bible
ra
🌐 Language
English
Español
Français
Deutsch
Português
Italiano
Nederlands
Русский
中文
日本語
한국어
العربية
Türkçe
Tiếng Việt
ไทย
Indonesia
All Languages
Home
/
Czech
/
Czech Bible (SKRABAL) 1951 - Dr Pavel Škrabal
/
Luke 10
Luke 10
Czech Bible (SKRABAL) 1951 - Dr Pavel Škrabal
← Chapter 9
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 11 →
1
Potom ustanovil Pán ještě jiných dvaasedmdesát a poslal je po dvou před sebou do každého města a na každé místo, kam chtěl sám přijít.
2
A řekl jim: „Žeň je sice hojná, ale dělníků málo. Proste tedy Pána žně, aby poslal dělníky na svou žeň.
3
Jděte! Hle, posílám vás jako ovce mezi vlky.
4
Nenoste měšec, ani mošnu, ani opánky a cestou nikoho nepozdravujte.
5
A když vejdete do některého domu, nejdříve řekněte: 'Pokoj tomuto domu!'
6
A bude-li tam kdo přístupný pokoji, váš pokoj na něm spočine; jinak se vrátí k vám.
7
V tom domě pak zůstávejte a jezte a pijte, co mají, neboť dělník je hoden své mzdy. Nepřecházejte z domu do domu!
8
A když vejdete do některého města a přijmou vás, jezte, co se vám předkládá;
9
uzdravujte nemocné, kteří jsou v něm, a říkejte jim: 'Přiblížilo se k vám Boží království!'
10
Když však vejdete do některého města, a nepřijmou vás, vyjděte na jeho ulice a řekněte:
11
'I prach z vašeho města, který se nám přichytil na nohou, vám setřásáme. To však vězte, že Boží království se přiblížilo!'
12
Pravím vám, že Sodomě bude v onen den snesitelněji než onomu městu\.
13
„Běda ti, Korozaine! Běda ti, Bethsaido! Neboť kdyby se byly v Tyru a Sidonu udály ty zázraky, jaké se staly ve vás, dávno by seděly v žíni a popelu a kály by se.
14
Ale Tyru a Sidonu bude na soudu snesitelněji než vám.
15
A ty, Kafarnaum! Což se až do nebe vypneš? Až do pekla klesneš.
16
Kdo vás slyší, mne slyší, a kdo vámi pohrdá, mnou pohrdá; ale kdo pohrdá mnou, pohrdá tím, který mě poslal“.
17
Těch dvaasedmdesát se vrátilo s radostí a pravili: „Pane, také zlí duchové se nám podrobují v tvém jménu!“
18
A řekl jim: „Viděl jsem satana padat s nebe jako blesk.
19
Hle, dal jsem vám moc šlapat po hadech, štírech a po veškeré nepřítelově moci, a nic vám neuškodí.
20
Ale neradujte se proto, že se vám podrobují duchové, nýbrž (z toho) se radujte, že vaše jména jsou zapsána v nebesích.“
21
V té chvíli zajásal v Duchu svatém a řekl: „Velebím tě, Otče, Pane nebe i země, žes ukryl tyto věci před moudrými a učenými a zjevils je maličkým. Ano, Otče, protože se ti tak zalíbilo.
22
Všechno mi bylo dáno od mého Otce. A nikdo nezná, kdo je Syn, kromě Otce, a kdo je Otec, kromě Syna a toho, komu by (to) chtěl Syn zjevit.“
23
A obrátil se k učedníkům a v soukromí řekl: „Blažené oči, které vidí, co vy vidíte.
24
Neboť vám pravím, že si mnoho proroků a králů přálo vidět, co vidíte vy, a neviděli, a slyšet, co vy slyšíte, a neslyšeli“.
25
A hle, jeden znalec Zákona povstal a zkoušel ho takto: „Mistře, co mám dělat, abych získal věčný život? “
26
Než on mu řekl: „Co je psáno v Zákoně“? Jak (tam) čteš?“
27
On odpověděl: „Miluj svého Pána Boha celým svým srdcem, celou svou duší, všemi svými silami a celou svou myslí, a svého bližního jako sebe samého“.
28
A řekl mu: „Správně jsi odpověděl. To dělej, a budeš žít“.
29
Ale on, protože se chtěl ospravedlnit, řekl Ježíšovi: „A kdo je můj bližní“?
30
Ježíš se ujal slova a řekl: „Jeden člověk sestupoval z Jerusalema do Jericha a upadl mezi lupiče. A ti ho vysvlekli, poranili a odešli a zanechali ho polomrtvého.
31
Náhodou pak sestupoval touže cestou jeden kněz; viděl ho sice, ale vyhnul se (mu).
32
Podobně i levita přišel k tomu místu; viděl ho, ale vyhnul se (mu).
33
Když však k němu přišel na své cestě jeden Samaritán a uviděl ho, slitoval se nad ním.
34
A přistoupil, obvázal mu rány, nalil (do nich) oleje a vína, vložil ho na svého soumara, dovedl do hostince a pečoval o něj.
35
Druhý den pak vyňal dva denáry a dal (je) hostinskému se slovy: ' Pečuj o něj, a co vynaložíš nad to, já nahradím, až se vrátím'.
36
Který z těch tří se ti zdá, že jednal jako bližní vůči tomu, jenž upadl mezi lupiče?“
37
A on řekl: „Ten, co mu prokázal milosrdenství.“ A Ježíš mu řekl: „Jdi a jednej podobně i ty!“
38
A on, jak šli, vstoupil do jedné osady, a jedna žena, jménem Marta, přijala ho do domu.
39
A měla sestru jménem Marii; ta se posadila Pánu k nohám a naslouchala jeho slovům.
40
Marta se však velmi zaměstnávala hojnou obsluhou. I přistoupila a řekla: „Pane, je ti to jedno, že mě moje sestra nechala samotnou obsluhovat? Řekni jí tedy, ať mi pomůže!“
41
A Pán jí odpověděl: „Marto, Marto, staráš se a znepokojuješ se o mnoho věcí,
42
a zatím je třeba jen jedno. Maria totiž si vyvolila dobrý úděl, a ten jí nebude odňat.“
← Chapter 9
Jump to:
Chapter 1
Chapter 2
Chapter 3
Chapter 4
Chapter 5
Chapter 6
Chapter 7
Chapter 8
Chapter 9
Chapter 10
Chapter 11
Chapter 12
Chapter 13
Chapter 14
Chapter 15
Chapter 16
Chapter 17
Chapter 18
Chapter 19
Chapter 20
Chapter 21
Chapter 22
Chapter 23
Chapter 24
Chapter 11 →
All chapters:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24