: „Syn člověka bude vydán v ruce lidí; a zabijí ho, a když bude zabit, vstane třetího dne z mrtvých.“
31
Ale oni nerozuměli tomu slovu, báli se ho však otázat.
32
I přišli do Kafarnaa. Když byli v domě, tázal se jich: „O čem jste cestou rozmlouvali?“
33
Oni však mlčeli; neboť se cestou mezi sebou hádali, kdo z nich je větší.
34
I posadil se a povolav k sobě dvanáct, řekl jim: „Chce-li kdo býti prvním, buď ze všech posledním a služebníkem všech!“
35
A vzal dítě, posadil je mezi ně, a objav dítě, řekl jim:
36
„Kdo přijme jedno z takových dětí ve jménu mém, mne přijímá; a kdo mne přijímá, nepřijímá mne, nýbrž Toho, který mě poslal.“
37
I řekl k němu Jan: „Mistře, viděli jsme, jak kdosi v tvém jménu vymítá zlé duchy; poněvadž však s námi nechodí, bránili jsme mu.“
38
Ježíš však řekl: „Nebraňte mu, neboť nikdo, kdo ve jménu mém činí divy, nemůže hned nato zle mluviti o mně!
39
Neboť kdo není proti vám, je pro vás.
40
Vždyť každý, kdo vám podá ve jménu mém číši vody k pití, protože jste Kristovi, vpravdě pravím vám, že neztratí svou odměnu.“
41
„A kdo by pohoršil jednoho z těchto maličkých, kteří věří [ve mne], tomu by bylo lépe, aby byl uvázán mlýnský kámen na jeho hrdlo a s ním aby byl uvržen do moře.
42
A pohoršuje-li tě tvá ruka, utni ji; lépe je ti vejíti do života bez ruky, než s oběma rukama odejíti do pekla v neuhasitelný oheň,
43
[kde jejich červ neumírá a oheň nehasne].
44
A pohoršuje-li tě tvá noha, utni ji; lépe je ti vejiti do života věčného chromému, než s oběma nohama býti uvržen do pekla [v neuhasitelný oheň,
45
kde jejich červ neumírá a oheň nehasne].
46
A pohoršuje-li tě tvé oko, vyloupni je; lépe je ti s jedním okem vejiti do království Božího, než s oběma očima býti uvržen do pekelného ohně,
47
kde jejich červ neumírá a oheň nehasne.
48
Neboť každý bude osolen ohněm [a každá oběť bude osolena solí].“
49
„Užitečná věc je sůl. Stane-li se však sůl neslanou, čím ji osolíte? Mějte v sobě sůl a zachovávejte pokoj mezi sebou!“
← Chapter 8
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 10 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16