Luke 14

Czech Bible (SKRABAL) 1951 - Dr Pavel Škrabal

← Chapter 13 Jump to: Chapter 15 →

1Když Ježíš vešel v sobotu do domu jednoho farizejského předáka, aby pojedl chleba, zkoumavě ho pozorovali.

2A hle, před ním byl nějaký vodnatelný člověk.

3A Ježíš řekl znalcům Zákona a farizeům: „Je dovoleno v sobotu uzdravovat, nebo ne?“

4Ale oni mlčeli. I vzal ho, uzdravil a propustil.

5Jim pak řekl: „Spadne-li někomu z vás syn nebo vůl do jámy, což ho nevytáhne hned v sobotu?“

6A nedovedli mu na to odpovědět.

7Když pozoroval, jak si pozvaní vybírají přední místa, pověděl jim podobenství:

8„Až budeš od někoho pozván na svatbu, nesedej si na první místo, aby snad nebyl od onoho pozván někdo vzácnější, než jsi ty,

9a aby nepřišel ten, který pozval tebe i jeho, a neřekl ti: ´Postup místo tomuto´, a potom by ses s hanbou posadil na poslední místo.

10Ale až budeš pozván, jdi si sednout na poslední místo, takže až přijde ten, který tě pozval, řekne ti: ´Příteli, pojď si sednout výše! ´Tu se ti dostane cti přede všemi spolustolujícími.

11Neboť každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.“

12A tomu, co ho pozval, řekl: „Když strojíš oběd nebo večeři, nezvi své přátele, ani své bratry, ani své příbuzné nebo bohaté sousedy, aby tě snad i oni nepozvali oplátkou.

13Ale když strojíš hostinu, pozvi chudé, zmrzačené, chromé a slepé.

14A budeš šťasten, protože ti nemají čím odplatit; bude ti ale odplaceno při vzkříšení spravedlivých.“

15Když to slyšel jeden ze spolustolujících, řekl mu: „Šťasten, kdo bude jíst chléb v Božím království!“

16A on mu řekl: „Jeden člověk vystrojil velikou večeři a pozval mnoho (hostů).

17A v hodinu večeře poslal k pozvaným svého služebníka se vzkazem: ´Přijďte, neboť je už připraveno.´

18A všichni se počali jako jeden vymlouvat. První mu řekl: ´Koupil jsem pole a musím si je jít prohlédnout; prosím tě, omluv mě!´

19A jiný vzkázal: ´Koupil jsem pět párů volů a jdu je vyzkoušet; prosím tě, omluv mě!´

20A jiný řekl: ´Oženil jsem se, a proto nemohu přijít.´

21Vrátil se tedy ten služebník a oznámil to svému pánovi. Tehdy se pán domu rozhněval a řekl svému služebníkovi: ´Hned vyjdi na náměstí a do městských ulic a uved sem chudé, zmrzačené, slepé a chromé!´

22A služebník pravil: ´Pane, stalo se, jak jsi rozkázal, a ještě je místo.´

23A pán řekl služebníkovi: ´Vyjdi na cesty a k plotům a přinuť vejít, aby se naplnil můj dům.

24Ale pravím vám: Ani jeden z těch mužů, kteří byli pozváni, neokusí mé večeře.“

25A doprovázely ho četné zástupy. On se obrátil a řekl jim:

26„Přichází-li kdo ke mně, a nemá v nenávisti svého otce a matku, manželku a děti, bratry a sestry, ano i svůj život, nemůže být mým učedníkem.

27Kdo nenese svůj kříž a nejde za mnou, nemůže být mým učedníkem.

28Kdyby totiž někdo z vás chtěl stavět věž, zdali by nejdříve nesedl a nepočítal (potřebný) náklad, vystačí-li na dokončení,

29aby se mu potom, až by položil základ a nemohl dokončit, všichni nesmáli, když by to viděli,

30a neříkali: ´Tenhle člověk začal stavět, a nemohl dokončit´?

31Anebo který král, když se chce utkat ve válce s jiným králem, nesedne si nejdříve a neuvažuje, zdali se s deseti tisíci může utkat s tím, který proti němu táhne s dvaceti tisíci?

32Když ne, pošle poselstvo, dokud je ten ještě daleko, a žádá jednání o mír.

33Tak tedy nikdo z vás, kdo se nezřekne všeho, co má, nemůže být mým učedníkem.“

34„Dobrá je zajisté sůl. Ale zkazí-li se i sůl, co ji osolí?

35Není vhodná ani do země, ani do hnoje; ven ji vyhazují. Kdo má uši k slyšení, poslouchej!“

← Chapter 13 Jump to: Chapter 15 →